Občanská demokratická strana si v Olomouci na svém 24. kongresu zvolila nové vedení, s jehož pomocí má překonat svůj historicky nejhorší volební výsledek z loňských předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Už před svým zahájením budil kongres velký zájem novinářů a komentátorů, přestože bylo takřka jisté, že v čele kdysi nejsilnější české pravicové strany stane Petr Fiala, bývalý ministr školství a emeritní rektor Masarykovy univerzity. Fiala, který do strany vstoupil až 7. listopadu loňského roku, se stal favoritem rychle. V několika předcházejících týdnech objížděl krajské konference ODS a získal celkem dvanáct nominací, tedy nejvíc ze všech uchazečů o daný post.
Nejdřív volby, potom diskuze
Den před konáním kongresu občanskodemokratický senátor Jaroslav Kubera v rozhovoru pro portál Aktuálně.cz komentoval Fialův neobvykle rychlý vzestup takto: „Kdyby byla strana v běžné situaci, s nějakými dvaadvaceti procenty preferencí, tak by se Petr Fiala nikdy nemohl stát předsedou, protože by se jím stal určitě někdo zkušenější. Tohle je jakási poslední záchrana. Ale při vší úctě: ani předseda, ani jeden či dva místopředsedové Odéesku nezachrání. Zachrání ji, když se začne chovat normálně. A nebude lkát, že má jen šestnáct poslanců.“
„Zdá se, že ani výprask v předčasných volbách neprobudil ODS z letargie. Andrej Babiš si ji umele do salámu a nikdo si toho ani nevšimne.“
Kromě Kubery se k připravovanému kongresu krátce před jeho zahájením vyjádřil i Mirek Topolánek, jenž stejně jako další bývalí předsedové strany, Václav Klaus a Petr Nečas, nebyl k jednání občanských demokratů přizván. Kritizoval především předřazení volby stranických orgánů politické diskuzi: „To se té diskuze, občanští demokraté, natolik bojíte, že pokračujete v tradici selhání svých předchůdců a hlasovacími aliancemi předem připravených manipulačních her? (…) To, že ale nejste ochotni aspoň v pudu sebezáchovy vyslechnout sami sebe a pokračujete v neblahé tradici hry na vnitrostranickou demokracii, mě vede k názoru, že jste pořád ještě neporozuměli hloubce problémů, ve kterých se ODS nachází.“
Ač Přemysl Sobotka po zahájení kongresu navrhl, aby se nejdříve diskutovalo a teprve poté volilo, byl oslyšen – podpořila jej pouze čtvrtina delegátů. O post předsedy strany se kromě zmiňovaného Fialy ucházela ještě Miroslava Němcová bez jediné nominace a poslanec Evropského parlamentu Edvard Kožušník, který se především potřeboval připomenout svým spolustraníkům – vždyť evropské volby se blíží a ODS obhajuje devět mandátů.
Nic nekončí, jedeme dál?
Němcová se stala smutnou postavou kongresu. Kandidovala na truc. Tato žena, která vždy stála v pozadí a tvářila se slušně, byla postavena po Nečasově rezignaci do čela zkompromitované strany, aby to vypadalo, že aspoň trocha důvěryhodnosti ještě zbývá. Nyní se ale stala nepotřebnou. „V největší krizi, po červnovém pádu vlády, se ukázalo, že jsem jediná, kterou může ODS navrhnout jako premiérku pro případné pokračování vládní koalice bez toho, že bychom riskovali odpor veřejnosti či koaličních partnerů,“ zavzpomínala Němcová, která se kdysi nechala slyšet, že její vysokou školou byl Václav Klaus. Svým projevem delegáty nepřesvědčila, zůstala myšlenkově uvězněná v době zlatých devadesátých let, kdy ODS byla nejsilnější stranou nejen na pravici, ale na celé české politické scéně. Je zřejmé, že slova o svobodě, demokracii a protransformačnímu řádu, doprovázená obligátními útoky na vzrůstající vliv prezidenta a údajnou paralyzaci Ústavu pro studium totalitních režimů, se těžko mohla stát základem pro budoucí směřování strany. Němcová se prostě rozpomněla na slavný Klausův výrok: „Nic nekončí, jedeme dál.“ Neuvědomila si ovšem, že doba, kdy ODS přitakáním novému řádu válcovala své protivníky, je dávno pryč.
Důvěryhodnost, očista a letargie
Podle očekávání byl předsedou zvolen Fiala – dostal 437 hlasů. Němcová s Kožušníkem dohromady obdrželi necelých sto hlasů. „ODS, jakou vám nabízím, bude znovu přinášet nová témata. Nebude stranou minulosti, bude odpovídat na nové výzvy a bude zárukou prosperity naší země. Nikdo jiný, žádná jiná politická síla nebude tolik věřit v kreativitu a odpovědnost jednotlivce, žádná jiná politická síla v této zemi nebude tak důsledně hájit lidskou svobodu a podmínky pro podnikání a tvořivost. Žádná jiná síla v této zemi se tak důsledně nebude stavět za zájmy českých občanů jako my,“ řekl nový předseda. Stejně jako před několika lety Nečas, také on nyní horoval za obnovu důvěryhodnosti strany a morální očistu. Nicméně ani on ve svém projevu příliš nepopustil uzdu politické imaginaci. Trousil bonmoty a citáty a dušoval se, že půjde prověřenou cestou Margaret Thatcherové – které se, jak známo, podařilo ve Velké Británii demontovat sociální stát. Je opravdu těžké si představit, že voliči uvítají návrat thatcherismu do české politiky. Budou-li se skutečně řídit heslem z posledních parlamentních voleb „Střední třído, braň se“, bude Fiala brzy následovat Nečase.
Kongres tedy, jak se zdá, občanské demokraty z krize nevyvedl. Mají sice řádně zvolené nové vedení, ale k reflexi svého propadu k hranici bezvýznamnosti se nedobrali. Absenci soudnosti nejlépe demonstroval jeden z nových místopředsedů Miloš Vystrčil: „Žádná strana v novodobé historii ČR toho více než ODS nedokázala. Máme zásadní zásluhu na demontáži totalitního režimu a vytvoření svobodné demokratické společnosti. Máme zásadní zásluhu na vzniku svobodného tržního prostředí. Máme zásadní zásluhu na tom, že ČR je dnes standardní demokratickou zemí s velmi slušnou životní úrovní. V součtu se nemusíme stydět.“ Zdá se, že ani výprask v předčasných volbách neprobudil ODS z letargie. Andrej Babiš si ji umele do salámu a nikdo si toho ani nevšimne.
Autor je publicista.