Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Nepodporujme vykořisťování žen

Zveřejňujeme otevřený dopis, jenž se obrací proti kampani Amnesty International za dekriminalizaci všech osob v sexbyznysu, včetně kuplířů a klientů sexuálních služeb. 

Na začátku července představila Amnesty International (AI), nejznámější a nejvlivnější lidskoprávní organizace na světě, svoji novou strategii pro sexuální průmysl. Dokument nese název Strategie pro práci v sexbyznysu a navrhuje dekriminalizaci všech osob zainteresovaných v sexuálním průmyslu, včetně kuplířů, majitelů nevěstinců a klientů sexuálních služeb. Amnesty International tvrdí, že dokument připravila ve spolupráci s organizacemi hájícími práva sexuálních pracovnic a dalšími odborníky a odbornicemi. Tento týden přijala AI na zasedání rady v Dublinu představený dokument jako oficiální stanovisko organizace k práci v sexbyznysu.

Navrhovanou strategii v uplynulých týdnech kritizovali jednotlivci i organizace, zabývající se právy žen a sexuálních pracovnic. Na webu organizace Coalition Against Trafficking in Women byl zveřejněn otevřený dopis, ve kterém signatáři žádají Amnesty International, aby navrhovanou strategii nepřijala. Pod dopis se podepsaly desítky feministických, lidskoprávních, ale i náboženských organizací; podpis připojily některé hollywoodské celebrity, například Meryl Streep nebo Anne Hathaway, ale také bývalé sexuální pracovnice.

 

Vážený pane Shetty, pane Hawkinsi a vážené představenstvo Amnesty International,

píšeme vám ohledně Návrhu strategie pro práci v sexbyznysu, který má být projednán na mezinárodním zasedání rady Amnesty International v Dublinu ve dnech 7. až 11. srpna 2015 a který podporuje úplnou dekriminalizaci sexuálního průmyslu.

Signatáři tohoto dopisu zastupují spektrum mezinárodních i místních obhájců lidských práv, organizací hájících práva žen, náboženských a sekulárních organizací i jednotlivců, kteří jsou znepokojeni návrhem Amnesty International na přijetí strategie, požadující dekriminalizaci kuplířů, majitelů veřejných domů a klientů sexuálních služeb – základních prvků globálního průmyslu se sexem, který ročně přinese zisk ve výši devadesáti devíti miliard USD. Mezi signatáři dopisu jsou také odvážné ženy, kterým se podařilo uniknout z prostředí sexuálního průmyslu. Jejich výpovědi svědčí o újmě, kterou jim práce v sexbyznysu přivodila, a zároveň nám ukazují cestu při hledání smysluplného řešení, které by ukončilo porušování lidských práv tohoto druhu.

Každý den bojujeme s nadvládou, kterou mají muži nad ženskými těly, počínaje ženskou obřízkou, kupčením s dětskými nevěstami a konče domácím násilím a reprodukčními právy.

Amnesty International byla první a nejvýznamnější organizací, která zviditelnila koncept lidských práv na mezinárodním poli. Přestože zahrnula práva žen do svého pojetí lidských práv s určitým zpožděním, byla významným činitelem mobilizace veřejnosti ve věci přijetí principů Obecné deklarace lidských práv do legislativ národních států. Návrh strategie pro práci v sexbyznysu je však v naprostém rozporu s celým tímto historicky zaslouženým renomé.

Legalizace není řešení

Stejně jako Amnesty jsme pevně přesvědčeni, že lidské bytosti obchodované v sexuálním průmyslu, z nichž většinu tvoří ženy, nesmí být kriminalizovány žádnou soudní pravomocí. Že jejich lidská práva musí být respektována a chráněna v největším možném rozsahu. Rovněž s vámi souhlasíme v tom, že národní vlády a legislativy s výjimkou několika zemí zásadně porušují lidská práva osob v prostituci. Bohužel váš Návrh strategie pro práci v sexbyznysu nepochopitelně navrhuje naprostou dekriminalizaci sexuálního průmyslu, jejímž důsledkem bude legalizace kuplířství, provozování nevěstinců a nákupu sexuálních služeb.

Důkazy o katastrofálních následcích dekriminalizace sexbyznysu přibývají. Například v Německu, které deregulovalo sexuální průmysl v roce 2002, se ukázalo, že uzákonění tohoto opatření bezpečnost sexuálních pracovnic nezlepšilo. Naopak, masivní rozšíření legálních nevěstinců způsobilo nárůst obchodování se ženami v prostituci.

Dekriminalizace sexuálního průmyslu vytváří z majitelů nevěstinců byznysmeny, kteří uspokojují narůstající poptávku po prostituci beztrestným prodejem velice mladých žen převážně z nejchudších zemí východní Evropy a chudého jihu. Německý dekriminalizační zákon například umožnil vznik celostátního řetězce nevěstinců, který nabízel tzv. páteční speciály, v jejichž rámci si mohli muži koupit ženy na sexuální praktiky zahrnující mučení. Mainstreamová média následně překřtila Německo na „bordel Evropy“. V loňském roce předali přední němečtí odborníci na posttraumatické poruchy vládě petici, požadující zrušení zákona z roku 2002. V ní zdůraznili rozsáhlé psychické poškození, které ženám způsobují opakované sexuální útoky a násilí, charakteristické rysy práce v prostituci.

Rovněž v Nizozemí došlo následkem dekriminalizace sexuálního průmyslu v roce 2000 k exponenciálnímu nárůstu obchodování se ženami za účelem prostituce, což přiznává sama nizozemská vláda. Téměř devadesát procent žen v amsterdamských nevěstincích pochází z východní Evropy, Afriky a Asie, přičemž dozor nad nimi mají především bílí muži. Bez vzkvétajícího sexuálního průmyslu by žádné obchodování se ženami nebylo.

Zdá se, že Amnesty odvozuje svůj pohled na sexuální průmysl primárně z praxe subjektů bojujících proti HIV/AIDS, jako je například UNAIDS. Rozhodně nemíníme podceňovat jejich zásluhy, musíme však konstatovat, že tyto subjekty mají velmi malé, či spíše žádné povědomí o násilí na ženách a provázanosti vztahů mezi etnicitou či rasou, genderem a nerovností. Bránit zdraví a lidská práva žen je výrazně komplexnější úkol než jednostranná, jakkoliv nezbytná ochrana lidí před HIV/AIDS. UNAIDS a další subjekty, které podporují strategie redukce rizika v sexbyznysu, se zajímají především o zdraví klientů sexuálních služeb, nikoli o podmínky prostituovaných žen. Naopak zdravotnický personál a lékaři, mezi nimi gynekologové a psychiatři, dokazují, že bez ohledu na to, jak se ženy do sexbyznysu dostaly, vede jejich zneužívání, sexuální násilí a četná zranění, způsobená kuplíři a klienty, k doživotnímu fyzickému a psychickému poškození a často až ke smrti.

Každodennost genderových nerovností

Připomeňme, že mezinárodní právo a závazky považují zneužití mocenské převahy nad zranitelnými sociálními skupinami, jako jsou chudí lidé, oběti sexuálního zneužívání, transgender lidé a bezdomovci, za nástroj vykořisťování. Mezi ženami pracujícími v sexbyznysu výrazně převažují barevné ženy, mezi nimi pak zástupkyně Aboridžinců, původního obyvatelstva Ameriky, Afroameričanky a členky „nižších kast“. Každý den bojujeme s nadvládou, kterou mají muži nad ženskými těly, počínaje ženskou obřízkou, kupčením s dětskými nevěstami a konče domácím násilím a reprodukčními právy. Zaplacení za použití této moci neodstraňuje násilí, které je na ženách v sexbyznysu pácháno. Je zcela nepochopitelné, že tak významná lidskoprávní organizace jako Amnesty International nedokáže prostituci identifikovat jako příčinu a následek genderové nerovnosti.

Lidská práva osob, jež jsou sexuálně vykořisťované pro komerční účely, je primárně potřeba chránit tím, že jim budou nabídnuty služby a strategie, které poskytují možnost opustit sexbyznys a stíhat vykořisťovatele. Kanada a několik evropských zemí už schválily legislativu, která odráží tento genderový a lidskoprávní rámec. Stejně tak i Evropský parlament v roce 2014 prohlásil prostituci za formu násilí na ženách a snižování lidské důstojnosti a vyzval jednotlivé členské země k přijetí zákonů, dekriminalizujících prodej sexu a kriminalizujících ty, kteří sex nakupují.

Pokud AI podpoří dekriminalizaci kuplířství, provozování nevěstinců a nákupu sexu, bude to mít za následek vznik genderového apartheidu, ve kterém existuje jedna kategorie žen, jež mají vzdělání, ekonomické příležitosti a ochranu před sexuálním násilím a obtěžováním, zatímco druhá kategorie – ženy, které neměly příležitost zvolit si svou životní cestu – se stává prostředkem potěšení mužů a podnikatelského zisku kuplířů, obchodníků s lidmi a majitelů nevěstinců. Ani Všeobecná deklarace lidských práv, ani mezinárodní právo nevyjímá z nároku na život bez násilí a na rovnost žádnou lidskou bytost.

Zakladatel Amnesty International Peter Benenson řekl: „Ta svíčka nehoří za nás, ale za ty, které se nám nepodařilo zachránit před vězením, za ty, kteří byli zastřeleni na cestě do vězení, za ty, kdo byli mučeni, uneseni nebo ‚zmizeli‘. Právě za ně ta svíčka hoří.“ Pokud AI schválí strategii, která nadržuje klientům, kuplířům a dalším vykořisťovatelům, těžce tím utrpí její pověst advokáta lidských práv pro každého člověka bez rozdílu. Přijetím této strategie svoji svíčku sama sfoukne. Prosíme proto, aby zůstala na straně spravedlnosti a rovnosti pro všechny.

 

Z anglického originálu přeložila Johana Chylíková.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image