Foto převzato z facebookového profilu Anarchytect
Blíží se komunální volby a naši odolnost opět testují nejrůznější billboardy se slogany, které buď neříkají vůbec nic, nebo jsou naopak explicitní a konkrétní svým primitivismem. Sledujeme, jak se mění a přesouvají nejrůznější agendy, a protože jde o volby do místních zastupitelstev, nabízí se především „lokální úklid“, a to jak ve faktickém slova smyslu, který se týká odpadků na ulici nebo nepořádku na zastupitelském úřadě, tak ve významu slibujícím doslova zamést s lidmi.
Kriminalizovat chudobu
Sankce proti takzvaným nepřizpůsobivým jsou tématem předvolebních kampaní pravidelně. Přesto překvapuje, že letos na ně vsadila právě sociální demokracie. Sociální demokraté z Prahy 4, tedy největší městské části, nám sdělují, že „vyženou pouliční živly“. Kdyby náhodou někomu nebylo zcela jasné, koho tím míní, pak mu Petr Dolínek vysvětlí, že jde přece o bezdomovce („Dvě třetiny bezdomovců dostanu z ulice“) a pochopitelně narkomany („Vyženeme narkomany od škol“). Kam se budou lidé zařazení do jedné či druhé skupiny vyhánět, se zatím neuvádí, ale lze to celkem spolehlivě dovodit z počínání sociálnědemokratických radnic jinde v republice. Není totiž žádným tajemstvím, že xenofobní a diskriminační agenda nulové tolerance už dávno není jen doménou Svobodných a Tomia Okamury. Ve městech a obcích po celém Česku jde také, a dokonce převážně, o téma ČSSD. Tato strana si svou „sociálnost“ zřejmě vyložila po svém. Sociální tematice se věnuje také tím, že útočí na sociálně nejslabší – patrně v zájmu zbytku společnosti. Jak vidno, je v tom aspoň jistá jazyková logika, byť notně zvrácená. Ještě před nedávnem platilo, že mezi pražskými sociálními demokraty, kteří byli považováni za jakési liberální a moderní křídlo strany, a konzervativními pohlaváry z regionů, hejtmany nevyjímaje, vede myšlenkový příkop. Dnes to vypadá, že v Praze se rozhodli přes tento příkop postavit most.
Možná se blíží čas, kdy by si sociální demokracie měla uvědomit, že ani vládnout se nemusí za každou cenu.
Není už žádným tajemstvím, že problém bezdomovectví se legislativně řeší možností kriminalizovat bezdomovce za opakované porušení zákona o přestupcích, což konkrétně znamená, že po porušení jakékoli obecní vyhlášky následuje nejdříve zákaz pobytu v dané lokalitě a při opakování činu může podle zákona s dopadem pro celou republiku padnout rozsudek odnětí svobody. Méně už se ví, že sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec předkládá vlastní zákon o některých přestupcích a také zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tento návrh počítá mimo jiné i se zavedením centrálního registru pachatelů přestupků. Snaha pokud možno co nejefektivněji kriminalizovat lidi za přestupky, za něž dosud mohli být pouze penalizováni, představuje nebezpečnou hru s celým právním systémem a v důsledku může vést k tomu, že věznice budou plné lidí, kteří dosud rozhodně nebyli považováni za kriminálníky a také ve skutečnosti žádnými zločinci nejsou. Do jisté míry je to pokus kriminalizovat chudobu nebo těžký životní osud. Ministr vnitra, zdá se, slyší na poptávku měst a obcí a špičky sociální demokracie se zase jednou v něčem potkávají s regiony.
Prostě na to dohlídneme
Jaké jsou důvody těchto tendencí, se můžeme jen domýšlet. Jisté je, že ČSSD se ve snaze vyjít ze stínu svého vládního partnera chytá každé možnosti, jak oslovit voliče. Naopak Andrej Babiš podle všeho nemusí v ničem měnit strategii. Podnikatelé v roli politiků stále hýbou Evropou a zůstávají zosobněním „depolitizované politiky“, která je poněkud slabomyslnou odpovědí na krizi parlamentní demokracie a hlavně na krizi tradičních politických stran. Pryč jsou doby, kdy měly strany masové členstvo. V zastupitelské demokracii proto hrají stále větší roli podnikatelé s manažerskou rétorikou. Babiš říká pořád to samé, ani heslo, s nímž jde ANO do komunálních voleb, nijak nevybočuje ze zvolené cesty. Spojení „prostě na to dohlídneme“ skvěle zapadá do představy, podle níž už všichni ti politici se svou politikou a politikařením jednoduše nejsou potřeba. Jediné, o co jde, je dobře nastavený systém. Zdá se tedy, že ti, kteří tvrdili, že faktickým vítězem posledních parlamentních voleb není sociální demokracie, nýbrž hnutí ANO, měli pravdu. Babišovi přitom k úspěchu stačí dokazovat, že je dobrý manažer, a k tomu mu zase stačí přesvědčit veřejnost o tom, že je v politice tak trochu omylem a z donucení.
Možná se blíží čas, kdy by si sociální demokracie měla uvědomit, že ani vládnout se nemusí za každou cenu. Zvláště, když to nahrává v první řadě koaličnímu partnerovi a politickému protivníkovi v jednom a v řadě druhé opoziční TOP 09, usilovně šplhající po zádech dodělávající ODS, kterou podle zlých jazyků budou lidé volit už jen na Hanspaulce.
Autor je redaktor A2larmu a A2.
Text vyšel v A2 č. 20/2014.