Poláci jsou konzervativnější než britští muslimové

Co je úlohou ženy podle většiny Poláků? Starat se o domácnost a rodit děti.

Z nedávno uskutečněného průzkumu podle deníku The Guardian vyplývá, že převážná část muslimů ve věku 16–24 let nesouhlasí s tvrzením, že „úkolem muže je vydělávat, zatímco žena by se měla starat o domácnost a rodinu“. Oproti postojům většinové části příslušníků starších generací britských muslimů je to zásadní posun. Mnohem méně odpůrců má toto tvrzení u našich polských sousedů. Nesouhlas s názorem, že místo ženy je v domácnosti, zde vyjádřila pouhá jedna třetina respondentů.

Zatímco ve věkové kategorii nad 55 let se v Británii polovina dotazovaných vyjádřila pro tradiční rozdělení rolí mezi mužem a ženou (proti se vyjádřilo sedmnáct procent), u mladých muslimů a muslimek výrazně převážil názor opačný. Větší polovina se s pevným vymezením socioekonomických rolí na základě pohlaví neztotožňuje. Pro se naopak vyslovilo pouhých 24 procent dotazovaných. Průzkum provedený think tankem Demos zahrnul necelých 39 tisíc respondentů, z nichž většina vyrůstala na území Velké Británie. Tento fakt poukazuje na zásadní hodnotový posun, jenž je důsledkem generační výměny britských muslimů. Zároveň zásadně zpochybňuje všudypřítomnou mantru o nesouměřitelnosti kulturních rámců (neboli – řečeno jazykem nedělních rasistů – o nepřizpůsobitelnosti nepřizpůsobivých).

Výchova se v Polsku již od nejranějších fází uskutečňuje v bludném kruhu „tradičních hodnot“, prosazovaných polskou katolickou církví.

Význam této proměny lze odstínit na základě podobného průzkumu, který se v Polsku uskutečnil před čtyřmi lety. Dva tisíce Poláků ve věku nad 18 let se v něm vyjadřovaly k téměř identickému tvrzení („muž by měl vydělávat peníze, žena by se měla starat o děti a domácnost“). Gazeta Wyborcza uvádí, že souhlasné stanovisko projevilo 54 procent dotazovaných, zatímco proti se vyjádřila pouhá třetina – 32 procent dotazovaných. Ze srovnání vyplývá, že Poláci jsou, pokud jde o úlohu ženy v rodině, výrazně konzervativnější než mladí britští muslimové a že v poměru k věkové kategorii nad 55 let jsou jen nepatrně méně konzervativní.

Filosofka Magdalena Środa je toho názoru, že podobné postoje jsou motivovány především stereotypy, na jejichž rozšiřování se podílí stát, katolická církev, ale také část popkulturní produkce. V sousedním Polsku výrazně pociťovaný nedostatek školek a mateřských škol dle ní rodičům neumožňuje v dostatečné míře volbu mezi laickou a církevní formou vzdělávání. Výchova se tak již od nejranějších fází uskutečňuje v bludném kruhu „tradičních hodnot“, prosazovaných polskou katolickou církví. Souručenství polského státu s církevní naukou aktuálně zdůraznil předseda konzervativní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński svým výrokem, že v Polsku není pro jiné morální učení než to prosazované církví místo a že existence Polska bez církve je nepřípustná. Poselství ženy-kuchařky-rodičky dětí namnoze rozšiřuje také část místní seriálové produkce, upozorňuje dále Środa. Její náhled, zdá se, potvrzuje také podpora, jíž se ze strany nejmladší části voličského spektra těší Janusz Korwin-Mikke a jeho Kongres nové pravice. V loňských volbách do Evropského parlamentu získal Korwinův KNP 28,5 procent hlasů mezi voliči od 18 do 25 let. V letošních prezidentských volbách pak tohoto nositele feudálních vizí, volajícího po odebrání volebního práva ženám a tvrdícího, že ve většině případů žena odpor při znásilnění pouze předstírá, volilo více žen než jedinou ženskou kandidátku Magdalenu Ogórek.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies