Čeští Breivikové a návrat sociálfašismu

Prohlášení norského masového vraha Anderse Breivika jako by vypadla z komentářů českých islamofobů na sociálních sítích.

„Zbývá nám už jen několik desetiletí na to, abychom zkonsolidovali dostatečné množství sil, než naše největší města demograficky a populačně zcela zahltí muslimové.“ Podobné výkřiky můžeme na českém internetu číst denně. Jeden či dva podobné vyplodí co 24 hodin jak Martin Konvička, tak Petr Hampl, nehledě na tisíce podobně laděných komentářů v libovolné internetové diskuzi. Uvedený citát je ovšem z patnáctisetstránkového manifestu 2083: Vyhlášení evropské nezávislosti norského teroristy Anderse Breivika. Ten v červenci 2011 během útoků na sídlo Norské strany práce v Oslu a při následném odstřelování mladých příznivců téže partaje na ostrově Utøya zavraždil celkem 77 lidí.

Breivik v textu publikovaném v den spáchání svého teroristického činu varuje, že evropské elity posluhují ideologii multikulturalismu a napomáhají islámské kolonizaci Evropy. Nechybí samozřejmě ani poznámky o zhoubné politické korektnosti. Manifest masového vraha je kompilátem z radikálně pravicových a konzervativně křesťanských textů především americké provenience. Tentýž myšlenkový svět ovšem s Breivikem sdílejí jak američtí, tak evropští konzervativci a v syrové podobě nám předkládají také dnešní islamofobové, včetně těch českých.

Konzervativní revoluce – evropská spása

Konzervativní revoluce usiluje o očištění společnosti od „nepřirozených“ jevů, čímž se paradoxně přibližuje k východiskům konzervativních islámských uskupení, která oficiálně považují za své hlavní nepřátele. V cestě této „revoluci“ stojí homosexualismus (jak jej definoval tatíček Klaus), feminismus, multikulturalismus, nevládní a neziskové organizace a vybrané politické strany, jejichž agendy podle konzervativců tyto jevy šíří západním světem. „Sluníčkáři“ a „multikulti lidičky“ buď nevědomě (protože netuší, že sedí na atomové bombě) nebo z „islamofilních“ pohnutek pomáhají muslimům k ovládnutí a kolonizaci západního světa.

Strategií ČSSD je, zdá se, radikální levici kriminalizovat a do programu strany naopak vměstnat názory českých Breiviků.

Breivik pro tyto případy používá termín „kulturní marxismus“. Tak pojmenovává ideologii promultikulturních elit, jejímž prostřednictvím tyto elity údajně útočí na tradiční evropské hodnoty, vytvářejí chaos a oslabují původní evropské národy v demografické bitvě o nadvládu nad „starým kontinentem“. Kulturní marxismus navíc ovládá nejdůležitější média, univerzity a politické strany, čímž zamezuje jakékoli demokratické opozici v tom, aby zazněl její hlas. (Ano, chápete správně, je řeč o politické korektnosti.) Kulturní marxismus ve výsledku plodí novodobé disidenty, kteří chtějí chránit evropské hodnoty před islámem, gender studies, pseudohumanisty a všemi, kdo zpochybňují oprávněnost tradičních společenských struktur.

Breivik, stejně jako čeští islamofobové, považuje islám za politickou doktrínu usilující o světovou nadvládu nad veškerými neislámskými věroukami. Vše směřuje k velké občanské válce, v níž se utkají muslimové bok po boku s proradnými multikulturalisty proti vlastencům celé Evropy. Breivik proto vyzývá své spolubojovníky k preventivním násilným činům majícím tento nejzazší černý scénář odvrátit. Terčem mají být multikulti lidičky, sluníčkáři a pravdoláskaři, protože právě oni podle Breivika udržují současný systém v chodu. A nejen to. Protože se podílejí na postupu cizích elementů hlouběji do našeho systému, považuje tyto lidi také za vlastizrádce. Abychom parafrázovali klasika z Pražského hradu: Ne každý islamofob střílí sluníčkáře, ale každý masový vrah sluníčkářů je islamofob.

Pokud si tento luxus intelektuálního rozlišování odpustíme, musíme pány Konvičku, Hampla a jim podobné označit za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Realita ovšem vypadá jinak. Martin Konvička, nejviditelnější postava iniciativy Islám v ČR nechceme, která se objevila v poslední zprávě ministerstva vnitra mezi pravicovými, extremistickými skupinami, ´dokonce 5. května vystoupil v Poslanecké sněmovně na semináři Evropané ve službách Islámského státu.

Kdo je tady extremista?

Zcela jiný postup je pak uplatňován proti extremismu levicovému. Den poté, co Konvička řečnil v Poslanecké sněmovně, došlo k policejním manévrům na usedlosti Cibulka, jichž se zúčastnil 120 policistů a které vyšly na čtvrt milionu korun. Policie zřejmě očekávala ozbrojený odpor squatterů a detonace podomácku vyrobených výbušnin, protože taková je její představa o české radikálně levicové scéně. Nic takového se ovšem nestalo, zůstal pouze absurdně naddimenzovaný policejní zásah, jehož jedinou zastánkyní se stala poslankyně Jana Černochová, která shodou okolností řečnila na pražské demonstraci IvČRN. To vše se odehrálo symbolicky v den, kdy na půdě Poslanecké sněmovny promluvila největší současná hvězda evropské xenofobie, předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová.

Podobně pokus brněnské hipsterské omladiny přenést tradiční blokády neonacistických pochodů z německého prostředí do českého se nesetkal s porozuměním ani u policie, ani u představitelů konzervativních pravicových stran na brněnské radnici v čele s Liborem Šťástkou z ODS. Z dění kolem obří policejní akce Fénix zase vyplývá, že jsou aktivisté a příslušníci autonomní levice zcela nepokrytě odposloucháváni, monitorování a špehováni a do jejich řad dokonce infiltrovali policejní agenti-provokatéři, kteří je nabádají k trestné činnosti.

Žádná Syriza, ale sociálfašismus

Když v polovině března na sjezdu ČSSD Jan Hamáček prohlásil, že strana musí zabránit vzniku české Syrizy, nikdo asi netušil, co tím myslí. V lepším případě mohla ČSSD do svého programu zařadit takové body, které by vzaly radikální levici vítr z plachet. To by nebyla špatná zpráva – ve skutečnosti je to ale jinak. Ministr vnitra za ČSSD Milan Chovanec naopak spouští rozsáhlé represivní operace, aby požadavky radikální levice kriminalizoval a vyřadil z politické hry.

Jako pikantní a nevýznamný detail pak působí prohlášení zmíněného Hamáčka, že s Danielem Landou coby autorem hymny k 700. výročí narození Karla IV. nemá problém. Čím dál konzervativnější stanoviska začínají sociální demokraté zaujímat také v otázkách imigrace. Jejich strategií je tedy, zdá se, radikální levici kriminalizovat a do programu strany naopak vměstnat názory českých Breiviků. Pokud to takhle půjde dál, po právu dojde k resuscitaci termínu „sociálfašismus“, jímž evropskou sociální demokracii s chutí nálepkovali členové meziválečné Kominterny.

Autor je redaktor A2larmu.

 

Čtěte dále