Spor o výstavbu dvou mrakodrapů na Pankrácké pláni ve čtvrtém pražském obvodu, který zalarmoval i UNESCO, běží už více než šest let. Po rozsudku Městského soudu v Praze z května 2011, který zrušil územní rozhodnutí pro obě budovy, hotelový a bytový výškový dům, kvůli překračování imisních limitů, to vypadalo, že místní občanská sdružení, jež od počátku záměr kritizovala, dostala za pravdu. A krátce na to, s krachem developerské firmy ECM, která za stavebním záměrem stála, se zdálo, že mají vyhráno.
Architektura po developersku
Nicméně situace se znovu změnila. Právě v těchto dnech rozhoduje stavební úřad Prahy 4 o nepatrně pozměněném projektu původního bytového domu. Investorem se stala firma BDE, a. s.. Druhý zamýšlený mrakodrap, původně s hotelovou funkcí, nyní změněnou na kanceláře, hodlá vybudovat firma Main Point Pankrác a. s., jíž ovšem zastupuje stejný jednatel jako BDE a i členové dozorčí rady jsou totožní. Obě firmy mají také personální vazby přímo na ECM. Zůstal i původní architekt obou budov – Radan Hubička. Ten v nedávné době proslul ještě dalším kontroverzním návrhem, polyfunkční budovou přezdívanou Lední medvěd, kterou zamýšlí Kellnerova společnost PPF postavit na Vítězném náměstí.
„Památkáři se obávají, že mrakodrapy dokončí zohyzdění pražského panoramatu, které už dnes pankrácké výškové budovy narušují. UNESCO dokonce zvažovalo vyřazení pražské památkové rezervace ze seznamu světového dědictví.“
Pro Prahu je špatnou zprávou skutečnost, že vlivní čeští architekti, mezi něž Hubička patří, dávají přednost zakázkám pro velké developery, kteří se snaží ze získané parcely vytěžit maximum, před důsledným promýšlením celoměstských vztahů a kvalitním doplňováním města. Hubičkův kolega Jakub Cigler je například autorem kancelářského komplexu společnosti Penta u Masarykova nádraží a budovy Quadria nad stanicí metra Národní třída. Martin Kotík z ateliéru Omicron-K navrhoval zase destruktivní přestavbu augustiniánského kláštera při kostele svatého Tomáše na Malé Straně a v současné době projednávaný projekt „rekonstrukce“ nádraží Vyšehrad s přístavbou dvou dalších budov na přilehlém pozemku.
Na Pankráci má podle Hubičkova návrhu vzniknout třicetipatrový dům s luxusními byty ve tvaru písmene V a oblá administrativní budova. Výškou se téměř vyrovnají mrakodrapu City Tower, bývalému Československému rozhlasu, dominujícímu Pankrácké pláni.
Překračování imisních limitů? Není problém…
Odpůrci výstavby namítají, že budovy obyvatelům Pankráce nic nepřinesou, naopak je zatíží nárůstem imisí z automobilové dopravy. Památkáři – tedy ti nepodplacení – se obávají, že mrakodrapy dokončí zohyzdění pražského panoramatu, které už dnes pankrácké výškové budovy narušují. UNESCO dokonce zvažovalo vyřazení pražské památkové rezervace ze seznamu světového dědictví.
Hubička podle vlastních slov koncipoval úpravy projektu bytového domu BDE tak, aby dosáhl šetrné, zelené architektury, ohleduplné ke svému okolí. Budova tedy spotřebuje méně elektřiny a dalších energií. Slíbeno bylo i položení tichého povrchu na přilehlou ulici. To však u stavby se stovkami podzemních parkovacích míst problémy spojené s automobilovou dopravou neřeší. Nutně dojde ke zvýšení hlukové zátěže na okolních komunikacích a ke zvýšenému rozptylu prachových částic a toxického benzo(a)pyrenu v celé lokalitě.
Protože záměr budovy postavit ztroskotal u Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu v Brně právě kvůli překračování zákonných imisních limitů v již zatíženém území, snaží se developer všemi silami prokázat, že k překračování nedojde. Oporu mu poskytují expertní posudky, jež si nechal vyhotovit společností EKOLA Group v čele s Ing. Liborem Ládyšem, jenž je znám loajalitou k zájmům svých klientů. I když občanskému sdružení Občanská iniciativa Pankráce nedalo mnoho práce najít v posudku výrazné nesrovnalosti, které nahrávají developerovi, ale nesouhlasí se skutečností, Hygienická stanice hl. m. Prahy reprezentovaná Erikou Polaneckou na něm nic pochybného nevidí, jeho závěry přejímá a se záměrem souhlasí. Polanecká se zabývá Pankrácí více než dekádu. Odsouhlasila většinu staveb, jež tu za poslední léta vznikly, včetně obchodního centra Arkády a administrativních budov v okolí Severojižní magistrály. Přes navýšení dopravy, kterou toto stavby způsobily, nepřestává tvrdit, že mrakodrapy životní podmínky obyvatel Pankráce a okolí negativně neovlivní.
Je čas bránit svá práva
Podobná souhra orgánů veřejné správy a developerů funguje v mnoha dalších sporných kauzách. Pokud se obyvatelé dotčeného území nechtějí smířit se zhoršením svého životního prostoru, domluví se na společném postupu a nepromeškají lhůtu pro vstup do správního řízení, mohou docílit změny stavebního záměru, případně jej i úplně odvrátit. Možnost hatit milionové investice se ale státu přestala líbit. Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo při příležitosti implementace evropské legislativy novelizovat zákony tak, aby napříště veřejnost byla ze správních řízení prakticky – v důsledku těžko splnitelných podmínek – vyloučena. Zůstane jí, oproti dnešnímu stavu, kdy je rovnocenným účastníkem řízení, pouze konzultativní role.
Pokud například občanské sdružení bude chtít napadnout nějaký záměr, bude muset sehnat 250 ověřených podpisů. U kauz týkajících se lokalit s malým počtem rezidentů, bude tato podmínka těžko uskutečnitelná. I když se podaří podpisy shromáždit, občanské sdružení nebude mít právo se řízení účastnit přímo. Zůstane mu jen možnost vydané rozhodnutí napadnout žalobou. Taková žaloba ale nebude mít odkladný účinek. Developer tedy bude moci začít se stavbou, i když rozhodnutí úřadů občané zažalují. Když soud vyhrají, mohou mít sice pocit formálního zadostiučinění, napadená stavba už v té době ale může dávno stát. Této sporné novelizaci se podrobně věnuje speciální díl pořadu Nedej se! vysílaný Českou televizí.
I když se v jednotlivých sporech angažuje jen hrstka lokálních aktivistů zastupujících veřejnost, nepřehlednému molochu soukromých investorů a jim nakloněných úředníků očividně překáží v nerušeném prosazování zájmů. Každý, kdo tomu nechce jen nečinně přihlížet, se ale počítá a i snaha jednotlivce může změnit mnohé. Jen se o práva, která zatím jako veřejnost máme, nenechat potichu připravit…
Autorka je spolupracovnice redakce.