V den zahájení Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii zveřejňujeme prohlášení několika předních evropských intelektuálů ohledně Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) a negativních dopadů šampionátu. Text souběžně vychází ve francouzském deníku Libération.
S nastávajícím mistrovstvím světa v Brazílii a s výhledem na olympijské hry v Riu de Janeiru v roce 2016 jsme si jisti, že tyto události negativně ovlivní životní podmínky většiny Brazilců a umožní rozpoutat dehonestující kampaň proti těm, kdo je kritizují. A je vskutku nemálo těch, kteří protestují proti fotbalovému mistrovství s hesly jako „FIFA go home!“ nebo „Chceme vlaky, autobusy, budovy a nemocnice podle standardů FIFA“. Začínající mistrovství může ještě více prohloubit společenské a ekonomické problémy země. Velká část brazilské společnosti přitom dobře chápe, že ohromné investice do dvanácti stadionů, budovaných podle standardů FIFA, jsou nad možnosti státu, který se potýká s dopady mezinárodní krize. Mluví se dokonce o zcela nenávratných a promarněných investicích a výstavba či renovace některých stadionů se vzhledem k chudobě významné části brazilské populace jeví jako naprosto neobhajitelná.
„S naprostým přesvědčením tvrdíme, že fotbal nikdy nebude formou emancipace a jeho bojkot je v Brazílii, stejně jako kdekoli jinde, naprostou nutností.“
Vskutku neslýchanou událostí bylo hlasování brazilského parlamentu o takzvaném Lei Geral da Copa (obecném zákonu o mistrovství), vycházejícím vstříc požadavkům FIFA. Tento zákon například zavedl v hostitelských městech svátky ve dnech zápasů brazilského mužstva, zmenšil počet míst na stadionech, a zvýšil tím pádem cenu vstupenek pro běžné publikum, a povolil prodej alkoholických nápojů kvůli výnosné smlouvě mezinárodní fotbalové federace s nadnárodní korporací Anheuser-Busch, výrobcem piva Budweiser a jedním z hlavních sponzorů mistrovství. Tento „zákon“ rovněž vyjímá z povinnosti platit daně a fiskální poplatky ty společnosti, které pracují pro federaci, zakazuje prodej veškerého zboží v „místech konání mistrovství, v jejich bezprostředním okolí a na hlavních přístupových komunikacích“ (článek 11) a penalizuje bary, které budou vysílat zápasy (článek 23). Především však označuje za federální zločin nejen jakékoli poškození značky FIFA či jejich sponzorů, ale rovněž veškerou reklamu, která by bez povolení užívala jakýkoli obraz vztahující se k mistrovství nebo ke kopané obecně.
FIFA zcela neovládá jen veškerou organizaci fotbalového šampionátu, ve své moci má rovněž brazilskou vládu a dokonce i samotné Brazilce, kteří dali svůj nesouhlas hlasitě najevo před zraky prezidenta FIFA Seppa Blattera, generálního sekretáře Jeroma Valcka či viceprezidenta Michela Platiniho. Jinými slovy, suverenita země o dvou stech milionech obyvatelích je ohrožena partou švýcarských obchodníků s iluzemi, podnikajících pod právní značku FIFA jakožto mezinárodní nevládní organizace (podle švýcarského práva konkrétně jako nezisková organizace zapsaná v obchodním rejstříku podle článku 60 švýcarského občanského zákoníku). Ve skutečnosti FIFA propírá miliardy eur a svou finanční a ideologickou moc vykonává zcela neprůhledně. Nejvyšší činitelé výkonného výboru pobírají miliony eur ročně a právě od těchto lidí musejí již několik let Brazilci přijímat ponižující návrhy. Chce se po nich zejména, aby pracovali na staveništích stadionů, a přitom se tvrdí, že je výhodnější organizovat soutěže ve spolupráci s diktaturami než s demokraciemi, zatímco Sepp Blatter lamentuje nad tím, že mistrovství je „zpolitizované“.
Stručně a jednoduše, hlavouni z FIFA a jejich poskoci by si chtěli s vládní podporou a pod hlavičkou fotbalu, který se stal skutečnou politickou silou, podrobit veškerou brazilskou populaci. Je vůbec na místě ptát se, jakou legitimitu vlastně mají tato nikým nezvolená individua, která se sama dosazují do valných hromad konaných za zavřenými dveřmi a s neprůhledným řízením. Jaká je legitimita organizace, řízené výkonným výborem o pětadvaceti mužích (ženy zde nenajdete), který vnucuje své vidění světa všem ostatním? Jak je možné, že FIFA může řídit volené, zastupitelské brazilské orgány?
Ani v zemi, kde náklonnost k fotbalu nabývá takřka náboženských rozměrů a kde jsou fotbalové stadiony chápány jako posvátné chrámy, se velká část veřejnosti nechce smířit s rolí poslušných oveček.
S naprostým přesvědčením tvrdíme, že fotbal nikdy nebude formou emancipace a jeho bojkot je v Brazílii, stejně jako kdekoli jinde, naprostou nutností.
Prohlášení podepsali Michel Caillat (ekonom, Francie), Pierre Guerlain (amerikanista, Francie), Antonín Kosík (filosof, Česká republika), Marc Perelman (filosof-estetik, Francie), Charles-André Udry (ekonom, Švýcarsko), Patrick Vassort (sociolog, Francie).
Z francouzského originálu Le football et la FIFA contre les peuples. Non aux coupes budgétaires au Brésil přeložil Jiří Růžička.