„Nesmíme zapomenout, že pro nás je Saúdská Arábie v jistých oblastech docela cenný spojenec,“ uvedl loňského listopadu předseda TOP 09 a bývalý dlouholetý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru s Martinem Veselovským pro DVTV. Obhajoval tak český vývoz zbraní do tohoto blízkovýchodního království. Spojenectví s ním je velmi cenné pro celý Západ a jen tak něco s ním neotřese – ani poslední zpráva světové lidskoprávní organizace Human Rights Watch, která se zaměřila na detaily jemenského válečného tažení koalice vedené Saúdskou Arábií, ani informace Amnesty International o tamních stále početnějších popravách.
Odkaz Václava Havla ve stínu popravišť
Saúdské petrodolary však pro většinu obchodníků představují dostatečný důvod k tomu, aby tyto zprávy hodili do koše, a to obzvlášť v době, kdy se Saúdská Arábie zařadila mezi státy s nejvyšším armádním rozpočtem na světě. S rozpočtem 80,4 miliard dolarů v roce 2014 více než saúdská královská rodina za zbraně utratily za zbraně už jen Rusko (84,5 miliardy), Čína (216 miliard) a nedostižitelné Spojené státy americké (610 miliard).
Bombardování Jemenu přerostlo v otevřenou intervenci jednotek Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Jak uvádí nedávno zveřejněná zpráva organizace Nesehnutí, právě v roce 2014 byla Saúdská Arábie největším odběratelem českých zbraní, když sem naše zbrojovky vyvezly materiál za 1,9 miliardy korun. Saúdská Arábie je dnes v České republice oblíbená také kvůli jejímu vlivu na snižování cen ropy, čímž se jí daří – jak u nás mnozí doufají – způsobovat velké škody Rusku.
V zemi tolik se pyšnící lidskoprávním odkazem Václava Havla tak dochází k překvapivému přehlížení faktu, že saúdský diktátorský režim je jedním z nejtvrdších na světě, což dokládá například to, že zde letos zatím došlo k popravě více než 130 lidí. To vzbudilo velmi tvrdou kritiku ze strany lidskoprávní organizace Amnesty International, která uvádí, že tamní úřady posílají na popravu lidi odsouzené v nespravedlivých procesech a často za činy, které v jiných zemích vůbec nejsou považovány za zločiny, například cizoložství nebo čarodějnictví. Ještě méně si u nás všímáme válečných zločinů, kterých se Saúdskou Arábií vedená koalice aktuálně dopouští v Jemenu.
Americká munice v jemenských troskách
Když bylo letos v březnu zahájeno bombardování Jemenu, Evropská unie ústy šéfky své diplomacie Frederiky Mogheriniové vyzvala obě strany k tomu, aby namísto vojenského řešení jednaly. Blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó tehdy na její adresu v reakci na její vyjádření zveřejnil rozezlený tweet: „K čemu je?“ Dnešní tragická situace mu dává odpověď. „Jemen po pěti měsících vypadá jako Sýrie po pěti letech,“ uvedl Peter Maurer, šéf Mezinárodního výboru Červeného kříže po nedávné návštěvě tohoto státu.
Bombardování Jemenu dnes přerostlo v otevřenou intervenci jednotek Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Tažení koalice si podle posledních údajů OSN vyžádalo již téměř 4500 obětí, dalších 23 tisíc lidí bylo zraněno. Jeho důsledkem je taky naprosto tragická humanitární situace – 80 procent jemenské populace nutně potřebuje humanitární pomoc. To je dvacet jedna milionů lidí. Jenže přístup humanitárních pracovníků k těm, kteří jejich pomoc tak nutně potřebují, velmi ztěžuje probíhající konflikt. Do země, která importuje 90 procent spotřebovaných potravin, se dnes v důsledku koalicí zavedené blokády nedostane ani naprosto obyčejné zboží. Situace v několika oblastech Jemenu podle varování organizace OSN World Food Programme hrozí přerůst v hladomor.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch v minulém týdnu zveřejnila už několikátou zprávu, ve které koalici obviňuje z válečných zločinů. Nejvíce znepokojivým aspektem pak je užití kazetové munice při bombardování jemenských obyvatel – v civilizovaném světě je to zakázáno Úmluvou proti užívání kazetové munice ratifikovanou 108 státy. Podle Human Rights Watch pochází tato munice ze Spojených států, které Saúdské Arábii po celou dobu bojů v Jemenu poskytují podporu.
České zbraně proudící do Saúdské Arábie představují totiž pouhou kapku v moři amerických zbrojařských zakázek pro tamní diktátorskou královskou rodinou. Jak na webu Foreing Policy píše Donatella Roverová z Amnesty International, jsou to právě Amerikou poskytované zbraně, které jemenskou tragédii umožňují. Roverová ve svém článku následky raketového útoku na jednu ze škol v Jemenu. Přežila jen pětiletá holčička Rahma bojující o život v jedné ze špatně vybavených jemenských nemocnic. Pokud přežije, dozví se, že její matka a dalších deset členů její rodiny raketový útok nepřežilo.
V Americe vyrobené rakety nyní dopadají na jemenské školy, mešity, továrny nebo na obydlí civilistů. Srpnová zpráva Amnesty International potvrzuje, že koalice v Jemenu nepřijímá nutná opatření, aby se vyvarovala civilních ztrát, její členové se tedy dopouštějí válečných zločinů. Americká role přitom nemá jen podobu dodavatele zbraní – USA koalici poskytují také podporu v podobě dotankování letadel během letu a zpravodajských informací.
Saúdská paranoia zabíjí
Bombardováním Jemenu koalice zareagovala na postup tamních povstalců Hútiů, kterým se podařilo v Jemenu uskutečnit ozbrojený převrat proti dosavadnímu prezidentovi. Ten se ukrývá v hlavním městě Saúdské Arábie, Rijádu. Proto své spojence požádal o pomoc, které se mu také dostalo. Nicméně jak v Interview pro ČT24 prohlásil blízkovýchodní expert Břetislav Tureček, Saúdská Arábie by útok na Jemen uskutečnila i bez jeho žádosti.
Hlavním důvodem intervence koalice je údajná podpora, které se rebelům dostává ze strany Íránu. Na této podpoře trvají všechny strany podporující intervenci – od Saúdské Arábie po Spojené státy. Realitou však je, že v pět let trvající válce v Sýrii od samého počátku zásadní roli hraje podpora Saúdské Arábie prakticky všem stranám ochotným bojovat proti prezidentu Assadovi a o saúdském vlivu na převrat v Egyptě a nastolení vlády tvrdé ruky generála Sísího taky pochybuje málokdo.
Írán se přes nedostatek jednoznačných důkazů, které by skutečně odhalovaly míru jeho podpory, nikdy Hútiů nezřekl a intervenci tvrdě kritizuje. Od Íránu se nedá čekat, že by se Hútiů zřekl také kvůli jejich šíitskému vyznání. Naopak od sunnitské královské rodiny vládnoucí v Saúdské Arábii se nedá čekat, že by se proti rozšiřování šíitského vlivu v regionu za každou cenu nepostavila. Zajímavým důkazem paranoie, kterou má saúdský režim z možného šíření šíitského vlivu, jsou diplomatické depeše letos zveřejněné serverem Wikileaks. Podle nich saúdský režim ve snaze omezit šíitský regionální vliv zachází tak daleko, že například zakázal v Mecce používat koberce vyrobené íránským výrobcem, sleduje pohyb a počty šíitů v Egyptě nebo třeba zařídil propuštění rektora univerzity v pákistánském Islámábádu, jakmile vyšlo najevo, že je šíitského původu. Tato paranoia v kombinaci s podporou, které se Saúdské Arábií dostává od jejích západních partnerů, je smrtelnou pastí pro velkou část jemenského obyvatelstva.
Autor studuje mezinárodní vztahy.