K čemu slouží participativní rozpočet


Participativní rozpočet (Participatory Budgeting, PB) je jedním z klíčových nástrojů participativní demokracie. Díky němu mohou zúčastnění lidé diskutovat o konkrétních projektech a následně určovat a prosazovat ty, které se budou realizovat z veřejných peněz. Aby to fungovalo, je zapotřebí aplikovat komunitní práci, již rozvojový expert Tomáš Tožička charakterizuje jako „proces, ve kterém jsou lidé žijící ve stejném prostředí nebo podobné situaci přivedeni k tomu, aby jednali ve společném zájmu a prosazovali společný prospěch“. Tato činnost může být podle Tožičky řízena organizacemi, sítí institucí nebo ad hoc utvořenými skupinami v rámci daného společenství.

Zapojit se může každý

Jestliže si budou občané navzájem důvěřovat, a to na úrovní obcí, regionů a v některých případech i států, mohou z realizace participativního rozpočtu těžit všichni uživatelé stejnou měrou. Další významnou výhodou PB je zavedení kontroly nad utrácením financí a sledování jejich toku, zatímco v netransparentním prostředí „mizí“ kdovíkam (nejspíše do „neviditelných“ a exotických daňových rájů). Navíc se jedná o příležitost k zušlechťování politické kultury a k přivedení pozornosti dalších občanů k dění v jejich okolí.

Participativní rozpočet v sobě obecně zahrnuje několik zásadních kroků. Za prvé: členové daného společenství se dohodnou na prioritách, jež je nutné financovat. Za druhé: ti, co budou s pomocí specialistů spravovat rozpočet, vytvoří návrh, v jehož v rámci se budou finance rozdělovat. Za třetí: všichni členové volí, jaké návrhy finančně podpořit. Za čtvrté: město nebo jiné instituce zrealizují návrhy, jež obdrží nejvíc hlasů.

Zvýšená účast obyvatel na správě věcí veřejných překonává obvyklou nechuť k politice a té lokální zvláště. Slovo a podíl na rozhodování mohou dostat také marginalizovaní jedinci a lidé žijící na okraji komunit. Je třeba zdůraznit, že možnost změnit chod jednotlivých komunit obecně posiluje demokracii a uvědomění občanů o jejich skutečném potenciálu, který jinak zůstává většinou nevyužit. I odtud může pramenit ona všeobecná frustrace „obyčejných lidí“.

V Brazílii byla vypracována případová studie Participatory Budgeting in Brazil (Participativní rozpočet v Brazílii), týkající se osmi brazilských obcí, v nichž byly analyzovány úspěchy a neúspěchy programů implementovaných v rámci participativních rozpočtů. Výsledky výzkumu politologa Briana Wamplera ukazují, že strategie PB často přináší vyrovnanější financování návrhů přijatých zástupci té které obce. Podle autora studie při aplikaci participativního rozpočtu existuje větší transparentnost ohledně zodpovědnosti vlády za selhání při realizaci projektů a zároveň se posilují občanská práva chudých. Na konkrétních případech se ukazuje, že zatímco úspěšné programy PB posilují občanskou společnost zdola, neúspěšné projekty přinášejí opačný výsledek.

gov

Úspěšné programy participativního rozpočtu posilují občanskou společnost zdola

Modelový příklad: Porto Alegre

Vznik a implementace PB jsou spojovány s hlavním a největším městem brazilského státu Rio Grande do Sul Porto Alegre v roce 1989. Tamní realizaci PB je nutno vnímat jako součást komplexního sociálního procesu, jehož cílem bylo zavést další inovativní programy sociálního typu, aby se podařilo výrazně omezit chudobu místních obyvatel (třetina městského obyvatelstva žila ve slumech v otřesných hygienických podmínkách, neměla přístup k pitné vodě, zdravotním službám, školám atd.) Na počátku se do participativního procesu zapojilo tisíc občanů, během následujících dvou let tento počet stoupl na 8 tisíc a nakonec se ustálil na několika desítkách tisíc účastníků. Participativní rozpočet byl posléze zaveden v celém spolkovém státě Rio Grande do Sul a v roce 2002 se na tvorbě PB podílelo už 400 tisíc lidí. Postupem času se do PB začala zapojovat další latinskoamerická, evropská a severoamerická města, jak v textu Daně v rukou občanů píše Tomáš Tožička.

Porto Alegre na participativní rozpočet ročně vynaloží 200 milionů dolarů, převážně na výstavbu města a rozvíjení služeb. V současnosti se na PB v Porto Alegre podílí 50 tisíc občanů z celkového počtu 1,5 milionu obyvatel. Zpráva vypracovaná před několika roky Světovou bankou informuje, že zavedení PB přímo vedlo k inovaci městské infrastruktury; došlo k rapidnímu zlepšení vodního a odpadového hospodářství v domácnostech, a to téměř o sto procent. Od roku 1986 se ve městě zčtyřnásobil počet škol, došlo k navýšení rozpočtu na zdravotnictví a školství, zlepšilo se postavení chudých obyvatel; nicméně se nepodařilo překonat širší problémy, jako je například nezaměstnanost.

Od chvíle, kdy vládnoucí levicová Strana pracujících před patnácti lety zavedla v Porto Allegre PB, bylo dosaženo pozoruhodných úspěchů, ale došlo i na řadu neúspěchů. Příklady obojího lze najít v detailní studii From Porto Alegre to Europe: Potentials and Limitations of Participatory Budgeting (Od Porto Alegre k Evropě. Možnosti a limity participativního rozpočtu), která přináší kazuistiky Evropy i Latinské Ameriky. Výzkumníci dospěli k závěru, že kladné stránky po zavedení PB se projevily spíše v brazilském Porto Alegre než v evropských zemích (snad vyjma několika výjimek v Itálii a Španělsku), protože v Latinské Americe je obecný pohled na participativní rozpočet a s ním související záležitosti otevřenější než v Evropě. Hmatatelné výsledky vyplývající z implementace PB v evropských zemích jsou opožděné i kvůli byrokratickým obstrukcím a nedůvěře Evropanů. Pozoruhodný je též fakt, že pojítko mezi participativním rozpočtem a sociální spravedlností je v Evropě slabší než v Brazílii, potažmo Latinské Americe, konstatují autoři studie.

Shrnuto: PB byl prozatím implementován ve 250 brazilských obcích a ve světě byl realizován ve 40 státech. Celkově pak jde o 1 500 měst v Latinské Americe, Severní Americe, Evropě, Asii a Africe – a další, Prahu nevyjímaje, budou následovat. V roce 2014 budou mít obyvatelé městské části Prahy 7 příležitost rozhodnout, na co se použije milion korun, který byl vyčleněn na participativní rozpočet.

 

Autor je překladatel a publicista.

 

A2LARM