Na konci září se uskuteční v centru Prahy v atraktivních prostorách Živnostenské banky druhý ročník přehlídky současného umění Magnus Art, jejímž zakladatelem a hlavním sponzorem je poněkud kontroverzní J&T Banka. Zatímco první ročník se spíše podobal art fairu (veletrhu se současným uměním), letos prý půjde o „nejrozsáhlejší přehlídku současného umění v Česku“. Výstavy, která je založena na sofistikovaném konceptu setkání současné tvorby a umění 19. století a bude probíhat dva dny, se má zúčastnit šestadvacet umělců, bude mít kurátora a bude zahrnovat komentované prohlídky a program pro děti.
Pro prestiž prodejních výstav je důležité, že se zdají být něčím víc než jen pouhým obchodem, i když tím jsou samozřejmě především.
Podle účastníků a organizátorů akce neplní státní galerie své poslání, a zřejmě proto se jejich funkce musí ujmout banka spolu s pražskými soukromými galeriemi, jež tu platí za progresivní – Drdova Gallery, Hunt Kastner Artworks, Polansky Gallery a SVIT. Cílem je v atraktivním prostředí vystavit v zahraničí úspěšné umělce z Česka (například Dominika Langa, Jiřího Kovandu nebo Evu Koťátkovou), k jejichž dílu by jinak veřejnost neměla přístup. Na jedné straně se přehlídka prezentuje jako událost především pro potenciální sběratele a nákupce (jeden den bude otevřená jen pro „klienty a přátele J&T Banky“), na straně druhé se tváří, že naplňuje veřejný zájem, který státní galerie opomíjí (během onoho zbývajícího dne). Potíž je v tom, že se jedno s druhým vylučuje. Takto pojatá přehlídka přece ani náznakem nemůže funkci veřejných galerií zastoupit.
Navzdory květnaté rétorice totiž není hlavním úkolem celé akce zprostředkovat umění veřejnosti, kriticky zkoumat současné a historické jevy či kultivovat veřejný vkus, nýbrž získat pro nejnovější vizuální tvorbu patřičně movité kupce mezi českými elitami. Skutečnost, že se jedná o kurátorovanou přehlídku, jež bude jeden den za poplatek otevřená i veřejnosti, je pouhou úlitbou a účelovou strategií. Také v zahraničí se komerční přehlídky umění často zaštiťují kurátorovanými výstavami, programem pro veřejnost či dokonce intelektuálními debatami. Chtějí si tak vylepšit svou pověst. Pro prestiž prodejních výstav je důležité, že se zdají být něčím víc než jen pouhým obchodem, i když tím jsou samozřejmě především. Umělci a kurátoři to vše musí dobře vědět. Proč jim pak nefunkční státní instituce slouží jako alibi k angažmá v podobných projektech?
Přehlídka Magnus Art stvrzuje roli J&T Banky jako neoficiální královny českého umění. Banka podporuje Cenu Jindřicha Chalupeckého a její laureáty pak nabízí sofistikovaným způsobem ke koupi sběratelům – ať už pomocí J&T Banka Art Indexu nebo právě zmiňované dvoudenní přehlídky. To vše za asistence komerčních galerií. Deklarovaná snaha Ceny Jindřicha Chalupeckého zviditelnit současné umění a umělce v českém prostředí tak čím dál více působí jako úsilí nalézt pro dotyčná díla vhodné kupce.
Autorka je kurátorka a redaktorka A2larmu.