Poslankyně Černochová halucinuje. Nebo jen lže?


Janu Černochovou zřejmě budí Molotovovy koktejly i ze sna. Její obsese při bližším pohledu připomíná Zemanův lapsus s Peroutkovým článkem.

Poslední Mohykán skomírající pražské ODS, poslankyně a starostka pro Prahu 2 Jana Černochová, se ve včerejším vysílání Otázek Václava Moravce usvědčila z chorobné posedlosti zápalnými láhvemi.

V televizní debatě nekompromisně vyjádřila svůj názor na vyklizení usedlosti Cibulka následujícími slovy: „Já na to pohlížím z toho principu, že jsem si zažila sama na Praze 2 jako starostka osídlení jedné nemovitosti squattery a bohužel vím, co ti lidé dokázali. Neposuzuji právní vztahy, které tam měli, vlastník a oni, ani nevím… tu smlouvu jsem neviděla. (…) Občané Prahy 2, i Alžbětinky – řád, Všeobecná fakultní nemocnice, která byla v bezprostředním okolí, nás upozorňovali na to, že se i v této budově pohybují lidé pod vlivem návykových látek, že se tam skutečně pořádají různé párty a jsou hluční. Tak stejným způsobem, jako tady popisoval pan ministr, tak tam byl proveden policejní zákrok, a protože jsem tomu jako starostka byla přítomna, tak když jsem to viděla, co za vybavení měli squatteři, tak se těm policistům, že tam šli ve sto dvaceti, vůbec nedivím. Tam lítaly vzduchem Molotovovy koktejly, pane redaktore!“

Jana Černochová stojí automaticky za policejním zásahem – prostě proto, že kdysi na “její” Praze 2 někdo squatoval.

Pozorný čtenář asi bude mít pochyby nad kompetentností poslankyně srovnávající dva případy policejního zásahu, které nespojuje právní situace, inkriminovaný objekt ani zúčastněné osoby. S odstupem několika let, aniž by měla – jak sama přiznává – další informace, stojí automaticky za policejním zásahem, prostě proto, že kdysi na “její” Praze 2 někdo squatoval. Zcela přitom pomiňme, že lidé na Cibulce faktickými squattery nebyli, jelikož zde bydleli po dohodě s majitelem, což navíc stvrdili smlouvou.

Výplod excitované fantazie?

Těžko si také představit, jak si obyvatelé, řád Alžbětinek a fakultní nemocnice stěžují na pořádání různých párty, když budova byla vyklizena do jednoho dne od jejího obsazení a jediné, co mohlo párty připomínat, byla demonstrace v den policejního zásahu.

Dobře tedy, minulé zkušenosti paní poslankyně byly zřejmě natolik frustrující, že jí zabránily užívat zdravý rozum. Těžko si jinak představit, že by pravicový, presumpci neviny ctící politik byl tak snadno uvržen do pasti předsudečného uvažování. Autor těchto řádek byl v inkriminovaný den svědkem policejního zásahu na Albertově a značně ho vyjádření paní poslankyně překvapilo, protože si nepamatuje žádné házení Molotovových koktejlů, možná snad plastových lahví, zato si dobře pamatuje policejní rozbušky vhazované přímo do demonstrujícího davu a také bezdůvodná zadržení několik desítek aktivistů (včetně nynějšího náměstka primátorky Krnáčové, Matěje Stropnického).

Ti, kteří skončili v Bartolomějské pro údajné neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, nebyli ani předvoláni k přestupkovému řízení (není se co divit, žádná výzva totiž neproběhla) a stížnosti proti policejnímu postupu se podařilo policii úspěšně shodit ze stolu po několika letech průtahů díky procesnímu pochybení stěžovatele.

Pokud se ovšem vrátíme k jádru věci, je pozoruhodné, že o záhadných Molotovových koktejlech se rozhodla konspirativně mlčet všechna média (například zde, zde nebo zde). Je tedy na místě se ptát, zda údajné hody zápalnými láhvemi nejsou pouhým výplodem excitované fantazie hysterické poslankyně, která se rozdmýcháváním strachu chytá posledních stébel veřejné podpory, v horším případě se snaží cynickou manipulací poštvat veřejnost proti aktivistům, kteří se rozhodli napadnout právo na ničení historicky cenných budov jejich oprávněnými vlastníky.

A zase ty Molotovy

Koneckonců neurčité hrozby Molotovovými koktejly jsou oblíbenou rétorickou figurou Černochové. Naposledy jsme se s nimi mohli setkat při jejím vystoupení v DVTV. Zde se poslankyně ohradila proti Antifašistické akci, která zdokumentovala množství neonacistů (včetně Vlastimila Pechance – neonacisty usvědčeného z rasistické vraždy) tleskajících jejímu vystoupení na islamofobní demonstraci, pořádané sdružením Islám v ČR nechceme. Prý byla svědkem toho, jak lidé „označeni jako Antifa“ hází Molotovovy koktejly. Jakkoliv argument nebyl věcně nikterak relevantní (pokud hod zápalnou lahví nedisponuje nějakou magickou kvalitou, která mění obsah fotodokumentace), byla paní poslankyně ještě natolik obezřetná, aby nejmenovala konkrétní případ, v němž se zápalné lahve objevily. Téměř s jistotou se dá tvrdit, že si celou událost vymyslela, pokud tedy nebyla obětí sofistikované policejní provokace pod vedením jejího bývalého partnera, policejního ředitele Martina Červíčka. Ten byl ostatně v době vyklizení obsazeného domu na Albertově ředitelem pražské policie.

Ona sama o tom tehdy řekla: „Já si myslím, že Antifa je ta poslední, která by měla hodnotit to, kdo přijde na kterou demonstraci. Já jsem několikrát byla svědkem toho, když jsem byla… jako tehdy orgán, který to měl v kompetenci, právě z pozice radnice na demonstracích, které tady byly a kde právě od lidí, kteří byli označeni těmi známkami Antifa, tak lítaly Molotovovy koktejly, takže já tady nebudu diskutovat o tom, co si Antifa nafotila nebo nenafotila.“

Co tedy s poslankyní Janou Černochovou? Polít dehtem a posypat peřím? Podat sedativní medikaci? Zvolit do dalšího funkčního období? Těžko říct, rozhodně ale nevěřit ani nos mezi očima.

Autor je podnikatel.

 

A2LARM