Bezpilotní útoky USA destabilizují Střední východ

Spojené státy vedou oficiálně nevyhlášenou válku bezpilotních letounů v severních oblastech Pákistánu, a to i přes skutečnost, že Islámábád s Washingtonem při potírání „terorismu“ spolupracuje. Na dálku řízená letadla, takzvané drony, létají a svrhávají rakety také nad Jemenem a v menší míře nad Somálskem. Z nedávno publikovaných zpráv Amnesty International a Human Rights Watch vyplývá, že tyto útoky mohou […]

Spojené státy vedou oficiálně nevyhlášenou válku bezpilotních letounů v severních oblastech Pákistánu, a to i přes skutečnost, že Islámábád s Washingtonem při potírání „terorismu“ spolupracuje. Na dálku řízená letadla, takzvané drony, létají a svrhávají rakety také nad Jemenem a v menší míře nad Somálskem. Z nedávno publikovaných zpráv Amnesty InternationalHuman Rights Watch vyplývá, že tyto útoky mohou být považovány za válečné zločiny. Také z OSN na adresu kontroverzního programu Spojených států zaznívají kritické hlasy.

Ačkoliv bezpilotní útoky zahájila v roce 2004 administrativa prezidenta George W. Bushe v rámci globální bitvy s terorismem, vláda v čele s prezidentem Barackem Obamou počet těchto útoků povážlivě navýšila. Podle údajů organizace Federal Bureau of Investigative Journalism ve výše zmíněných zemích přišlo při 450 náletech o život 2 800 až 4 051 osob. Více než tisíc úmrtí mohou tvořit civilisté, včetně asi dvou stovek dětí. Profesor Jeffrey Bachman, který se zabývá lidskými právy, si na stránkách listu The Guardian pokládá otázku, zda je prezident Obama podezřelý ze spáchání válečných zločinů.

Pakistani tribesmen protest against US missile strikes
Demonstrace v Pákistánu proti útokům bezpilotních letounů

Život v nepřetržitém strachu

Pákistán, respektive jeho severozápadní region, je na dálku vedenými útoky postižen nejvíce. Dokazuje to třeba studie s přiléhavým názvem Living Under Drones, zpracovaná odborníky ze Stanfordské a Newyorské univerzity. Více než 130 výzkumníků po dobu devíti měsíců hovořilo s oběťmi, svědky a experty o následcích bezpilotní kampaně v Pákistánu. Autoři na základě zjištěných informací doslova uvádějí, že místní obyvatelstvo je útoky terorizováno a žije v nepřetržitém strachu. Obamova vláda samozřejmě tyto informace nebere v potaz. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho jsou útoky dronů v souladu s mezinárodním právem a jsou podnikány tak, „aby při nich docházelo k co nejmenším ztrátám na nevinných lidských životech“. Letecká kampaň je prý „precizní, efektivní, zákonná“ a jejím „primárním cílem jsou teroristé napojení na al-Kájdu a její spojence“.

Washington tedy nedbá na stanoviska oponentů bezpilotní války, kupříkladu na názor bývalého specialisty CIA na boj s terorismem Roberta Greniera, jenž pro list The New York Times uvedl, že způsob válčení „na dálku“ hrozbu terorismu spíše zvyšuje, a to jak v Pákistánu, tak i v Jemenu. V případě Jemenu lze konstatovat, že operace dronů přímo vedou k „tálibánizaci rozsáhlých kmenových oblastí a radikalizaci lidí, kteří by jinak s Američany na vykořenění terorismu spolupracovali “. Tento postoj při slyšení před americkým Senátem potvrdil jemenský novinář a aktivista Farea al Muslimi, který se stal svědkem utrpení obyčejných Jemenců a destrukce spáchané bezpilotními nálety v jeho zemi. Muslimi hovořil o konkrétních útocích, třeba o náletu na vesnici Abyan v prosinci 2009, kdy byly raketou s plochou dráhou letu usmrceno více než čtyři desítky civilistů, mezi nimiž byly děti a čtyři těhotné ženy. „Ve vesnici ani v okolí se žádní ozbrojenci nevyskytovali. Některé z obětí byly pohřbeny do společného hrobu, protože nebylo možné jejich těla od sebe oddělit,“ líčí Muslimi, jenž vyzval americkou vládu, aby ukončila útoky dronů proti Jemenu.

