Průlom na ministerstvu zemědělství

Ministerstvo zemědělství se rozhodlo zasáhnout proti plýtvání jídlem v supermarketech a obchodech nadnárodních řetězců. Chce také podpořit lokálně vyprodukované potraviny.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU–ČSL) zahájil dlouho očekávanou diskusi mezi představiteli největších potravinových řetězců působících na našem trhu a výrobci českých potravin zastoupených Zdeňkem Juračkou ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Nadnárodní řetězce jsou dlouhodobě kritizovány řadou organizací za neférové praktiky vůči dodavatelům. Především jde o nízké výkupní ceny, ke kterým jsou dodavatelé tlačeni, jednostranné smlouvy, vysoké pokuty a jednání nezřídka hraničící se šikanou dodavatelů. Řetězce jsou kritizovány za takzvanou externalizaci nákladů, což znamená, že na způsobené škody doplácejí zaměstnanci, dodavatelé, příroda, budoucí generace a podobně. Příčinou bývá právě tlak řetězců na neustálé snižování výkupních cen a zároveň na dodržování určitých parametrů dodávaných potravin. Dodavatelé sami nedokážou těmto praktikám čelit, z velké firmy se silným právnickým zázemím mají většinou strach a navíc nemají valné zastání u žádné organizace. To se týká i českých zemědělců. Ministr Jurečka proto navrhl pravidelná setkávání se zástupci řetězců, ale především podnítil zřízení mediační skupiny, která by kromě reprezentantů řetězců a ministerstva zahrnovala například i představitele Agrární a Potravinářské komory České republiky. Tato skupina by se měla stát platformou pro řešení a odstranění konkrétních problémů dodavatelů ve vztahu k řetězcům a měla by napomoci k vytvoření férovějších obchodních vztahů.

První místo v plýtvání

Za největší problém řetězců považuje ministr plýtvání potravinami a jejich distribuci v době blížícího se konce data spotřeby. Na základě dřívějších setkání se zástupci potravinových bank proto navrhl zrušení patnáctiprocentní daně, která dosud omezovala možnost postoupení potravin s končícím datem spotřeby například potravinovým bankám nebo různým humanitárním a charitativním organizacím. Navázal tak na evropskou směrnici, která tuto strategii navrhuje. V Evropské unii darování potravin nezdaňují Dánsko, Německo, Francie, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Velká Británie, Estonsko, Maďarsko a Litva. U nás podobnou praxi blokovali především úředníci ministerstva financí, kteří směrnice ignorovali, anebo sice navrhli některá opatření, jejichž uvedení do praxe však bylo problematické (prodej potravin za symbolickou částku).

Česká republika obsadila první místo v plýtvání potravinami v rámci Evropské unie, a je proto nutné plošné vzdělávání obyvatel.

Ministerstvo zemědělství ve své tiskové zprávě uvádí: „V Evropské unii se ročně vyhodí 90 milionů tun potravin, což je 180 kilogramů na obyvatele za rok. K menšímu plýtvání potravinami by u nás mělo přispět především dořešení funkčnosti potravinových bank. Do nich by prodejci a výrobci posílali zboží těsně před vypršením doby spotřeby, které by se následně poskytovalo například nevládním organizacím pro sociálně potřebné.“ Juračka však dodal, že plýtvají nejen řetězce, ale i sami konzumenti. Upozornil navíc, že Česká republika obsadila první místo v plýtvání potravinami v rámci Evropské unie, a je proto nutné plošné vzdělávání obyvatel.

České potraviny v supermarketech

Další bod, který Jurečka zdůrazňuje, je podpora českých producentů. Ta se má uskutečňovat na několika úrovních – kromě osvěty a vzdělávání konzumentů se plánuje i zapojení řetězců. Jurečka se spolu s nimi a Svazem obchodu a cestovního ruchu dohodl na marketingové kampani dotované až šedesáti miliony korun, která má v předvánoční době nákupů v řetězcích představit české regionální potraviny. Podle Jurečky jsou řetězce připravené na přijetí nových českých producentů a zemědělců a na bezodkladné začlenění nových českých potravin. V souvislosti s tímto krokem ministr také avizoval vytvoření legislativní pracovní skupiny, která má upřesnit, co je to „potravina českého původu“.

Ačkoliv je komunikace s řetězci a řešení problémů, které vytvářejí, během na dlouhou trať a občas není jasné, zda ministr Jurečka straní řetězcům, anebo naopak českým producentům, už samotná skutečnost, že se státní orgán těmito tématy zabývá, se dá považovat za významný průlom.

 

Autor je umělec a aktivista.

 

Čtěte dále