Foto Natália Zajačiková
Jak proběhl dopolední zásah?
V poledne přijela policie, napřed v civilu vešli dovnitř, pak si nasadili kukly. Zadrželi lidi, kteří byli v objektu, opáskovali dům a začali ho vyklízet. Dostavili se i zástupci majitele, tedy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), ale nikdo z nich se vůbec nijak nevyjádřil. Od začátku celé jejich jednání s námi charakterizuje jedno slovo: nevůle. Jejich takzvané jednání minulý týden, které zprostředkoval radní Stropnický, spočívalo jen v tom, že nám sdělili, že trvají na vyklizení objektu a dodržení ultimáta z jejich strany.
Jaká byla role protiextremistického útvaru policie, o které se v této souvislosti hodně mluvilo?
Příslušníci tohoto útvaru byli zásahu přítomní. Na naše otázky, co tu dělají, velitel zásahu odpověděl, že k tomuto se nebude vyjadřovat, přestože byl v jiných případech komunikativní. To ukazuje, že jakákoli budoucí jednání budou pod tlakem právě tohoto oddělení.
Jaké má protiextremistické oddělení zájem na potírání aktivit typu Kliniky?
To je spíš otázka na ně. Já si myslím, že jim prostě chutná moc. Musí vykazovat činnost a naše aktivity jsou jim kulturně vzdálené. Jsou to lidi, kteří mají autoritářskou povahu, autoritářskou ideologii, a tak se snaží zasáhnout proti čemukoli, co jim nevoní.
Co podle vás deset dní fungování Kliniky ukázalo?
Určitě se ukázalo, že náš projekt, který byl předtím jen na papíře, nejsou jen suché kecy o sdílení, vzájemné pomoci a solidaritě. Těch deset dnů byl takový záblesk toho, jak by to mohlo fungovat. Pro nás to bylo něco neuvěřitelného: během deseti dnů se naprosto z ničeho rozjela spousta aktivit, připojilo se mnoho lidí a vyšlo najevo, že podpora, solidarita a spolupráce mohou fungovat i v praxi. Ukázalo se, že jak v lidech z alternativní scény, tak i v místních obyvatelích se skrývá obrovský potenciál. To je možná jeden z důvodů, proč se toho policajti tak zalekli – jde totiž o příklad opravdové občanské angažovanosti.
Není právě toto občanské vzepětí hlavní příčinou toho, že jste Kliniku drželi deset dní, zatímco u podobných pokusů v minulosti šlo většinou maximálně o 24 hodin?
Podpora, která přišla zvenčí, mohla pomoci. Druhým důvodem je mentalita policie na Praze 3. Místní policie se dokázala na ten problém podívat selským rozumem a nevykládala si zákon tak striktně. Protiextremistické oddělení pochopitelně přemýšlí zcela odlišně.
Končí vyklizením boj o Kliniku?
Boj o sociální a kulturní centrum v Praze nekončí a nekončí ani boj o Kliniku. Pro nás to je začátek. Případ Klinika ukazuje, jak se stát chová: je arogantní, nekomunikuje, a buď vůbec nejedná, anebo pouze represivně a naprosto netransparentně. V momentě, kdy občané chtějí vyvinout iniciativu a vyžadují, aby se o některých věcech debatovalo, zareaguje tím, že na ně pošle policajty. Zaštiťuje se zákony, sám je ale porušuje. O budovu se přitom majitel, který je součástí státu, vůbec nestaral. Přímo do očí nám bylo řečeno, že se o naše snažení nikdo neprosil. Raději tedy nechají objekt dále chátrat. To je neskutečná arogance, která ukazuje, že stát vůbec nereprezentuje vůli občanů.
Jakým způsobem může veřejnost – například mimopražská – podpořit vaše snažení?
Zítra v šest v klubu Buben bude schůzka, na které se pobavíme, co dál. Během těch pár dní se zapojilo velké množství lidí. Myslím, že o osudu Kliniky ještě není rozhodnuto. V sobotu ve dvě odpoledne bude demonstrace na náměstí Jiřího z Poděbrad. Na internetu je k podpisu petice, papírovou petici na Žižkově podepsalo už přes tisíc lidí, Tyto projevy solidarity zásah možná oddálily. Protiextremistické oddělení totiž mohlo dostat strach z toho, že „LEX“ (levicoví extremisté v žargonu protiextremistického útvaru) jsou lidé, kteří mají širší podporu.
Jaký osud čeká budovu bývalé polikliniky?
ÚZSVM tvrdí, že by se z ní měla stát úřadovna Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Tato budova s krásnou zahradou bude tedy obehnána ostnatým drátem. To ale znamená, že minimálně půl roku, nebo spíš déle, bude opuštěná. Musí vzniknout studie, stavební plán, stavební povolení, výběrové řízení. Já myslím, že během příštího roku se stavět nezačne a objekt bude chátrat.
Co přesně znamená, když říkáte, že vyklizením nic nekončí? Jak bude boj o Kliniku pokračovat?
Podle mě je důležité držet to téma živé a vyjadřovat solidaritu a podporu. Lidé mohou psát jak na ÚZSVM, tak i nadřízenému orgánu, což je ministerstvo financí. Myslím, že to je dobrá příležitost, aby se veřejnost angažovala. Ukázalo se, že když lidé zvednou hlavu, je možné dosáhnout pozitivních věcí i navzdory okolnostem, které tomu nepřejí.