Mrtví přicházejí – tak nazvala berlínská umělecko-aktivistická skupina Centrum pro politickou krásu (Zentrum für politische Schönheit, CPK) svoji nejnovější akci, kterou odstartovala minulý týden na svém facebookovém profilu. Aktivisté na sebe upozornili už loni na podzim, kdy konfrontovali pompézní oficiální oslavy pětadvacátého výročí pádu berlínské zdi se současnou tragédií uprchlíků na jižní hranici Evropy. Dočasně přesunuli bílé kříže, připomínající na břehu Sprévy památku těch, kteří zahynuli v uplynulých desetiletích pří jejím zdolávání, k vysokým plotům, které mají za úkol zastavit příliv takzvaných nelegálních běženců na náš kontinent v současnosti.
Pochod odhodlaných
Tentokrát se političtí umělci rozhodli přenést palčivé téma přímo před okna kanceláří těch, kteří za jeho řešení odpovídají. Rozhodli se přesunout několik údajně exhumovaných ostatků původně bezejmenných běženců pochovaných bez patřičné piety na jihu Evropy, obřadně je pohřbít v Berlíně a následně uspořádat demonstraci. Jejím vyústěním má být založení velkolepě navrženého „památníku“ obětem „evropské obranné války“ přímo před kancléřským úřadem. Tento nápad sice narazil na byrokratický odpor, ale zároveň má širokou podporu veřejnosti.
Lidé začali spontánně, a přitom soustředěně vyhrabávat symbolické hroby a zdobit je podomácku vyrobenými kříži, květinami nebo imitacemi náhrobních kamenů z polystyrénu.
Avizovaný Pochod odhodlaných odstartoval v neděli odpoledne na berlínské třídě Unter den Linden. Za skandování hesel odsuzujících nehumánní přistěhovaleckou politiku Evropské unie se krátce po čtrnácté hodině zástup několika tisíc lidí (uvádí se až 5500) vydal směrem k srdci vládní čtvrti. Když míjel informační centrum Evropské unie, neodpustil si dav hesla jako „Krev, krev, krev na vašich rukou!“ a „Vrazi!“. Někteří cestou vylepovali černou lepenkou na okolní zdi symbolické kříže, další zase symbolické siluety křížů nebo rakví sprejovali nebo kreslili křídou na ulici.
Když průvod došel mezi kancléřský úřad a parlament (dál už povolen nebyl), nastalo hrobové ticho, za kterého bylo slyšet jen vyzvánění kostelního zvonu a také smuteční melodii v podání přítomného trumpetisty. Pak se stalo něco, co asi nikdo nečekal. Zjevně ani policie ne, neboť nestihla zareagovat. Několik demonstrantů zkusilo zalomcovat stavebním plotem, kterým je už delší dobu obehnaná rozsáhlá travnatá plocha rozprostírající se před budovou parlamentu. Plot povolil a sesunul se k zemi. Po krátkém zaváhání se proud lidí doslova přelil na trávník a rozprostřel se po něm. Lidé pak začali spontánně, a přitom soustředěně vyhrabávat – ať už lopatkami nebo holýma rukama – symbolické hroby a zdobit je podomácku vyrobenými kříži, květinami nebo imitacemi náhrobních kamenů z polystyrénu. Vše se odehrávalo v naprostém klidu, dalo by se říct, že atmosféra byla doslova prodchnutá pietou. Snad i někteří z desítek zasahujících policistů v přilbách to vycítili. Do dění nejprve v podstatě nezasahovali.
Prázdné židle politiků
Po nějaké době se hloučky lidí rozestoupily, čímž se přihlížejícím otevřel nevšední a doslova jímavý pohled na desítky „hrobů“ všech tvarů a velikostí. Byl to opravdu silný okamžik. Ve vzduchu bylo cítit napětí, protože akce nebyla nijak organizována, nikdo nikoho nedirigoval, ale také nikdo přesně nevěděl, co dál. Lidé postávali, posedávali, vyměňovali si dojmy, až policie začala postupně dorážet a pod různými záminkami vytahovat jednotlivce z davu. Došlo k četným třenicím, kdy se ostatní pokoušeli zatýkání zabránit, narazili ale na dost tvrdý odpor. Policisté čím dál tím důrazněji účastníky akce vyzývali k opuštění prostoru a začali je vytlačovat. Ani zástupci tisku neunikli místy dost brutálnímu jednání „strážců zákona“. Skupinky, které na protest zůstaly sedět, byly nakonec vyneseny. Podle posledních zpráv bylo během zákroku zadrženo padesát osob, mezi nimi byli údajně i novináři.
Už o týden dříve uspořádalo Centrum pro politickou krásu v Berlíně na dvou různých hřbitovech obřadné muslimské pohřby tří syrských uprchlíků. Ty se jim údajně podařilo identifikovat, za souhlasu jejich příbuzných exhumovat a převézt do německého hlavního města. V obou případech byli pozváni i vrcholní politici. Jejich židle však dle očekávání zůstaly prázdné. Vzhledem k předchozím poněkud mystifikačním akcím CPK však není jasné, zda se jednalo o obřady skutečné, nebo jen o uměleckou performanci. Ať tak či tak, cíle upozornit na tristní situaci běženců na jižní hranici „Pevnosti Evropa“ se umělcům dosáhnout rozhodně podařilo. Svědčí o tom i fakt, že v rámci jejich akce Mrtví přicházejí se během minulého týdne nejen v Berlíně, ale i v dalších městech a zemích objevily na nejrozličnějších místech veřejného prostoru další symbolické náhrobky s kříži.
Autorka je spolupracovnice redakce.