2081: Pomník developerům

Umělci ze skupiny Pražská služba svým novým projektem upozornili na skutečnost, že obyvatelé Prahy ztrácejí právo na své město.

První červencový víkend se v Celetné ulici nad hlavami procházejících davů objevil bílý jehlan umělecko-aktivistické skupiny Pražská služba. Jejich Pomník developerům – obrácený jehlan visící ve vzduchu a nainstalovaný před místem, kde má vyrůst kontroverzní hotel U Sixtů – připomněl pokračující vykořisťování města komerčními zájmy.

Chceme mít z centra turistické ghetto?

Praha evidentně miluje letální parazity. Soudě podle toho, že je do roku 2081 (vyobrazeném na zavěšené pyramidě černými číslicemi) ochotná se nechat vysávat soukromou firmou, v jejímž plánu je rýžovat peníze na jednom z nejlukrativnějších a historicky nejvýznamnějších míst ve městě, aniž by došlo k zachování jeho hodnoty. Propojením osmi historických domů mezi Staroměstským náměstím, Celetnou, Železnou a Kamzíkovou ulicí má totiž vzniknout monstr hotel U Sixtů, čímž dojde nejen ke zničení interiérů a středověkého půdorysu těchto budov, ale také k odstranění jejich dosavadní obytné funkce, a tedy i k dalšímu odcizení Pražské památkové rezervace lidem – obyvatelům a dlouhodobým uživatelům Prahy.

Hotel U Sixtů je jednoduše v přímém rozporu s jakoukoliv snahou vrátit do centra města stálé obyvatele, jejichž počet v Pražské památkové rezervaci za posledních 115 let klesl z původních cca 170 tisíc na méně než třetinu.

Na bezskrupulóznost a drastičnost zamýšleného zásahu do samotného srdce historické Prahy již několik let bezvýsledně upozorňuje Klub za starou Prahu a někteří aktivní obyvatelé centra. Investora ani magistrát, který mu domy na dlouhá desetiletí za zcela netransparentních okolností pronajal, však zřejmě nezastaví ani vztyčený ukazovák UNESCO. A samozřejmě je už vůbec nijak netrápí zhoršující se situace v pražském centru, které dlouhodobě prochází procesem turistifikace a na některých místech se dokonce proměňuje v turistické ghetto. Inu, proč nepřilít trochu oleje do ohně, který už pořádně hoří.

Obchod s geniem loci

Skupina Pražská služba, která na sebe loni na podzim upozornila přetřením Lennonovy zdi na Kampě na bílo, proto ve svém prohlášení k intervenci nazvané 2081: POMNÍK DEVELOPERŮM napsala: „Tento developerský projekt je typickým příkladem vytrácení se autenticity a nerespektování hlubokého genia loci daného místa kvůli adoraci vlivu turismu ovládajícího centrum. Navzdory vyjádření památkářů i odborné veřejnosti jsme svědky kastrace historických budov, šikany obyvatel soukromými firmami a celkové netransparentnosti obchodu s materiálem i duchovním majetkem města.“

Jak říká Jan Dotřel, který spolu s Mikulášem Karpetou tvoří jádro studentské skupiny, na celém developerském projektu je zarážející nejen jeho totální necitlivost k prostředí Starého města a ignorace veřejného zájmu, ale i to, že se magistrát zamýšlenou přestavbou na svých stránkách dokonce neskrývaně chlubí. Hlavní argumentací je přitom dezolátní stav budov. Ve špatném stavu ovšem zdaleka není všech osm domů a víc než radikální přestavba by jim prospěla citlivá oprava. To, že se hlavní garant slaďování soukromého a veřejného zájmu, jakožto i správce celého města, chlubí projektem, který je již na první pohled destruktivní a dlouhodobě naprosto neudržitelný, pochopí jen málokdo.

Ve světle velkolepých debat o nové, lepší budoucnosti Prahy, které se vedou například na setkáních Metropolitní ozvučné desky nebo v rámci příprav nových plánovacích dokumentů na transformovaném Institutu plánování a rozvoje města (IPR), se magistrátní podpora hotelu U Sixtů podobá zákeřné nevěře snoubenců chystajících svatbu. Jde o podraz nejen na Pražany, ale také na všechny odborníky, kteří od ukončení dvaadvacetileté diktatury ODS pravidelně dochází na magistrát či na IPR konzultovat podobu budoucího rozvoje a fungování hlavního města. Utrácí-li se miliony za podobné akce, jak potom může zelenou dostat projekt, který je v naprostém rozporu s deklarovanou snahou vytáhnout Prahu z bahna, ve kterém se topí?

Nadvláda kreativní destrukce

Hotel U Sixtů je jednoduše v přímém rozporu s jakoukoliv snahou vrátit do centra města stálé obyvatele, jejichž počet v Pražské památkové rezervaci za posledních 115 let klesl z původních cca 170 tisíc na méně než třetinu. Naprosto podkopává i snahu učinit turismus v Praze udržitelnějším a slučitelnějším s životem místních obyvatel. Nebo se opravdu Praha potřebuje posunout o dalších pár procentních bodů níž v míře využití hromadných ubytovacích zařízení, která se podle ČSU pohybuje okolo padesáti až šedesáti procent, či naopak o pár procentních bodů výš v počtu hotelových lůžek na tisíc obyvatel, v němž je česká metropole ve srovnání se středoevropskými hlavními městy na naprosté špici (pětapadesát lůžek na tisíc obyvatel v Praze oproti kupříkladu třiceti lůžkům ve Vídni nebo dvanácti lůžkům ve Varšavě)? Nemyslím si.

Politicky motivovaných uměleckých intervencí do veřejného prostoru v Praze za poslední dobu poněkud ubylo. Možná je to tím, že se za bývalého primátora Hudečka věci okolo pražského urbanismu začaly hýbat lepším směrem nebo že radním pro územní rozvoj je teď Matěj Stropnický, který se ve své funkci obklopuje rádci z řad aktivistů. Jenomže s nadvládou kreativní destrukce, podstatou neoliberální transformace měst, jen tak nějaká změna politického vedení těžko něco zmůže. Bílou obrácenou pyramidou s letopočtem 2081, která je v současnosti k vidění již jen svěšená v kontejnerové galerii Containall, nám skupina Pražská služba připomněla, že vykořisťovatelským praktikám v Praze zdaleka není konec.

Rok 2081, do kterého má platit nájemní smlouva hotelu U Sixtů, se tedy možná jeví jako docela rozumné datum pro ukončení podnikatelské činnosti v centru Prahy. S rychlostí, s jakou se Praha zbavuje svých nejcennějších statků, respektive hlavních turistických lákadel, již v roce 2081 z Prahy pravděpodobně nezbude nic, kvůli čemu by do ní ještě nějací turisté mohli chtít jezdit.

Autorka je sociální geografka.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies