Irácký Kurdistán na rozcestí

Kurdská autonomie na severu Iráku stojí před nejzásadnější událostí od skončení občanské války.

Podle Ăşstavy je kurdskĂ˝ prezident volen na ÄŤtyĹ™i roky a jeden ÄŤlovÄ›k mĹŻĹľe bĂ˝t zvolen maximálnÄ› do dvou funkÄŤnĂ­ch obdobĂ­, ÄŤili nikdo nemĹŻĹľe bĂ˝t prezidentem dĂ©le neĹľ osm let. MasĂşd BarzánĂ­ je pĹ™esto prezidentem uĹľ desátĂ˝ rok a usiluje, aby jĂ­m byl i nadále. V roce 2013 mu bylo funkÄŤnĂ­ obdobĂ­ prodlouĹľeno na základÄ› parlamentnĂ­ho hlasovánĂ­ podporou BarzánĂ­ho KurdskĂ© demokratickĂ© strany Iráku (KDP) a opoziÄŤnĂ­ho VlasteneckĂ©ho svazu Kurdistánu (PUK) o další dva roky a součástĂ­ zákona je i klauzule, Ĺľe se podobnĂ© ujednánĂ­ nemĹŻĹľe opakovat a po dvou letech BarzánĂ­ jako hlava státu konÄŤĂ­. Ony dva roky uplynou 19. srpna 2015. A BarzánĂ­ a jeho strana uĹľ delší dobu dávajĂ­ najevo, Ĺľe se dohodou nehodlajĂ­ řídit.

Jablka se koulejĂ­ od stromu

MasĂşd BarzánĂ­ je synem Mustafy BarzánĂ­ho, dlouholetĂ©ho vĹŻdce kurdskĂ©ho národnÄ›osvobozeneckĂ©ho boje. I v tomto obdobĂ­ se projevovaly sklony k politikaĹ™enĂ­, spojovánĂ­ se s okolnĂ­mi mocnostmi (Irák, SĂ˝rie, ĂŤrán) dle aktuálnĂ­ch potĹ™eb a k preferovánĂ­ zájmĹŻ vlastnĂ­ho klanu, ale ty byly a jsou ne neprávem pĹ™ekrĂ˝vány nepopiratelnĂ˝mi zásluhami Mustafy BarzánĂ­ho v boji za kurdskĂ© osvobozenĂ­.

Je jen na Barzáním, zda na něho bude historie vzpomínat jako na muže, který přes kompromisy reálné politiky sehrál roli sjednotitele a osvoboditele, nebo zda dopadne jako degenerující autokratická troska žijící z minulých zásluh.

KdyĹľ Mustafa BarzánĂ­ v roce 1979 zemĹ™el, vypukla o rok pozdÄ›ji zniÄŤujĂ­cĂ­ irácko-Ă­ránská válka, v nĂ­Ĺľ se kurdskĂ© milice postavily na stranu ĂŤránu. V roce 1988 irácká armáda pod velenĂ­m AlĂ­ho Hasana, bratrance Saddáma Husajna, zmasakrovala desĂ­tky tisĂ­c KurdĹŻ v oblastech pod kontrolou proĂ­ránskĂ˝ch milic na vĂ˝chodÄ› iráckĂ©ho Kurdistánu (pouĹľity byly i chemickĂ© zbranÄ›).

Z nesmyslnĂ© války, která vojensky dopadla nerozhodnÄ›, vyšel Saddám posĂ­len, a to i dĂ­ky vĂ˝znamnĂ© vojenskĂ©, hospodářskĂ©, zpravodajskĂ© a technologickĂ© pomoci ze Západu, kterĂ˝ byl v tĂ© dobÄ› ochotnĂ˝ spojit se proti „šílenĂ˝m Ă­ránskĂ˝m ajatolláhĹŻm“ tĹ™eba i s ÄŤertem. Jakkoli byla Saddámova pozice neotĹ™esitelná a Irák disponoval mocnĂ˝m vojensko-prĹŻmyslovĂ˝m komplexem, nedostávalo se mu penÄ›z a astronomickĂ© sumy dluĹľil pĹ™edevším SaĂşdskĂ© Arábii a sousednĂ­mu Kuvajtu, kdysi jednĂ© z iráckĂ˝ch provinciĂ­. Povzbuzen slovy April GlaspieovĂ©, tehdejší velvyslankynÄ› USA v Iráku, nÄ›kde na hranici mezi appeasementem a podporou, pak Irák Kuvajt napadl.

