Sociálnědemokratické poprvé

Sociální demokraté se v Duchcově spojili s Dělnickou stranou. O čem tento přešlap svědčí? Je vůbec čemu se divit?

Česká strana sociálně demokratická si odbyla své další „poprvé“. Poprvé ve své historii se na komunální úrovni spojila s neonacisty (stejnou premiéru si odbyla i druhá česká levicová partaj KSČM). Taková událost ještě pořád dokáže šokovat, spojení s „vycomingoutovanými“ nástupci Hitlera přeci jen vzbuzuje v médiích i pražské centrále ČSSD strany pohoršení a volání po rozpuštění tamní buňky. Podle Zbyňka Šimbery, nového sociálnědemokratického starosty Duchcova, ale koaliční spolupráce s DSSS není politickou chybou. Jak by podle něj politická chyba vypadala, se ale česká sociální demokracie zřejmě nikdy nedozví. Mírně šokovaná místopředsedkyně Alena Gajdůšková v televizi nahlas zapřemýšlela o vzdělávání členů ČSSD, při kterém by se straníkům neznalým historie vysvětlilo, co nacisté v minulosti způsobili právě sociálním demokratům. Vedení ústecké sociální demokracie, která měla zrušení duchcovské buňky na starost, ale historie nedojala a nic nezrušilo.

Oběti, nebo spoluviníci?

Je úplně jedno, jestli svou neznalost o Dělnické straně Šimbera v televizi předstíral, anebo byla pravdivá – vyjde to na stejno. Když ale Gajdůšková varuje, že sociální demokraté bývají při fašizaci společnosti prvními oběťmi, tváří se, jako by žila v zemi, kde se poměry už pár let nefašizují. Opak je však pravdou, byť zatím tato „fašizace“ probíhá bez ztráty na cenných sociálnědemokratických životech, a naopak za občasného přispění jednotlivců z této strany. Nic jiného než verbální odsouzení rasismu, extremismu a nacismu sociální demokracii v tuto chvíli nezbývá. Přes pohoršení místopředsedkyně a požadavek Bohuslava Sobotky na okamžité rozpuštění duchcovské pobočky, se vládní politika v některých bodech totiž příliš neliší od té duchcovské a na „levicové“ a „demokratické“ ideály si vzpomene jen zřídka.

Pravdu o současné ČSSD vyjadřuje šéf duchcovské buňky možná víc než náhle pohoršený Sobotka.

Ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier, který jezdil do Duchcova monitorovat situaci, se v Sobotkově ČSSD ocitl na druhé koleji. Důvěru premiéra naopak získává zastánce tvrdé ruky ministr vnitra Milan Chovanec, který proslul mimo jiné policejními manévry proti dredatým smažkám všeho druhu (které jiný než buzerační efekt nemají) a návrhem na zpoplatnění stížností na policejní práci, které by znemožnilo chudým kafrat. Když starosta Duchcova mluví o programovém průniku v otázkách bezpečnosti mezi DSSS a ČSSD, co můžou Chovanec a potažmo Sobotka namítnout? Extremisté jsou nepřátelé demokracie, zatímco „demokratická“ ČSSD je ze své povahy jejím přítelem prostě tak nějak automaticky? A jak se to prakticky projevuje? Konec segregovaného školství zůstává vládní prioritou, ale není realizován, vládní zpráva arogantně odmítá nařčení Evropské komise z institucionálního rasismu, neoliberální reformy předchozích vlád jsou pozastaveny a čeká se, až je za pár let nový Kalousek zase roztočí.

Komunální rasismus

„Legitimní strana, která je státem uznaná,“ charakterizuje DSSS novopečený starosta Duchcova. Starostův argument o legalitě DSSS se vlastně také odkazuje na demokracii, byť čistě formálně. Rasismus se mění v něco, co se sice neříká do televize, ale do komunální politické praxe se za souhlasu majority běžně zavádí. Čeští sociální demokraté už získali v hrdinském boji s politickou korektností (v případě tématu českých Romů ovšem jen fiktivní) díky úsilí mnoha svých senátorů ostruhy, aniž by se Sobotka nebo někdo z vedení výrazněji ozval.

Hranice mezi oficiálními nácky a slušnými českými rasisty (klidně s průkazkou sociální demokracie) není vůbec tak tlustá, jak nám nyní „levicoví demokraté“ namlouvají. Pravdu o současné ČSSD totiž vyjadřuje šéf duchcovské buňky možná víc než náhle pohoršený Sobotka. Můžeme se utěšovat, že se jedná jen o ústecký kraj, že nakonec vždy zasáhne moudré vedení nebo že nejsme Slovensko, kde se „vzácný přítel“ českých sociálních demokratů Robert Fico v koalici nebál spolupracovat s krajně pravicovou SNS ani na vládní úrovni. Když se evropští socialisté rozhodli SMER za toto spojenectví vyloučit ze svých řad, byla to právě ČSSD, která se jako jediná z evropských sociálnědemokratických stran Fica zastala. Jak měl duchcovský starosta poznat, že tentokrát je za čarou, když si u něj v partaji pana Fica všichni tak váží? Pokud by ČSSD opravdu začala vzdělávat straníky, budou mít lektoři náročnou práci.

Autor je redaktor A2larmu.

 

Čtěte dále