Zkostnatělost komiksu v Čechách


Do jaké míry je česká komiksová scéna v dobrém stavu, je problematická otázka. Je pravda, že komiksy pro dospělé u nás vycházejí a lidé je čtou a berou vážně, což není samozřejmost. Na druhou stranu se poslední dobou zdá, jako by komiksový trh stále více kostnatěl. Namísto vyhynutí tak dnes komiksům v češtině možná hrozí spíš syndrom vyhoření.

„To, co v současné nabídce komiksů v češtině chybí, je skutečně osobitá tvorba vybočující ze zavedených škatulek.“

Leccos naznačuje pohled do letošních edičních plánů dvou velkých komiksových vydavatelství BB Art a Crew. I letos budou pokračovat ve vydávání poměrně malé skupiny již zavedených sérií. Také Comics Centrum spoléhá především na zavedené série jako Hellboy, Sin City nebo Vrána a jen občas překvapí nějakým osobitým titulem, jakým loni byl gotický horor Ragemoor. Ostatně posledním počinem vydavatelství je už několikáté vydání známé brakové noirové série Franka Millera, tentokrát zahrnující všechny díly v jediném svazku příznačně nazvaném Kurva velký Sin City (za něco přes 2000 korun).

Crwavé kořeny

BB Art letos vypustí do knihkupectví další knihy superhrdinských klasik Batmana a Supermana, komiksové Star Wars, série Transmetropolitan a Y: Poslední z mužů z edice Vertigo nakladatelství DC, zaměřené především na žánrové komiksy pro dospělé. Z této v podstatě hodně jednotvárné nabídky se vymyká jen civilní komiks Niny Bunjevacové Otčina, který u nás vyjde jen pár měsíců po jejím uvedení v angličtině. Nicméně ani Otčina pravděpodobně nikoho nepřekvapí – jde o další z řady civilních vyprávění s autobiografickými prvky, která sice patří k alternativnímu komiksu, ale i u nás už podobných titulů vyšla pěkná řádka.

Crew lze naproti tomu označit za komiksové vydavatelství s nejpestřejší nabídkou. V jejich katalogu najdeme komiksové Simpsony, stripový seriál Calvin a Hobbes, nezávislého Kůstka, mangu, série Lucifer nebo Mýty, superhrdinského Spider-Mana a opět Batmana, ale i brakové komiksy typu Lobo nebo Živí mrtví. Letos navíc Crew plánuje odstartovat vydávání vynikající komiksové krimisérie Skalpy, která bývá přirovnávána k současným kvalitním televizním seriálům. To jsou určitě dobré zprávy pro čtenáře, kteří už jsou trochu unavení ze záplavy brutálních brakových komiksů, na kterých si Crew zakládala už od svých počátků v devadesátých letech. Přesto dva letošní vydavatelské tahy budí podezření, zda se vydavatelství nechce přeci jen vracet ke svým „crwavým“ kořenům.

Edice Mistrovská díla evropského komiksu, která odstartovala skutečně klasickými tituly, jakými jsou Moebiův Arzach nebo Loiselova a Le Tendreho Výprava za ptákem času, se postupně přizpůsobuje brakovějšímu vkusu. Komiks Borgia se sice zaštiťoval proslulými jmény scenáristy Alejandra Jodorowského a kreslíře Mila Manary, ale jednalo se o zcela tuctový erotický komiks. A „sword and sorcery“ série Sláine, z níž v edici vyšlo album Poklady Británie, už vůbec nepatří mezi tituly, které by v evropském komiksu měly nějaké zásadní místo. Crew sice ohlásila, že plánuje vydat klasický komiks Enkiho Bilala Falangy černého řádu, místo toho se ale letos dočkáme Jodorowského Metabaronů, což je sice důležitá série pro francouzský komiksový mainstream, ale zároveň jde o volné pokračování alba Incal, které už česky vyšlo.

