Vážený pane senátore,
vytvořila jsem pro Vás umělecké dílo na míru – plavky typu tanga s nadčasovým motivem státní vlajky. Všimla jsem si Vašeho zájmu ,,jít s dobou“, a proto způsob zhotovení odpovídá současným trendům recyklace a DIY. Díky proteinové dietě a pevné vůli si nyní můžete dovolit být o něco odvážnější. Doufám tedy, že tato moderní varianta plaveckého úboru se stane impulsem pro Vaše nejnovější selfie, potažmo pro zahájení letošní série Hovorů od bazénku. Přece jen máme už červen.
Možná se ptáte proč. Na počátku byla Vaše „intimní reakce“, pak „celkem nevinné a jemné vyjádření“ a nakonec „reakce silná“ a „emotivní“. Že by snad šlo o přešlap však nepřipouštíte. Řeč je o Deklaraci smíření a společné budoucnosti vydané brněnským zastupitelstvem při příležitosti letošního sedmdesátého výročí konce druhé světové války. Na Facebooku jste následně na adresu zastupitelů pronesl: ,,Vypráskat tyto kolaboranty.“ A také jste olajkoval příspěvek ,,Němčouři se neměli odsouvat, ale postřílet“ v diskusi na Vašem profilu.
Označovat současnou vlnu uprchlíků ze zemí zmítaných válečnými konflikty jako invazi a srovnávat ji s Cortésovou krvavou kolonizační genocidou páchanou na původních obyvatelích Ameriky je nejen za hranicí dobrého vkusu, ale i elementárních znalostí historie.
S trochou dobré vůle a mírnými rozpaky by se snad dal tento Váš rázovitý příspěvek do debaty o česko-německém smíření přejít, jenže… nacházím další a další problematické výroky pro změnu namířené proti imigrantům. Pravda, téma přistěhovalectví pulsuje celou západní Evropou. Není to ještě tak dávno, kdy mnoho Vašich kolegů před volbami hojně zneužívalo zdejších protiromských nálad k nahnání snadných politických bodů. Dnes tyto tendence z veřejného prostoru
pozvolna mizí. Ne snad, že by strach z jiného vyprchal, jen si našel náhradní oběť – muslimy. Není tedy nakonec divu, že politik, který jinak proslul především vášnivou obhajobou nošení ponožek v sandálech, sází na jistotu, aby se zalíbil většinovému vkusu a posílil své šance na získání prezidentského úřadu v roce 2018.
Rád také mluvíte o krizi euroatlantické civilizace, která se podle vás projevuje přílišnou tolerancí k některým projevům víry či určitých etnických skupin, a varujete před tím, že „se přestávají rodit děti a místo toho je nahrazujeme migranty“. Zaujala mě v této souvislosti i Vaše teze, že ,,každý má možnost vybrat si: buď v té zemi žít budu, nebo nebudu“, jež padla ve Vašem únorovém interview v Parlamentních listech. Skutečně jde o výrok sociálnědemokratického politika, který disponuje zvláštní citlivostí k potřebám chudých a znevýhodněných? Nejde spíše o fantaskní vize obdivovatele Miltona Friedmana, který žije v zajetí bludných představ o tom, že každý může změnit svůj osud lusknutím prsty a přesunout se soukromým tryskáčem do daňového ráje? Krom toho označovat současnou vlnu uprchlíků ze zemí zmítaných válečnými konflikty jako invazi a srovnávat ji s Cortésovou krvavou kolonizační genocidou páchanou na původních obyvatelích Ameriky je nejen za hranicí dobrého vkusu, ale i elementárních znalostí historie. Prý jsme podle Vás ve válce s terorismem. Někdo by mohl považovat za podporu terorismu zase třeba to, že česká vláda dlouhodobě neprotestuje proti vraždění civilistů v Iráku a Afghánistánu pomocí vojenských dronů, či státem posvěcené dodávky vojenského materiálu vůdcům autoritativních režimů, například Jemenu.
Tak proto plavky, k jejichž výrobě posloužil (odcizený) potah na autozrcátko se symbolem české
národní identity, pozůstatek nedávno proběhlého Mistrovství světa v hokeji – události, jež se tradičně stává baštou primitivního nacionalismu, který v historii již mnohokrát způsobil nejedno utrpení. Máte strach z „prolamování schengenského systému“ a „nezřízeného přílivu rizikových skupin do Unie“. Osobně se více obávám politiků Vašeho typu, kteří v lidech účelově podporují nenávist.
S přáním sluníčkových dní,
Barbora Šimková, umělkyně a matka.