Registrovaná diskriminace

Koncept registrovan├ęho partnerstv├ş uchov├ív├í v├Żlu─Źn├ę postaven├ş heterosexu├íln├şch man┼żelsk├Żch svazk┼».

├Üstavn├ş soud se v┬áb┼Öeznu za─Źal zab├Żvat n├ívrhem na zru┼íen├ş ustanoven├ş z├íkona o registrovan├ęm partnerstv├ş, kter├ę br├ín├ş stejnopohlavn├şm p├ír┼»m v osvojen├ş d├şt─Ťte. Ustanoven├ş ┬ž┬á13 tohoto z├íkona sice prav├ş, ┼że existence partnerstv├ş nen├ş p┼Öek├í┼żkou v├Żkonu rodi─Źovsk├ę zodpov─Ťdnosti partnera ani sv─Ť┼Öen├ş d├şt─Ťte do jeho v├Żchovy, ale jedn├şm dechem dod├ív├í, ┼że trvaj├şc├ş partnerstv├ş br├ín├ş tomu, aby se n─Ťkter├Ż z┬ápartner┼» stal osvojitelem d├şt─Ťte. Sou─Źasn├í pr├ívn├ş ├║prava je tedy zna─Źn─Ť paradoxn├ş. Registrovan├ş partne┼Öi sice mohou vychov├ívat d─Ťti, ale nemaj├ş mo┼żnost osvojit d─Ťti sv├ęho partnera ani osvojit d├şt─Ť spole─Źn─Ť.

Sou─Źasn├í pr├ívn├ş ├║prava nab├şz├ş stejnopohlavn├şm p├ír┼»m uzn├ín├ş jejich vztah┼» pod podm├şnkou, ┼że se ve┼Öejn─Ť vzdaj├ş n├íroku na rovnopr├ívnost s┬áp├íry heterosexu├íln├şmi.

Tento stav je problematick├Ż ve dvou ohledech. Jednak zasahuje do pr├íva na soukrom├Ż a rodinn├Ż ┼żivot registrovan├Żch partner┼», kte┼Ö├ş nemaj├ş mo┼żnost spole─Źn─Ť zalo┼żit rodinu, jednak je v┬ározporu s┬áprincipem nejlep┼í├şho z├íjmu d├şt─Ťte. Pokud p┼Öijmeme my┼ílenku, ┼że p├íry stejn├ęho pohlav├ş vytv├í┼Öej├ş kvalitativn─Ť stejn├ę vztahy jako p├íry heterosexu├íln├ş, neumo┼żnit jim vychov├ívat d─Ťti je nutn─Ť diskrimina─Źn├ş. Rozd├şln├ę zach├ízen├ş by mohlo b├Żt sice od┼»vodn─Ťno z├íjmem na ┼Ö├ídn├ę v├Żchov─Ť d─Ťt├ş, ale v─Ťdeck├ę studie trvale dokl├ídaj├ş, ┼że d─Ťti vychov├ívan├ę stejnopohlavn├şmi p├íry se obecn─Ť vyv├şjej├ş stejn─Ť dob┼Öe jako d─Ťti vychov├ívan├ę heterosexu├íln├şmi p├íry, ne-li dokonce l├ępe.

Nejlep┼í├ş z├íjmy d├şt─Ťte

Pro d─Ťti stejnopohlavn├şch p├ír┼» p┼Öitom sou─Źasn├í pr├ívn├ş ├║prava znamen├í┬áoslaben├ş pr├ívn├şho a soci├íln├şho postaven├ş. V┬á─îesk├ę republice nyn├ş ┼żije asi dev─Ťt set d─Ťt├ş v┬árodin├ích stejnopohlavn├şch p├ír┼». V┬áposledn├şch letech vzr┼»st├í po─Źet d─Ťt├ş, kter├ę se v┬át─Ťchto p├írech pl├ínovan─Ť narod├ş nap┼Ö├şklad prost┼Öednictv├şm um─Ťl├ęho oplodn─Ťn├ş. V┬átakov├ęm p┼Ö├şpad─Ť je fakticky od narozen├ş vychov├ívaj├ş dva rodi─Źe, ale pr├ívn─Ť m├í d├şt─Ť rodi─Źe pouze jednoho, proto┼że druh├Ż biologick├Ż rodi─Ź nen├ş zn├ím, p┼Ö├şpadn─Ť rodi─Źovsk├í pr├íva nechce vykon├ívat. To p┼Öin├í┼í├ş mnoho komplikac├ş v┬áb─Ť┼żn├ęm ┼żivot─Ť a zejm├ęna potom v┬áobt├ş┼żn├Żch situac├şch, kdy pr├ívn├ş rodi─Ź nen├ş schopn├Ż nap┼Ö├şklad z┬ád┼»vod┼» zdravotn├şho stavu o z├íle┼żitostech d├şt─Ťte rozhodovat.

Nejvy┼í┼í├ş soud Spojen├Żch st├ít┼» americk├Żch m├í nyn├ş na stole p┼Ö├şpad Obergefell versus┬áHodges, v┬án─Ťm┼ż n─Ťkolik stejnopohlavn├şch p├ír┼» ┼żaluje st├íty Ohio, Michigan, Tennessee a Kentucky pro neuzn├ín├ş jejich partnersk├Żch vztah┼». ┼Żaloba popisuje situaci, kdy m─Ťl ─Źty┼Öm─Ťs├ş─Źn├ş syn jednoho z┬át─Ťchto p├ír┼» d├Żchac├ş pot├ş┼że, ale nemocnice ho odm├ştla o┼íet┼Öit, proto┼że neuznala rodi─Źovstv├ş partnerky, kter├í ho do nemocnice p┼Öivezla. Podobn├Ż p┼Ö├şpad by mohl snadno nastat i v┬á─îesk├ę republice. V┬áp┼Ö├şpad─Ť ├║mrt├ş pr├ívn├şho rodi─Źe se p┼Öitom d├şt─Ť m┼»┼że v┬ákrajn├şm p┼Ö├şpad─Ť dostat do ├║stavn├ş p├ę─Źe a fakticky p┼Öij├şt o rodi─Źe oba. Problematick├í je tak├ę skute─Źnost, ┼że partner, kter├Ż nen├ş pr├ívn├şm rodi─Źem, nem├í v┼»─Źi d├şt─Ťti vy┼żivovac├ş povinnost, co┼ż m┼»┼że zp┼»sobit pot├ş┼że v p┼Ö├şpad─Ť, pokud dojde k┬áodlou─Źen├ş partner┼».

Sou─Źasn├Ż stav tedy rozhodn─Ť nen├ş v┬ásouladu s┬ánejlep┼í├şmi z├íjmy d─Ťt├ş vychov├ívan├Żmi stejnopohlavn├şmi p├íry. ├Üstavn├ş soud p┼Öitom p┼Öi posuzov├ín├ş ├║stavnosti z├íkaz┼» osvojen├ş registrovan├Żmi partnery nemus├ş znovu objevovat Ameriku. Na z├ívadnost situace pouk├ízal nap┼Ö├şklad Nejvy┼í┼í├ş soud st├ítu Havaj u┼ż v┬ároce 1999 v┬áp┼Ö├şpadu Baehr versus┬áMiike a v┬ároce 2013 ji odm├ştl i Evropsk├Ż soud pro lidsk├í pr├íva ve v─Ťci X a ostatn├ş proti Rakousku.

Nen├ş r┼»┼że jako r┼»┼że

Nejv─Ťt┼í├şm probl├ęmem sou─Źasn├ę pr├ívn├ş ├║pravy osvojen├ş v┬áz├íkon─Ť o registrovan├ęm partnerstv├ş je v┼íak jej├ş logick├í konstrukce. Nab├şz├ş stejnopohlavn├şm p├ír┼»m pr├ívn├ş uzn├ín├ş jejich vztah┼» pod podm├şnkou, ┼że se ve┼Öejn─Ť vzdaj├ş n├íroku na rovnopr├ívnost s┬áp├íry heterosexu├íln├şmi. Tato konstrukce je projevem heteronormativn├ş st├ítn├ş politiky, kter├í pova┼żuje homosexu├íln├ş vztahy za ne┼ż├ídouc├ş. Zru┼íen├ş ustanoven├ş omezuj├şc├şch pr├ívo registrovan├Żch partner┼» st├ít se osvojiteli d├şt─Ťte je tak jen moment├íln├ş n├íplast├ş na mnohem pal─Źiv─Ťj┼í├ş probl├ęm, kter├Żm je registrovan├ę partnerstv├ş samotn├ę.

Registrovan├ę partnerstv├ş toti┼ż nen├ş p┼Ö├şpustnou n├íhra┼żkou man┼żelstv├ş, a to ani v┬ásituaci, kdy ud─Ťluje partner┼»m stejn├í pr├íva. Nejelegantn─Ťji artikuloval podstatu v─Ťci jeden z┬áfeder├íln├şch odvolac├şch soud┼» USA ve v─Ťci Perry versus Brown: ÔÇ×Co r┼»┼ż├ş zvou, i zv├íno jinak mohlo by von─Ťt stejn─Ť, ale p├íru, kter├Ż tou┼ż├ş vstoupit do z├ívazn├ęho celo┼żivotn├şho vztahu, man┼żelstv├ş zv├íno registrovan├Żm partnerstv├ş, stejn─Ť nevon├ş.ÔÇť Parafr├íze ver┼í┼» Williama Shakespeara ze hry Romeo a Julie zna─Ź├ş, ┼że man┼żelstv├ş v┬ásob─Ť nese symboliku, kter├í registrovan├ęmu partnerstv├ş chyb├ş. Man┼żelstv├ş p┼Öedstavuje spole─Źensk├ę uzn├ín├ş romantick├ęho vztahu p├íru, kter├Ż je uzav├şr├í. Vyjad┼Öuje respekt a ├║ctu, kterou spole─Źnost k┬átomuto druhu vztahu chov├í. Vytvo┼Öen├şm registrovan├ęho partnerstv├ş st├ít odm├şt├í ud─Ťlit stejnopohlavn├şm vztah┼»m stejnou d┼»stojnost jako vztah┼»m heterosexu├íln├şm. Registrovan├ę partnerstv├ş tak sice zlep┼íuje pr├ívn├ş postaven├ş stejnopohlavn├şch p├ír┼», ale zachov├ív├í jejich spole─Źenskou m├ęn─Ťcennost.

Dlouhá tradice diskriminace

V─Ťcn├ę argumenty, kter├ę se sna┼ż├ş toto rozd├şln├ę zach├ízen├ş ospravedlnit poukazem na z├íjmy d─Ťt├ş, byly p┼Öed soudy ji┼ż mnohokr├ít spolehliv─Ť zpochybn─Ťny. Odp┼»rci stejnopohlavn├şch man┼żelstv├ş se proto uchyluj├ş k argumentov├ín├ş tradic├ş, podle n├ş┼ż je man┼żelstv├ş odnepam─Ťti heterosexu├íln├ş instituc├ş a kterou necel├Żch patn├íct let existence stejnopohlavn├şch man┼żelsk├Żch svazk┼» nem┼»┼że zm─Ťnit. Tento argument bohu┼żel fakticky p┼Öijal za sv┼»j i Evropsk├Ż soud pro lidsk├í pr├íva, kter├Ż mus├ş vzhledem ke kulturn├ş rozmanitosti st├ít┼» ve sv├ę jurisdikci v┬ákontroverzn├şch ot├ízk├ích na┼ílapovat velmi opatrn─Ť. Jeho vst┼Ö├şcn├Ż p┼Ö├şstup k┬áprobl├ęm┼»m stejnopohlavn├şch p├ír┼» m├í tedy sv├ę meze. Podle tohoto soudu Evropsk├í ├║mluva o ochran─Ť lidsk├Żch pr├ív garantuje pouze tradi─Źn├ş man┼żelstv├ş, a nikoli man┼żelstv├ş homosexu├íln├şch p├ír┼». P├íry stejn├ęho pohlav├ş tak podle n─Ťho usiluj├ş o z├şsk├ín├ş pr├íva nov├ęho. To v┼íak pop├şr├í podstatu cel├ęho probl├ęmu, j├ş┼ż je snaha stejnopohlavn├şch p├ír┼» z├şskat pr├íva, kter├ę heterosexu├íln├ş u┼ż po┼ż├şvaj├ş. Odkaz na tradici je p┼Öitom v┬ápr├ívn├ş argumentaci v┼żdycky podez┼Öel├Ż, a to zejm├ęna pokud se vztahuje k┬áhistoricky znev├Żhodn─Ťn├Żm men┼íin├ím. T├şmto zp┼»sobem byla obhajov├ína nap┼Ö├şklad rasov├í segregace v┬áUSA.

Je pravd─Ťpodobn├ę, ┼że ├Üstavn├ş soud ustanoven├ş z├íkona o registrovan├ęm partnerstv├ş br├ín├şc├ş partner┼»m v┬áosvojen├ş d─Ťt├ş ve sv─Ťtle judikatury Evropsk├ęho soudu pro lidsk├í pr├íva a jin├Żch sv─Ťtov├Żch soud┼» zru┼í├ş. To bude v┼íak jen prvn├ş krok ke zrovnopr├ívn─Ťn├ş stejnopohlavn├şch p├ír┼» v┬á─îesk├ę republice. Politick├í v┼»le k┬áotev┼Öen├ş instituce man┼żelstv├ş i t─Ťmto p├ír┼»m v┬ásou─Źasn├ę dob─Ť chyb├ş, co┼ż dokl├íd├í i odpor proti novelizaci z├íkona o registrovan├ęm partnerstv├ş umo┼ż┼łuj├şc├ş osvojen├ş druh├Żm rodi─Źem, kter├Ż vych├íz├ş z┬ákonzervativn├şch kruh┼» poslaneck├ę sn─Ťmovny. Z├ísadn├ş pro rozetnut├ş situace je rozpozn├ín├ş diskrimina─Źn├ş povahy sou─Źasn├ęho stavu, kter├Ż ze skryt─Ť ideologick├Żch d┼»vod┼» odp├şr├í v├Żznamn├ę ─Ź├ísti ob─Źan┼» jejich z├íkladn├ş pr├íva.

Registrovan├ę partnerstv├ş je politick├Ż kompromis, jeho┼ż c├şlem je zachovat v├Żlu─Źnou pozici heterosexu├íln├şch svazk┼». Je tak ze sv├ę podstaty n├ístrojem diskriminace, kter├Ż mus├ş nahradit otev┼Öen├ş instituce man┼żelstv├ş i stejnopohlavn├şm p├ír┼»m. Man┼żelstv├ş jako instituce pro┼ílo b─Ťhem uplynul├ęho stolet├ş dramatick├Żm v├Żvojem a odp├şrat jeho uzav┼Öen├ş stejnopohlavn├şm p├ír┼»m s┬áodkazem na jeho nezbytnou a historicky zaru─Źenou heterosexualitu je anachronick├ę a neopodstatn─Ťn├ę. Legitimn├ş a bezprost┼Öedn├ş z├íjmy stejnopohlavn├şch p├ír┼» a jejich d─Ťt├ş mus├ş zv├şt─Ťzit nad abstraktn├şm konceptem heteronormativn├ş spole─Źnosti, kter├Ż neslou┼ż├ş ni─Źemu jin├ęmu ne┼ż klidn├ęmu sp├ínku jeho zast├ínc┼».

Autor je pr├ívn├şk.

 

─ît─Ťte d├íle