Nemáme, nejsou, nechtějí

Česká televize výběrem hostů do diskuzních panelů stvrzuje panující stereotypy a podílí se na genderové diskriminaci.

Před časem jsem v reakci na televizní pořad Fokus VM, ve kterém se role expertů ujalo z devíti hostů devět mužů, podala stížnost k Radě České televize. Obecně se tato stížnost týkala dlouhodobě nevyváženého obsazování diskuzních a expertních panelů v naší veřejnoprávní televizi.

Trolling nestačí

Jedním z důvodů pro podání oficiální stížnosti byla i bizarní odpověď v rámci facebookové diskuse na stránce zmíněného pořadu. Společně s několika desítkami uživatelů jsme různými způsoby vyjádřili údiv nad čistě mužským panelem a očekávali jsme, že televize podá aspoň relativně uspokojující vysvětlení. Nestalo se. „Děkujeme za předběžné analýzy pořadu. Je tedy možné nyní, po jeho odvysílání, zcela konkrétně říci, kteří muži neměli vystoupit a které kvalifikovanější ženy je měly nahradit? Možná to mohl být někdo jako bývalá šéfka Gender Studies a nynější ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která už řadu měsíců průběžně odmítá pozvání do Otázek Václava Moravce, Interview ČT24 nebo Událostí komentářů, zato neváhá plnit stránky bulváru se svou Proměnou nebo platit půl milionu firmě, která ji dostane do vybraných pořadů s vybraným tématem? Nebo někdo z Akademie věd ČR, kde na pozici Vedoucí vědecký pracovník ve vedoucí funkci pracuje 364 mužů oproti 57 ženám?“ Tak zněla – zřejmě zcela vážná – odpověď administrátorů stránek pořadu.

Má snad být sama genderová nerovnost argumentem, proč se ve veřejnoprávní televizi vyskytuje mezi hosty tak málo žen?

Aby se žena dostala do diskusního pořadu, musí být tedy zřejmě kvalifikovanější, nikoliv stejně kvalifikovaná jako její kolega. A bulvární, s problémem nesouvisející poznámka o ministryni Marksové-Tominové? Shodli jsme se, že zde už veřejnoprávní médium porušuje svůj kodex, a rozhodli, že cestou k nápravě není trolling na sociálních sítích, ale snaha o otevřenou debatu a jasný popis problému v podobě oficiální stížnosti. Pod ni se záhy podepsalo několik desítek lidí, mužů i žen.

Tristní čísla

Pár týdnů se nic nedělo, pak mi ovšem do schránky dorazila odpověď, která konstatovala, že nízké zastoupení žen mezi hosty není porušením kodexu, protože dostatečně kvalifikované ženy prostě neexistují, případně odmítají vystoupit. „Sestava respondentů reflektuje stav společnosti: do pořadu jsou zváni především hosté z akademické sféry, kde ženy nemají takové zastoupení, takové funkce ani takovou vědeckou publikační činnost jako muži,“ píše se v odpovědi a toto tvrzení je doloženo informací o zastoupení mužů a žen ve vědeckých funkcích Akademie věd. Mezi lidmi zde zaměstnanými je 35 procent žen, ve vedoucích funkcích 22 procent žen, v nejvyšší tarifní platové třídě je pak jen 14 procent žen. Tristní čísla sama osobě poukazují na obecný trend v české vědě – čím vyšší pozice, tím méně žen. Především ale ukazují právě na problém, který jsme se snažili popsat a kritizovat – tedy na jasnou genderovou diskriminaci. Má snad být sama genderová nerovnost argumentem, proč se ve veřejnoprávní televizi vyskytuje mezi hosty tak málo žen? To asi těžko.

Kromě toho se dá namítnout i spousta dalších věcí. Například, že odbornou sféru, v níž se vyskytují experti a expertky, logicky nepředstavuje jen Akademie věd, ale například také vysoké školy, stejně jako neziskové organizace, které často zpracovávají poměrně sofistikované analýzy a vlastní výzkumy. Akademická sféra v České republice je navíc do značné míry zatížena strukturálními překážkami a bylo by bláhové si myslet, že ženy mají stejné možnosti uplatnění v ní jako muži. Pokud by tomu tak bylo, pak by zřejmě neexistovalo celé oddělení Sociologického ústavu, které se problémem zabývá. Neměla by veřejnoprávní televize tuto nerovnost spíš vědomky nabourávat, než ji pouze reprodukovat a užívat jako argumentační obezličku v případech, kdy je po právu kritizována svými diváky?

Je až zarážející, s jakou samozřejmostí si naše veřejnoprávní médium osvojuje tradiční argumentaci těch, kteří téma rovnosti mužů a žen bagatelizují – ženy nejsou, a když už jsou, nechtějí vystoupit. Vlastně bych docela ráda viděla seznam oslovovaných expertek a procento těch, které odmítly. Aspoň by se ukázalo, jestli ženy opravdu „nejsou“ a „nechtějí“, anebo se je Česká televize ani nepokouší hledat.

Autorka je socioložka a aktivistka.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image