Proti ničivým dopadům módního průmyslu lze bojovat i šetrnou a uvědomělou spotřebou.
Nedávno jsem napsala článek Šest věcí, které byste měli vědět o svém oblečení. Hodně se četl, a já si uvědomila, kolik spotřebitelů dopady módního průmyslu ještě stále překvapují a děsí. Když už je řeč o rakovině, otroctví a upadající ekonomice, je dobré také zmínit, že na konci tunelu je světlo. A po pravdě – nic není ztraceno.
Každý z nás může zmírnit škodu, kterou způsobuje módní průmysl, tak jak ho známe. Toto jsou čtyři hlavní způsoby, jak na to:
1. Kupujte lokálně
Základní pravidlo zní: Kupujete-li věci od místního designera nebo návrháře, pomáháte lokální ekonomice. Podle SustainableConnections.org, „řada studií dokazuje, že nakupujete-li v obchodě, který vlastní někdo místní, a nikoliv ve velké národní firmě, mnohem více peněz se pak utratí za produkty dalších místních firem, čímž se dále posiluje ekonomický základ dotyčné komunity“. Nejen že investujete do svého vlastního města, ale rovněž omezujete svou „ekologickou stopu“, vytváříte pracovní místa a zajišťujete, aby peníze, které zaplatíte na daních, byly dobře využity. Přeloženo do přesných částek: v Businessweeku psali, že „z každých sto dolarů, jež utratíte u lokálního obchodníka, čtyřicet pět dolarů zůstane v místní komunitě. Pokud utratíte stejnou částku u velké firmy, zůstane jenom třináct dolarů.“
2. Podporujte nezávislé návrháře
Podporujte nezávislé návrháře, kteří znají celý výrobní postup od začátku do konce. Vědomě se rozhodují, kde nakupovat látky, a jsou součástí celého výrobního procesu. Někteří dokonce oblečení sami šijí v malých dílnách a ateliérech. Příběhy společností, jako jsou Piece x Piece, Seamly či Manufacture NY, jsou inspirativní ukázkou toho, jak je možné vyrábět oblečení eticky.
Jste smířeni s tím, že vaše džíny pochází od některých z moderních otroků na druhém konci světa?
3. Nakupujte z druhé ruky
Pokud by si spotřebitelé pořizovali oblečení z druhé ruky, byl by to obrovský pokrok. Je naprosto zásadní, abychom namísto nakupování nových svršků začali využívat zdroje, které už máme. Kupovat oblečení z druhé ruky už dávno není společensky nepřijatelné. Ostatně existují velice populární řetězce jako Buffalo Exchange nebo Plato’s Closet [v České republice například Textile House nebo Můj sekáč – pozn. překl.] a řada menších second handů, které se objevují na každém rohu po celém světě.
Secondhandové oblečení dokonce proniklo i do prostředí sociálních sítí a aplikací. Příkladem jsou webové portály, poskytující svým uživatelům prostor pro výměnu, nákup, prodej a darování nošeného a již nechtěného oblečení jako například Bib + Tuck, Twice, Poshmark a Nifty Thrifty [v ČR například Votoč vohoz – pozn. překl.]. Cena je přitom srovnatelná s cenou oděvů od velkých firem a řada těchto kousků je prakticky nová. Takový nákup je výhodný jak pro vaši peněženku, tak pro celou planetu.
4. Nakupujte méně
Svět můžete ale především změnit tím, když přestanete tolik nakupovat. (A nebojte se, nezpůsobíte tím ekonomický Armagedon.) Žijeme ve společnosti, která konzumuje a vyhazuje mnohem více věcí než dříve. Jsou ale efektivnější a úspornější způsoby, jak utrácet peníze, než nákup šesterých šatů v H&M, každé za 199 Kč. Za stejnou cenu 1194 Kč (6 x 199 Kč) si místo toho můžete koupit jedny eticky vyrobené od místního návrháře a nosit je několik let. Neříkám, že bychom měli přestat utrácet. Měli bychom ale přestat nakupovat věci na jedno použití a pak je vyhazovat.
A jestli už to všechno dobře znáte, ráda bych připomněla ještě některé další skutečnosti, které je třeba mít na paměti.
Dívejte se na cedulky
Je nutné to neustále připomínat. Víte, odkud vaše oblečení pochází? Kdo vyrobil tričko, které máte na sobě? Jste smířeni s tím, že vaše džíny pochází od některých z moderních otroků na druhém konci světa? Dívejte se na cedulky na oblečení. Ptejte se. Můžete začít tady.
Perte ve studené vodě a sušte na šňůře
Průměrná americká domácnost vypere tři sta až čtyři sta várek špinavého prádla ročně. Každou sekundu se jich začne prát asi tisíc, což dohromady představuje spotřebu 49 200 litrů vody. Tři čtvrtiny skleníkových plynů, které v průměru vypouštíme do vzduchu kvůli praní, vzniká používáním sušičky na prádlo.
A nezapomínejme na všechny ty chemikálie a fosfáty obsažené v pracích prášcích, které se pak zpětně dostávají do vodních zdrojů a ničí vodní ekosystémy. Pokud byste rádi omezili svou takzvanou uhlíkovou stopu (tj. skleníkové plyny, které vypouštíte do atmosféry v rámci svých každodenních činností), pak perte ve studené vodě, sušte prádlo na šňůře a používejte prostředky bez fosfátů.
Autorka je publicistka a spoluzakladatelka {r}evolution apparel.
Z anglického originálu 4 Things to Remember Every Time You Shop for Clothes, publikovaného na serveru The Huffington Post, přeložila Tereza Stejskalová.