Archeologické památky a duch kapitalismu

Pokuta za zničení archeologické lokality v Měníně působí jako výsměch, a nikoli jako trest za likvidaci kulturního dědictví.

Je jistě záslužné, pokud se odsuzuje ničení či poškozování veřejných statků, jako jsou archeologické památky nebo umělecká díla. Takovýto negativní akt považujeme za nekulturní, neboť hodnota těchto statků bývá nevyčíslitelná. Jakou cenu má Věstonická venuše ze starší doby kamenné? A jakou cenu měly archeologické památky ze starší doby železné a z doby římské, které byly objeveny u obce Měnín v Jihomoravském kraji a které v květnu 2014 zničil jeden podnikatel?

Směšná pokuta

K ochraně veřejných statků nestačí morální hledisko, je nutné mít i zákony. Nicméně pokuta ve výši patnácti tisíc korun za zničení archeologické lokality v Měníně, kterou po téměř roce udělil Krajský úřad Jihomoravského kraje, je hodně přes čáru. Funguje spíše jako návod pro jiné, který říká: „Porušování tohoto zákona vás bude stát jen směšné peníze!“ Jak jinak lze chápat uvedenou částku?

O ochraně archeologických památek Jihomoravského kraje rozhoduje i „duch doby“, který nyní v kraji vládne.

Ochranu archeologických památek má zajišťovat zákon č. 20/1987 Sb., o ochraně státní památkové péče (všimněte si roku jeho schválení). V tomto zákoně se doslova dočteme, že archeologickým nálezem je věc nebo soubor věcí, které jsou dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovaly se zpravidla pod zemí. Stručně řečeno, archeologický nález je veřejným statkem, a proto si zasluhuje patřičnou ochranu a odstrašující sankce s výchovným efektem. Potud právní a morální teorie. V praxi by to mělo znamenat, že pokud se u nás provádí stavební činnost, je povinností stavebníka umožnit a strpět záchranný archeologický výzkum, neboť jsme se skrze zákony demokraticky dohodli, že je to důležitější než zdržení výstavby.

V případu Měnína sice dotyčný stavebník již asi v roce 2012 oznámil Ústavu archeologické památkové péče, že v dané lokalitě o dvou hektarech plochy připravuje výstavbu velké skladovací haly, nicméně v květnu 2014 náhle zjistil, že důležitější než ochrana veřejných statků je splnění termínů. A tak došlo k úmyslné likvidaci velké části archeologického naleziště. Duch kapitalismu zvítězil nad duchem zákona!

Na úřadě nezájem

Povinností krajského úřadu v Brně je určit výši pokuty za porušení zákona. Ta může být až čtyři miliony korun. Podle zákona se má přitom přihlížet zejména k závažnosti a k době trvání protiprávního jednání, ke kulturně-politickému významu kulturní památky a k rozsahu hrozící nebo způsobené škody. Jelikož krajský úřad majiteli firmy Janu Jamborovi uložil pokutu v exemplární výšce patnácti tisíc korun, je pravděpodobné, že svou roli sehrály různé nelegální okolnosti. Proto jen stěží můžeme očekávat, že by krajský úřad byl tak odvážný a podal občansko-právní žalobu o náhradu škody. Ta je sice těžko vyčíslitelná, neboť archeologické artefakty zmizely bez řádného odborného výzkumu, nicméně lze aspoň vyčíslit náklady na archeologický záchranný výzkum, pokud by se uskutečnil podle zákona. A ten by se zřejmě mohl pohybovat kolem čtyř milionů korun.

Ovšem taková žaloba je jen iluze. O ochraně archeologických památek Jihomoravského kraje rozhoduje i „duch doby“, který nyní v kraji vládne. Zbývá jen doufat, že se na podzim 2016 po krajských volbách dočkáme toho, že stejně jako v Brně se stávající vládnoucí ČSSD ocitne v opozici a do zastupitelstva a vedení kraje se dostanou strany a hnutí s novými lidmi. Zatím se ukazuje, že i archeologii je třeba odvahy a odhodlanosti občanů, kteří v létě 2011 svými těly chránili Národní park Šumava. Taková angažovanost je leckdy účinnější než co jiného.

Autor je předseda Dětí Země.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies