Podle informací MF Dnes policisté hodili zápalné lahve na několik vlakových souprav. Způsobené škody na nákladních vagonech prý zaplatí. Plán útoku na vlaky údajně připravovaný anarchistickou Sítí revolučních buněk vznikl ve spolupráci s policejními provokatéry, pokud nebyl od začátku přímo plánem samotné policie. Co udělají policajti příště? Pronajmou si pozemek a založí na něm antiautoritářskou komunitní ekonomiku? Nebo potřebné území rovnou – experimentálně – obsadí? Podaří se české policii vybudovat funkční revoluční levicovou organizaci, když samotní policií sledovaní levičáci v násilném antikapitalistickém boji selhávají?
Monopol na násilí
Policie ČR a speciálně její protiextremistická složka dlouhodobě monitoruje aktivity na levici, a tak ví, že odsud oheň revoluční změny jen tak nezahoří. V některých členech policejního sboru ale zřejmě plápolají plamínky představ o spravedlivějším světě, a protože jsou mezi nimi nejen horké hlavy, ale i muži činu, rozhodli se, že s tristním stavem české radikální levice něco udělají. Nebyla akce Fénix prvním počinem policejního anarchismu?
Experti protiextremistického odboru dnes při pročítání závadné levicové literatury zažívají podobné vzrušení jako čerstvě zrození levičáci.
Policie jako nositelka státního monopolu na násilí musí – kromě majetku miliardářů – totiž chránit i demokracii. V čase, kdy je demokracie ohrožena vzmáhající se touhou po vládě pevné ruky, nezbývá než zatáhnout za brzdu a zachránit společnost revolučním přechodem k uspořádání založenému na anarchistických zásadách přímé demokracie.
Experti protiextremistického odboru dnes při pročítání závadné levicové literatury zažívají podobné vzrušení jako čerstvě zrození levičáci. Dokonce teoriím i věří a dokážou sami psát intelektuálně podnětné zatykače a využívat při tom termíny jako „afinitní skupina“, „buňka“ a „neformální vztahy“. Sami pak pod vlivem černorudých klasiků a deprivace ze čtení monitoringů o levicovém extremismu připravují útoky na symboly prohnilého kapitálu a organizují konspirační odboj proti systému. Byť zatím poněkud rozpačitě.
Plameny revoluce
S fungováním státu obeznámení policisté/anarchisté jsou si moc dobře vědomi, že čmárat po zdech hesla o zkaženosti systému a vykořisťování nestačí. Vědí, že je potřeba reprezentantům establishmentu dát ochutnat tvrdší medicínu. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu při tom může využít starší zkušenosti kolegů z BIS, která monitorovala extremismus tak intenzivně, až jejího experta Hučína musel od levicového extremismu „očistit soud“. Tento očišťující soudní exorcismus přišel po té, co důstojník BIS ve jménu věčného boje proti útlaku sám organizoval protistátní činnost. Jen si tenkrát místo anarchistů vzal na mušku komunisty.
Těžko říct, jak moc je policejní anarchismus mezi uniformovanými muži rozšířen. Zda jen v ÚOOZ chtějí zapálit plameny revoluce, anebo jestli po tom touží i jiné části bezpečnostních složek. Snaha generální inspekce bezpečnostních sborů dostat dům na Jeseniově 60 do své správy je možná jen zástěrkou záměru získat Kliniku pro plánování opravdového revolučního násilí místo organizování experimentálních koncertů, sousedských odpolední a přednášek o urbanismu. Záliba policajtů v neonacistické symbolice a často nahnědlé názory jsou třeba jen snahou o zamaskování jejich skutečných plánů. Ostré zásahy proti „sluníčkářům“ na demonstracích jsou pak jen soudružskou nenávistí k nedostatečně militantním souputníkům. Každopádně lidé, co pletou papuče pro bezdomovce a s klubem pohádkových bytostí malují načerno cyklostezky, si již nemohou být jisti, zda je neseberou jejich radikálnější soudruzi v uniformách.
Autor je redaktor A2larmu.