Brněnské Vysoké učení technické představilo nový náborový videoklip nazvaný Vlk z VUT, který má přilákat více studentů. To generické maskulinum je v předchozí větě zcela záměrně – míněni jsou opravdu jen studenti, ne studenti a studentky. Obsah videa je inspirován filmem Vlk z Wall Street, který „přináší podívanou z doby, kdy na Wall Street vládla pravidla divokého západu. Jen místo pistolníků na koních se tu prohánějí jachty a nahé blondýny a místo prachu nad prérií víří vzduchem bankovky“ (oficiální text distributora Bontonfilm). Na brněnské technice to podle klipu vypadá přesně tak – platí tu pravidla divokého západu a prohánějí se tu nahé blondýny, které si úspěšný třiadvacetiletý student bez problému ochočí. Video už rozpoutalo hodně diskusí. Část publika oceňuje technickou dokonalost a neotřelost, část klip kritizuje především za sexismus a neúctu k ženám. Vysoké učení technické se na svém facebookovém profilu brání slovy: „Je to parodie, takže, prosím, trochu nadhledu a pochopení pro vtip a nadsázku, děkuji.“
Svět mužů utržených ze řetězu
Je zřejmé, že klip je nehorázně sexistický. Nestačí, že fiktivní student Vlček je obklopen kráskami v bikinách, ale tyto krásky se ještě navíc snaží chytit do úst Vlčkem vyhozený piškot, aby bylo zřejmé, že jsou to dobře vycvičené feny, které soupeří o pánovu přízeň. Jeden facebookový diskutér se táže: „A fakt to uráží ženy? Sorry, ale tahle interpretace je strašně přehnaná. Ale jo, škoda že neexistuje i verze ‚Vlčková‘, aby se to vyvážilo. A já bych to jako urážku mužů nebral.“ Jenže ani kdyby se za piškotem hnala smečka polonahých mužů, kýžený efekt symetrie by nenastal. Ve společnosti, pro kterou je umisťování žen na pozice krásných předmětů (které je po opotřebování nutno vyměnit) běžnou praktikou, prostě klip s nahými ženami funguje jinak než klip s nahými muži.
Je zřejmé, že klip je nehorázně sexistický. Nestačí, že fiktivní student Vlček je obklopen kráskami v bikinách, ale tyto krásky se ještě navíc snaží chytit do úst Vlčkem vyhozený piškot.
Klip je ovšem problematický i v dalších ohledech. Veřejná vysoká škola financovaná z veřejných peněz ztotožňuje úspěšného absolventa s hlavním hrdinou zmíněného filmu Jordanem Belfortem, přezdívaným Wolfie. Tedy s člověkem, který se neštítí ničeho, nezákonnými praktikami a spekulacemi vydělává miliony dolarů, okrádá chudáky, kteří mu naletí, a je závislý na drogách, sexu i svém nekalém podnikání. Jeho svět je světem mužů utržených ze řetězu, kteří se chovají k jiným lidem, jako by to byly předměty (a zvláště pak k ženám případně osobám trpasličího vzrůstu). Je to svět mužů, ve kterém platí, že člověk je člověku vlkem. A právě tak prezentuje Vysoké učení technické svého potenciálního studenta a absolventa v podobě „kolegy“ Vlčka.
Úspěch jsou peníze, sex a luxus
Není divu, že Vlček má na háku i své učitele. Není pro něj problém konzultovat se svým pedagogem v soukromém bazénu – samozřejmě je při tom obklopen nezbytnými pokojovými doplňky v podobě vnadných děv a usrkává drahý long drink. Pedagog veřejné školy se musí prostě přizpůsobit silnějšímu, dravějšímu a bohatšímu a prokázat mu úctu a náležitý obdiv pomlasknutím nad dámským doprovodem. Klip tedy degraduje nejen ženy, ale i akademickou obec a vůbec hodnotu vzdělání jako takovou. Při promočních slibech se absolventi a absolventky vysokých škol zavazují, že vzdělání nevyužijí jen pro mrzký zisk, ale obecně pro rozvoj společnosti a blaho lidstva. Brněnské Vysoké učení technické zjevně na takové cíle neaspiruje. Jeden z diskutérů brání klip proti nařčením ze sexismu následovně: „O ženách to video totiž není. A vlastně ani o mužích. Jak jsem psal výše – je o úspěchu. A úspěch konotuje peníze, mladost, sex, luxus.“ Tento nejmenovaný diskutér je vysokoškolským pedagogem na jiné brněnské univerzitě. Pokud si vysoké školy představují úspěch a to, k čemu vedou své studentky a především studenty, takto, možná by bylo na čase změnit znění promočních slibů.
Napříště by absolventi mohli slibovat: „Slibuji, že vydržím drancovat svět pro úspěch a dobré jméno své školy, dokud mě FBI či BIS nezabásne. A až mě pustí, přísahám, že budu pokračovat, dokud nezůstane na kameni kámen.“ Pokud vám to přijde cool, hlaste se do Brna na techniku.
Autorka je socioložka. Učí genderová studia a sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.