Ruské duo Love Cult, které tvoří Anya Kuts a Ivan Afanasyev, působí na tamní undergroundové elektronické scéně něco přes pět let a už se stihlo značně proslavit. Na prvních nahrávkách slyšíme fragmenty folku drolící se do ambientních zvukových ploch a táhlého vokálu Anyi Kuts. Jindy se pohybují na pomezí psychedelické drone music a meditativní seance. Jejich hudba si přitom vždy udržuje chladný odstup, který těžce dopadá na posluchače. Letošní album Know v tvorbě Love Cult představuje určitý předěl: tíživou atmosféru tentokrát doplňují beaty. Podobným procesem nedávno prošli i britští Gnod, s jejichž členem Love Cult natočili společné album Yr Problems. Love Cult také provozují label Full of Nothing, na kterém vydali už přes čtyřicet nahrávek. Exkluzivní mix, který pro A2larm ruská dvojice připravila, je určen pro přeplněné parkety tanečních klubů. Zazní v něm mimo jiné britský Visionist nebo Logos, rezident vynikajícího londýnského labelu Keysound Recordings. Mix je volně ke stažení, a jak už je zvykem, doprovází ho krátký rozhovor s oběma ruskými umělci.
Žijete v Petrozavodsku, nádherném městě na břehu Oněžského jezera, kousek od Petrohradu a nedaleko hranic s Finskem. Jak vás tamní atmosféra ovlivňuje?
Život v Petrozavodsku se neliší od života v jiných menších městech v Rusku. Řekl bych však, že zde existuje unikátní genius loci. Sice se zde zastavil čas, ale zato odtud lze čerpat poměrně dramatickou škálu emocí.
Vaše první nahrávky, především debutové album Fingers Crossed, jsou spíše táhlé, klidné, tiché, mlhavé a bez jasné zvukové struktury. V poslední době se vaše hudba proměnila. Najdeme v ní pravidelné beaty, přestože chlad a jistá forma odstupu pořád zůstávají v centru vaší tvorby. Proč jste se rozhodli změnit svůj přístup?
Nikdy se nesnažíme tvůrčí proces plánovat. Když jsme kapelu dávali dohromady, chtěli jsme znít jako holandská postpunková kapela The Ex. Po druhé zkoušce jsme zjistili, že tak znít nejspíš nebudeme. Hudba, kterou děláme, má svůj vlastní výraz. Za pět let hraní se náš zvuk hodně proměnil, ale myslíme si, že naše hudba stále vyjadřuje zhruba totéž.
Co vás inspirovalo při nahrávání Know?
Realita, věci, které nás obklopují. Můžeme je vidět a dotýkat se jich, máme na ně určitý vliv. Pak tu jsou ale věci, které ovlivnit nijak nemůžeme. Ty na nás působí nejsilněji. O tom všem jsme se vždy v naší hudbě snažili mluvit. Minulý rok, kdy tohle ípíčko vyšlo, byl pro nás hodně těžký. Museli jsme utéct na venkov do Dánska, kde jsme se snažili přenést tíhu všeho, co jsme doma prožili, do hudby.
Vaší poslední nahrávkou je album Yr Problems, které je výsledkem spolupráce s britským hudebníkem Drussem z kapely Gnod. Jak tato kolaborace vznikla a jak probíhala?
Potkali jsme se v Česku na festivalu Creepy Teepee. Gnod tam odehráli fantastický koncert. Stejnou měrou nás ohromili i jako osobnosti. Zamilovali jsme se do nich a vydali jsme jejich kazetu na svém labelu Full of Nothing. Nedávno vyměnili kytary za krabičky a drum boxy, což nás zvukově sblížilo ještě víc. Jejich vize je jasná, chladná, a přitom lidská. Druss nám posílal samply a nahrávky, které jsme následně upravovali. V jednu chvíli to všechno zapadlo do sebe a bylo to.
Zmínili jste svůj label Full of Nothing. Určitě máte podrobně probádanou ruskou a finskou hudební scénu. Jaké interprety nebo kapely byste doporučili?
Nesmí vám uniknout Traura. Jedná se o poslední nahrávku, která vyšla na našem labelu. Je to depresivní rap s božskými beaty. Pak je zde Lichen Gumbo, projekt Olli Aarniho, který by se dal popsat jako rozlámaný skate-pop. Somepoe je největší specialista na bass music v celém Finsku. Jeho produkce je minimalistická a přímočará. Rozhodně bychom doporučili finskou psychedelicko-noiseovou písničkářku, která si říká Islaja. Od té doby, co se přestěhovala do Berlína, začala dělat popovější věci a zní to naprosto fantasticky! Co se týče Ruska, v poslední době nás zaujal především nový label Incompetence. Vyšla tam i nahrávka našich dlouholetých favoritů z Kazachstánu, kteří si říkají PTU. A pokud máte rádi spíš syntetizátorové písničky, doporučujeme manželský projekt Bergen Kremer. Snad bychom ještě doporučili John’s Kingdom a Burago.
Na vašem labelu vychází spousta věcí na kazetách. Proč právě tento nosič?
Kazety jsou super, stejně jako cokoli jiného. Kazety dávaly smysl s ohledem na povahu některých nahrávek, které jsme vydali. Ale label je především o vizi a hledání, nikoli o produktech, prodeji, scéně nebo nosičích.