Mediální manažer Jaroslav Plesl ví, co hodit na titulní stránku, aby krátkodobě zvýšil prodej, a také moc dobře ví, o čem nepsat, když jde šéfovi o opravdové peníze. Peníze ovšem neznají morálku, a tak je vlastně všechno v pořádku – víc peněz, víc práce, víc štěstí. Bohužel ale žijeme ve společnosti, kterou spíše než snižující se tržby MF Dnes ohrožuje rasismus. Hvězda filmu Cesta ven Klaudia Dudová to schytala za všechny: pokud je někdo úspěšný a k tomu Rom, je novinářskou povinností ukázat, že to s jeho úspěšností není zase tak žhavé a že „geny jsou geny“. A není nic snazšího než vyšťourat, že herečka dluží za dva nájmy, a dát to na titulku.
Přestože Plesl ve svém vyjádření k problematickému článku napsal, že se nejedná o rasismus a že jen odmítá lakovat realitu narůžovo, o rasismus se jedná. Pokud by totiž nebyla herečka Romka, zpráva by nedávala v nebulvárních novinách žádný smysl, protože ale Romka je, zpráva sice pořád nemá žádnou reálnou výpovědní hodnotu, ale v rasistické společnosti smysl dává. Na Romy zkrátka „musí být přísnost“, zejména v médiích, která by měla plnit úlohu ostrých „hlídacích psů“ české demokracie…
Xenofobie jako český světonázor
Cesta ven je tak bezpečně uzavřená, a to i pro Romy mimo ghetto. Romství je v nejčtenějších novinách stále stigmatem, které si nese i herečka, která na rozdíl od své filmové postavy v sociálním ghettu nežije. V rozhovoru, který vznikl v reakci na jistě obtížnou investigativní práci českého deníku, pak Dudová přiznala, že byt na své jméno pronajala pro své známé, kteří by jinak – jakožto Romové – měli problém sehnat normální bydlení. Nyní je jasné, že za to, aby se na této praxi nezměnilo vůbec nic, nebojují jen majitelé bytů s předsudky, ale i někteří novináři.
O tom, jak silný je mezi českými politiky i komentátory latentní rasismus, svědčí, že si nechali tak snadno vnutit ultrapravicový pohled na celou kauzu a vůbec se nezabývali podstatou problému.
Pleslův úlet nebyl lží, nýbrž spolehlivým utvrzením všech poctivých a slušných „nejsem rasistů, ale…“, kteří si, přesvědčeni o své dobré vůli, při četbě Mladé fronty nejspíš jen smutně povzdechli a pronesli: „Tak to vidíš, mámo…“ Zato Andrea Holopová, bděle stojící na stráži českého rasismu, lže ve svém článku v Reflexu rovnou v první větě: „Veřejná ochránkyně práv najala Romku, aby předstírala u realitních kanceláří zájem o byt.“ Přitom kancelář veřejné ochránkyně práv nikoho nenajala, jenom informovala diskriminovanou stěžovatelku o jejich právech, a ta si ve spolupráci s neziskovkou opatřila důkazy o své diskriminaci. Jenže tím, jak to bylo doopravdy, se už nikdo moc nezabýval. Důležité bylo jen to, že Šabatová zase „kafrá“ a obviňuje nás všechny z rasismu. Parlamentní listy zveřejnily na toto téma názor všech politiků, kteří byli ochotní odpovědět, a tak na světě hned byla takováto moudra: „Romská populace by se nad sebou měla sama zamyslet“ (Radka Maxová, ANO), „Šabatová je koza“ (Tomáš Jirsa, ODS), „Doufám, že provokatéři paní Šabatové nedostali odměnu vyplacenou z prostředků kapitoly veřejného ochránce práv, protože v takovém případě by se jednalo o zneužití rozpočtových prostředků“ (Miroslav Kalousek, TOP 09) atd.
Parlamentní listy v dotazu politikům zjevně použily nepravdivou informaci o tom, že si „ombudsmanka najala provokatéra“. Od Parlamentních listů se ani nic jiného ani nedalo čekat, hrozivé je spíš to, že si odpovídající poslanci a senátoři neudělali čas na to zjistit si, jak to bylo doopravdy, a rovnou ombudsmanku obviňovali ze zneužití veřejných prostředků nebo dokonce z „gestapáckých a estébackých praktik“ (Jiří Koskuba, ČSSD). Někteří dokonce uvědoměle připomínali, že ombudsmanka je státní úřednice a jako taková je placena z peněz daňových poplatníků. Jim samotným přitom tyto peníze nedopomohly ani k tomu, aby si zjistili, jestli je redaktor Parlamentních listů tak trochu nevodí za nos. O tom, jak silný je mezi českými politiky i komentátory latentní rasismus, svědčí, že si nechali tak snadno vnutit ultrapravicový (a navíc lživý) pohled na celou kauzu a vůbec se nezabývali podstatou problému.
Diskriminace není důležitá
Samotná praxe realitních kanceláří a majitelů bytů, která spolu s dalšími faktory zapříčiňuje odsun Romů na sociální okraj, nezaujala vůbec nikoho. I politici z ČSSD (tedy aspoň ti, kteří se ke kauze vyjádřili) měli na paměti především vlastnické právo. V tomto případě jde přitom jen o to, že pokud člověku není pronajat byt jen na základě barvy jeho kůže (nebo sexuální orientace a podobně), jde o nezákonné jednání – které se nicméně přesto běžně děje. Nikdo nikoho nenutí, aby pronajal byt konkrétním lidem, kterým ho pronajmout nechce, jen nesmí ve veřejné nabídce nikoho vyloučit na základě rasy, pohlaví nebo sexuální orientace.
Dokonce ani Martin Veselovský v DVTV nedokázal nabídnout jinou perspektivu a stále dokola se ptal, co mají v této situaci dělat chudáci makléři, a jen zíral, když mu Anna Šabatová opakovala v různých variacích, že projevy diskriminace jsou v České republice opravdu protizákonné. Odpověď na otázku: „Byl by problém, kdybych jako majitel řekl: Promiňte, já vás tady nechci, protože jste Rom… To je taky špatně?“, která zní: „To je taky špatně“ u nás prostě vyráží dech. Na facebookové zdi u Tomia Okamury se za to virtuálně věší, jinde se jen kroutí nevěřícné hlavou. Jak taky jinak, vždyť oni ti černí ani neplatí nájem, psali to v novinách hned na první stránce…
Autor je redaktor A2larmu.