Další události jsou všeobecnÄ› známĂ© a vedly mimo jinĂ© k vyhlášenĂ­ bezletovĂ© zĂłny na severu Iráku, ÄŤĂ­mĹľ byla de facto vytvoĹ™ena kurdská autonomie. HlavnĂ­mi silami zĹŻstala BarzánĂ­ho KDP a PUK vedená DĹľalalem TalabánĂ­m. Jejich vzájemnĂ© spory však pĹ™erostly v roce 1994 v otevĹ™enou obÄŤanskou válku, v prĹŻbÄ›hu kterĂ© BarzánĂ­ pĹ™ijal pomoc od Turecka a â€“ coĹľ je mu vyÄŤĂ­táno nejÄŤastÄ›ji – i od Saddáma Husajna, zatĂ­mco PUK byl podporován ĂŤránem, Kurdskou stranou pracujĂ­cĂ­ch (PKK) a iráckĂ˝mi šíity. VĂ˝sledkem války bylo faktickĂ© rozdÄ›lenĂ­ kurdskĂ© autonomie na západnĂ­ část ovládanou KDP a ÄŤĂˇst vĂ˝chodnĂ­ ovládanou PUK. Ke sjednocenĂ­ zemÄ› došlo aĹľ v roce 2003 pod tlakem USA po svrĹľenĂ­ Saddáma v prĹŻbÄ›hu druhĂ© války v Iráku. ObÄ› strany postavily spoleÄŤnou kandidátku ve volbách do autonomnĂ­ho parlamentu a v roce 2005 se MasĂşd BarzánĂ­ stal prezidentem kurdskĂ© autonomie a DĹľalal TalabánĂ­ prezidentem Iráku.

KDP-PUK
IráckĂ˝ Kurdistán rozdÄ›lenĂ˝ mezi KDP a PUK

Rodinný emirát

ZatĂ­mco pĹ™edseda PUK se stal prezidentem zemÄ› v chaosu okupace a obÄŤanskĂ© války a mÄ›l na dÄ›nĂ­ v zemi pramalĂ˝ vliv, BarzánĂ­ si na severu Iráku osvojil manĂ˝ry, kterĂ© se ÄŤĂ­m dál vĂ­c blĂ­Ĺľily orientálnĂ­m despociĂ­m. Postupem ÄŤasu se setĹ™el rozdĂ­l mezi jeho osobnĂ­m, stranickĂ˝m a státnĂ­m majetkem. Se svou rodinou a poÄŤetnou kohortou našeptávaÄŤĹŻ a patolĂ­zalĹŻ obĂ˝vá prezidentskĂ˝ palác (příznaÄŤnÄ› bĂ˝valĂ© osobnĂ­ letnĂ­ sĂ­dlo Saddáma Husajna) a nic nenasvÄ›dÄŤuje tomu, Ĺľe by ho hodlal opustit tak, jako například ameriÄŤtĂ­ prezidenti opouštÄ›jĂ­ BĂ­lĂ˝ dĹŻm.

V prvnĂ­ polovinÄ› BarzánĂ­ho vlády byly jeho autokratickĂ© sklony pomÄ›rnÄ› široce tolerovány, mĂ­ra rozkrádánĂ­ státnĂ­ch financĂ­ se i dle jeho kritikĹŻ nepohybovala v rozmÄ›rech, kterĂ© jsou standardem klasickĂ˝ch kleptokraciĂ­, a navĂ­c kurdská autonomie po desĂ­tkách let krvavĂ˝ch sporĹŻ Ĺľila v mĂ­ru, zatĂ­mco zbytek zemÄ› se propadal do roztáčejĂ­cĂ­ch se etnickĂ˝ch ÄŤistek, teroru a neschopnosti nebo neochoty pĹ™evážnÄ› šíitskĂ©ho vedenĂ­ Iráku reprezentovat vĂ­c neĹľ zájmy vlastnĂ­ frakce, coĹľ vyvrcholilo návratem islamistickĂ©ho kultu smrti v pojetĂ­ IslámskĂ©ho státu. ZatĂ­mco se vÄ›tšina zemÄ› topila v krvi, sever zažíval pozvolnĂ˝ rĹŻst ĹľivotnĂ­ ĂşrovnÄ› a stavebnĂ­ konjunkturu, coĹľ zajišťovaly takĂ© příjmy z exportu plynu a ropy.

S celosvÄ›tovou ekonomickou recesĂ­, klesajĂ­cĂ­mi cenami ropy a ohroĹľenĂ­ IslámskĂ˝m státem ovšem zaÄŤaly na povrch vyplouvat dlouho pĹ™ehlĂ­ĹľenĂ© okolnosti. Elity posĂ­lajĂ­ svĂ© dÄ›ti na zahraniÄŤnĂ­ školy a ty uĹľ se nevracejĂ­, mladĂ­, kteří zĹŻstávajĂ­ v zemi hovoří jen příslušnĂ˝m dialektem kurdštiny, coĹľ jim bránĂ­ v pĹ™ekonávánĂ­ propastĂ­ mezi domovem a okolĂ­m, z kdysi obávanĂ˝ch a obdivovanĂ˝ch kurdskĂ˝ch bojovnĂ­kĹŻ (pešmergĹŻ), se stal, s vĂ˝jimkou nÄ›kolika elitnĂ­ch oddĂ­lĹŻ, soubor mužů stĹ™ednĂ­ho vÄ›ku bojujĂ­cĂ­ch s nadváhou, kterĂ© vládnoucĂ­ kruhy korumpujĂ­ podĂ­lem na moci a nákupy drahĂ˝ch vojenskĂ˝ch „hraÄŤek“.

ZatĂ­mco prezident BarzánĂ­ ještÄ› těží z aureoly svĂ©ho otce, zásluh o sjednocenĂ­ zemÄ› a pováleÄŤnĂ© konjunktury, jeho favorizovanĂ­ synovĂ© a synovci poutajĂ­ pozornost spíše okázalĂ˝m ĹľivotnĂ­m stylem, schopnostĂ­ prohrát v dubajskĂ˝ch kasinech miliony dolarĹŻ za veÄŤer, kumulacĂ­ moci, podnikánĂ­m a privatizacemi se státnĂ­mi garancemi – a ovšem takĂ© jako zjevnÄ› neschopnĂ­ velitelĂ© na frontÄ› s IslámskĂ˝m státem. PostrádajĂ­ jak zásluhy svĂ˝ch pĹ™edkĹŻ, tak schopnosti a ochotu k angaĹľmá pĹ™ekraÄŤujĂ­cĂ­ jejich osobnĂ­ a klanovĂ© zájmy.

syrwan
BarzánĂ­ho synovec Sirwan, generál a majitel nejvÄ›tší telekomunikaÄŤnĂ­ firmy v zemi, s ÄŤtrnáctiletĂ˝m synem ovÄ›nÄŤenĂ˝m insigniemi hodnosti kapitána

Dědičné prezidentství

V tĂ©to situaci se prezident BarzánĂ­ netajĂ­ tĂ­m, Ĺľe by byl rád, kdyby se prezidentem jednou stal i jeho syn. Do tĂ© doby, bez ohledu na Ăşstavu, chce vládnout sám. S blížícĂ­m se koncem funkÄŤnĂ­ho obdobĂ­ jde dokonce tak daleko, Ĺľe tvrzenĂ­ o konci svĂ©ho prezidentstvĂ­ oznaÄŤuje slovem „puč“. V pátek 14. srpna na obnovenĂ˝ch checkpointech na hranici mezi ĂşzemĂ­m kdysi kontrolovanĂ˝m KDP a PUK zadrĹľely jednotky pod absurdnĂ­ záminkou patnáct poslancĹŻ vlivnĂ©ho opoziÄŤnĂ­ho stĹ™edolevicovĂ©ho antikorupÄŤnĂ­ho HnutĂ­ pro zmÄ›nu (Gorran) a znemoĹľnili jim účast na schĹŻzi parlamentu.

PĹ™es usilovnou snahu však BarzánĂ­ pro svĹŻj plán zĹŻstat v ĂşĹ™adÄ› nenašel podporu ani u PUK, ani u Gorran, ani u náboĹľensky profilovanĂ˝ch parlamentnĂ­ch stran a zatĂ­m to nevypadá, Ĺľe by byl schopen zĂ­skat potĹ™ebnĂ˝ poÄŤet hlasĹŻ. NavĂ­c odmĂ­tá jakoukoli debatu o pĹ™echodu z prezidentskĂ©ho na parlamentnĂ­ systĂ©m, v nÄ›mĹľ by mÄ›l prezident pouze formálnĂ­ a reprezentativnĂ­ roli.

PĹ™edmÄ›tem spekulacĂ­ je i varianta, kdy se KDP snaží domoci rozhodnutĂ­ o prodlouĹľenĂ­ volebnĂ­ho obdobĂ­ prostĹ™ednictvĂ­m soudnĂ­ho rozhodnutĂ­, jakkoli oponenti tvrdĂ­, Ĺľe žádnĂ˝ soud nemĹŻĹľe takovĂ© rozhodnutí proti vĹŻli parlamentu uvĂ©st do praxe. OtevĹ™ená je takĂ© moĹľnost politickĂ©ho handlu na poslednĂ­ chvili, a to jak veĹ™ejnĂ©ho, tak i takovĂ©ho, kterĂ˝ spadá do korupÄŤnĂ­ch sfĂ©r.

Vše se ukáže 20. srpna ráno. Pokud BarzánĂ­ odmĂ­tne úřad proti vĹŻli parlamentu opustit, bude mĂ­t IráckĂ˝ Kurdistán dva prezidenty. DruhĂ˝m bude pĹ™edseda parlamentu Yousif Muhammed z Gorran, na nÄ›hoĹľ by mÄ›la s koncem funkÄŤnĂ­ho obdobĂ­ volenĂ©ho prezidenta doÄŤasnÄ› pĹ™ejĂ­t. Je jen na BarzánĂ­m, zda na nÄ›ho bude historie vzpomĂ­nat jako na muĹľe, kterĂ˝ pĹ™es kompromisy reálnĂ© politiky a další dĂ­lÄŤĂ­ vĂ˝hrady sehrál roli sjednotitele a osvoboditele, nebo zda dopadne jako degenerujĂ­cĂ­ autokratická troska ĹľijĂ­cĂ­ z minulĂ˝ch zásluh, odmĂ­tajĂ­cĂ­ vÄŤas odejĂ­t a hrajĂ­cĂ­ roli tragikomickĂ© loutky, za jejĂ­Ĺľ provázky tahajĂ­ mocnĂ­ sousedĂ©. Mimochodem, autokratickĂ˝ tureckĂ˝ prezident Erdogan uĹľ se nechal slyšet, Ĺľe v zájmu stability by mÄ›l BarzánĂ­ v prezidentskĂ©m úřadu zĹŻstat.

Autor je spolupracovnĂ­k redakce.

 

Čtěte dále