Před americkým Kongresem nedávno stanula devítiletá pákistánská dívka Nabila ur Rehman, aby mohla vylíčit okolnosti, za nichž po svržení rakety dronem přišla její babička o život a její bratr byl zraněn. „S babičkou jsme na poli sbíraly okru [zelenina – pozn. D. V.], a pak jsem na obloze spatřila bezpilotní letadlo. Uslyšela jsem takový dutý hluk. Všude byla tma. Nic jsem neviděla, ale slyšela jsem křik. Nevěděla jsem, jestli to křičí babička. Ani jsem ji nikde neviděla. Měla jsem hrozný strach a hned mě napadlo, že musím utéct,“ vypověděla dívka. Její výpověď, stejně jako svědectví jemenského novináře a aktivisty, byla Bílým domem a mainstreamovými médii cynicky ignorována.


Rány Wazíristánu

V Pákistánu nevole vůči bezpilotní kampani zaznívá z nejvyšších kruhů. Nedávno jmenovaný pákistánský premiér Naváz Šaríf tuto kampaň podrobil zdrcující kritice a volal po jejím ukončení zvláště poté, kdy byl při jednom náletu usmrcen předák pákistánského Tálibánu Hakímulláh Mahsúd. Smrtící útok přišel paradoxně jen několik týdnů poté, co Mahsúd prohlásil, že je připraven vést s nově jmenovaným pákistánským premiérem mírová vyjednávání, a to navzdory odmítavému postoji jeho jestřábích soukmenovců. Mahsúdově smrti předcházela i Šarífova návštěva Washingtonu, při které se premiér setkal s prezidentem Obamou, aby mu osobně tlumočil své rozhořčení týkající se bezpilotní války. Pákistánský ministr informací Pervaiz Rasheed dokonce na veřejnosti uvedl, že drony sabotují mírová jednání mezi pákistánskou vládou a táliby.

Nesmyslný útok dozajista vyvolá odplatu tálibů jak proti pákistánským vojákům, tak proti americkým vojákům nacházejícím se v příhraniční oblasti s Afghánistánem. „Každá kapka Hakímulláhovy krve se změní v sebevražedného atentátníka. Amerika a její přátelé nebudou šťastní, protože se za krev našeho mučedníka pomstíme,“ prohlásili islamisté. Mahsúdova likvidace rovněž posílí již tak vyhrocený antiamerikanismus pákistánské veřejnosti. O „tajné“ válce dronů v Pákistánu i jinde se příliš nemluví. Z toho důvodu vznikl dokumentární film s názvem Wounds of Waziristan (2013), který režírovala pákistánsko-americká novinářka Madiha Tahir. Ta procestovala severozápad Pákistánu, aby od místních získala svědectví o dopadech a následcích války dronů. „Rozloha Wazíristánu je asi tak o polovinu menší než New Jersey. Jaké by to asi bylo, kdyby nad New Jersey devět let pršely bomby,“ ptá se ve filmu Tahir a pokračuje dále: „Byli byste vyděšení? Kdyby vám zabili syna, bratrance nebo manžela, a to naprosto beztrestně? Asi byste na to nezapomněli, i kdybyste se snažili. Pronásledovalo by vás to.“

Další snímek, který informuje o dopadech války dronů na obyčejné lidi v Pákistánu, natočil pod názvem Unmanned: America’s Drone Wars (2013) filmař Robert Greenwald. Ve filmu dokonce vystoupil bývalý operátor dronů a američtí vojenští představitelé. Díky těmto i dalším tvůrcům a aktivistům, kteří nechtějí stát nečinně stranou, se tak veřejnost může blíže obeznámit s tragickým pozadím americké vojenské aktivity, kterou Noam Chomsky označil za „nejextrémnější teroristickou kampaň dnešních dnů“.

 

Autor je překladatel a publicista.

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image