Druhá pochybnost se týká vydávání mangy. Tři série, kterými Crew pravidelné vydávání japonského komiksu odstartovala, byly v jistém ohledu typické mainstreamové mangy: Naruto a Bleach jsou dobré příklady šónen mangy určené pro kluky, Death Note zase ukázkou spletitého žánrového vyprávění. Nově odstartovaný Gantz naproti tomu přesně spadá do brakové linie zábavného „kydlení“ a Crew ho také prezentovala jako komiks i pro ty čtenáře, které klasická manga nezajímá. Podobně široce přístupné jsou i akční manga Gunsmith Cats a vlastně i velmi dobrý mezinárodní sci-fi megahit Útok titánů, kterými chce Crew na své dosavadní tituly navázat. Namísto objevování různých zákoutí japonského komiksu to vypadá, že se spíš budeme na pultech setkávat s mangami neurážejícími vkus čtenářů, kteří se japonským komiksem nechtějí příliš zabývat.

King of the Flies je přesně ten typ komiksu, který stojí mimo u nás zavedené škatulky

King of the Flies je přesně ten typ komiksu, který stojí mimo u nás zavedené škatulky

Komiksy z obchoďáku

Nejde o to povyšovat se nad čtenáře, které baví brakové série. Spíš je třeba připomenout, že komiks zdaleka nekončí u různých variací na brutalitu, spektakulárních sci-fi dobrodružství a hrstky civilních autobiografií. To, co v současné nabídce komiksů v češtině chybí, je skutečně osobitá tvorba vybočující ze zavedených škatulek. Projevuje se to zvlášť od doby, co vydavatelství Mot a Aldente, která se na podobné tituly zaměřovala, vydávají nanejvýš pár titulů za rok.

Samotným vydavatelstvím se přitom dá těžko vyčítat, že více neexperimentují. Problém je spíš v tom, že komiksoví čtenáři u nás už mají až příliš jasnou představu o tom, jaké komiksy chtějí číst. O tom ostatně svědčí i specializované prodejny, které se komiksu věnují. U nás je to zejména řetězec Comics Point, který má jednu svojí pobočku dokonce v pražském Palladiu (ještě před deseti lety by to znělo jako sci-fi). Comics Point se přitom zaměřuje především na popkulturní mainstream. Seženete tu dvacet druhů figurek z Hvězdných válek, deset druhů figurek Freddieho Kruegera, tři druhy figurek ze Hry o trůny, a když máte štěstí, tak i nějakou tu figurku z Breaking Bad.

U komiksové speciálky by člověk očekával i možnost rozšířit si obzory nabídkou komiksů v angličtině. Point ale nabízí jen chaotickou a doslova nepřebernou skrumáž sešitových vydání různých amerických sérií, v nichž příběhy obvykle procházejí několika sešity a není vůbec jisté, že každý z nich v obchodě objevíte. Vedle toho máte k dispozici dost náhodně působící sbírku knih, v drtivé většině amerického mainstreamu. Asi před dvěma lety jsem tu náhodou narazil na anglické vydání francouzského komiksu King of the Flies od Mezza a Michela Piruse. Je to opravdu vynikající album vyprávějící v naturalistickém stylu o životě mládeže z francouzských předměstí (něco mezi Charlesem Burnsem a Larry Clarkem). Vydalo je prestižní alternativní nakladatelství Fantagraphics, od nějž jinak Comics Point patrně nemá žádný jiný titul. Když jsem se ve stejném obchodě stavil minulý týden, pořád tam ještě několik výtisků bylo…

Zmiňuji to nejen jako doporučení, ale hlavně proto, že King of the Flies je přesně ten typ komiksu, který stojí mimo u nás zavedené škatulky. Není to ani autobiografie, ani brak, ani superhrdinský komiks – ale právě proto je originální a neokoukaný. Jenže podobné tituly na českém trhu dostávají stále méně prostoru. K mainstreamové produkci začíná chybět alternativa v podobě menších vydavatelů. Podobně ve speciálkách by mohla být větší variabilita. V zemích s větší komiksovou scénou bývá obvyklé, že kromě obchodů typu Comics Pointu existují i menší prodejny, kde se dají sehnat tituly „pro fajnšmekry“ – od komiksů Fantagraphics po anglická vydání méně známých mang Osamu Tezuky. Klíčová otázka ovšem zní, jestli by takové komiksy u nás vůbec někoho zajímaly – zda čeští čtenáři nechtějí raději stále dokola nakupovat Kurva velký Sin City.

 

Autor je redaktor kulturního čtrnáctideníku A2.

 

A2LARM