Maďarsko je prvním státem Evropské unie na takzvané balkánské cestě do Evropy. Od přelomu roku tudy přichází do Evropské unie nejvíce uprchlíků. K rychlému nárůstu počtu lidí v řádu tisíců došlo během pár měsíců. I to je jeden z důvodů, proč se název budapešťského hlavního nádraží stal jedním ze symbolů současné uprchlické vlny: tři tisíce lidí přespávajících na nádražních dlaždicích.
Jestliže například Itálie zřejmě řadu uprchlíků, kteří vstoupí do země, nechává projít, aniž by je registrovala, Maďarsko doposud pouze odmítlo zpětně přijímat osoby, které by měly být vráceny na základě dublinských dohod. Důsledkem je legální, nicméně absurdní zadržování uprchlíků v posledních měsících, a to i na území České republiky. Maďaři zatím uprchlíky registrovali a nabírali otisky prstů. Podle některých zpráv se zdá, že statisticky jsou tito lidé identifikováni jako neregulérní migranti, nikoliv jako žadatelé o azyl – ostatně podobně se o nich mluví i v některých politických prohlášeních. Po první identifikaci jsou posíláni do uprchlických táborů v jiných částech země.
Tranzitní peklo
Za letošní rok prošlo Maďarskem přes 170 tisíc lidí. Jejich počet v posledních měsících stoupá – podle místních médií mělo do příhraničního města Magyarkanizs tento pátek přijít 5700 lidí, v sobotu šest tisíc. Maďarsko je pro tyto lidi především transitní země, byť ne všichni míří pouze do Německa. Velkou část prchajících tvoří uprchlíci ze Sýrie, jejichž podíl mezi lidmi, kteří překračují hranici, každý měsíc stoupá. Podle UNHCR lze předpokládat, že vzhledem ke zhoršujícím se podmínkám v Sýrii i okolních státech počet uprchlíků ještě poroste.
Podle Viktora Orbána Maďarsko čelí „rebelii nelegálních migrantů“ proti policejní síle a je třeba nastolit pořádek. S příslibem „zajistit klid do Vánoc“ má vstoupit v platnost nová legislativa, která zásadně změní situaci uprchlíků přicházejících do Maďarska.
Lidé, kteří přicházejí do Maďarska, jsou ze strany státu zobrazováni jako „nelegální migranti“, představující bezpečnostní hrozbu pro zemi, jako muslimové ohrožující křesťanskou Evropu. V srpnu byl na jižních hranicích země postaven žiletkový plot. Plot byl metr a půl vysoký, takže ho bylo relativně snadné přestřihnout a překročit. V současné době se nicméně přestavuje na čtyřmetrovou zeď. Ta měla být dokončena v listopadu, v současnosti však byli do intenzivních prací zapojeni vězni,aby stavba byla ukončena rychleji. V srpnu byla také přijata novela azylového zákona, která vytvořila nový národní seznam takzvaných bezpečných zemí, do kterých mohou být uprchlíci vraceni. Na rozdíl od všech evropských států mezi tyto země Maďarsko zařadilo i Srbsko. Podle vyjádření maďarské helsinské komise je to nicméně v rozporu se základním principem nenavracení uprchlíků do země, kde mohou být ohroženi.
Absenci státní pomoci uprchlíkům zatím suplují nevládní organizace a dobrovolníci z celé Evropy. V posledních měsících došlo k zpřísnění kontrol na nádraží Keleti a do vlaků nebyl vpuštěn nikdo, kdo neměl platné doklady (i přesto, že mu byl prodán lístek). Lidé, kteří přešli stovky, ne-li tisíce kilometrů, tak byli chyceni v Maďarsku jako v pasti. Bezvýchodnost situace vedla k nejprve několika demonstracím. Minulý pátek se část lidí vydala k hranicím pěšky (nejznámější z těchto pochodů směřoval z Keleti k rakouským hranicím, paralelně odešla ale i část lidí z některých táborů). Poté, co Německo a posléze i Rakousko proklamovalo ochotu přijmout uprchlíky ze Sýrie, se cesta z Maďarska na západ přeci jen otevřela.
Násobené uprchlictví
Existují nicméně silné obavy, že toto otevření hranic je jen dočasné. Celkovou atmosféru strachu a nedůvěry násobí nedávný incident, označený rakouským kancléřem Wernerem Faymannem za přístup hodný nacistického Německa. Maďarská policie vyzvala část uprchlíků k nástupu do vlaku s příslibem cesty do Rakouska – vlak nicméně jel do uprchlického tábora.
U maďarských jižních hranic fungují sběrné body, otevřené tábory, kde lidé čekají na registraci. Z registrace mají uprchlíci obavy. Bojí se, že podle dublinských pravidel budou následně jejich žádosti vyřízeny jen v Maďarsku, eventuálně že budou přijati jen v Německu. Zároveň s odvoláním na bezpečnost utečenců už média oficiálně nedostávají povolení přinášet reportáže z utečeneckých táborů, kde se situace výrazně zhoršuje. V Röszke, tranzitním táboře u hranic se Srbskem, se podle vyjádření některých nevládních organizací role státu redukuje na ostrahu prostoru, veškeré služby poskytují nevládní organizace. V posledních dnech se opakovaně snažili uprchlíci z těchto táborů odejít navzdory policejní ochraně. A právě přesuny uprchlíků jsou maďarským státem využity k legitimizaci výrazných změn, které právě vstupují v platnost. Podle Viktora Orbána Maďarsko čelí „rebelii nelegálních migrantů“ proti policejní síle a je třeba nastolit pořádek. S příslibem „zajistit klid do Vánoc“ má od 15. září vstoupit v platnost nová legislativa, která zásadně změní situaci uprchlíků přicházejících do Maďarska.
Xenofobie v praxi
Podle nové legislativy má být vstup do Maďarska a pobyt na jeho území bez potřebných dokumentů nadále trestán podle trestního zákoníku. Podle nového zákona tito lidé nebudou považováni za uprchlíky, ale budou zadrženi a posláni k soudu. Ilegální vstup má být trestán třemi až osmi lety vězení, v případě narušení hraniční ochrany osmi až dvaceti lety. Osoby, které budou zadrženy, mají být poslány k soudu do Szegedu, a to zřejmě bez možnosti tlumočení. Podle dostupných informací by tento přístup měl být aplikován i na osoby mladší osmnácti let. Maďarské policii a armádě navíc budou uděleny speciální pravomoci při omezení osobní svobody v případě vyhledávání nelegálních uprchlíků nebo hromadného prolomení hranic, ostrahy tábora nebo detence. Vzhledem k připravovanému stavu má mít armáda dále povolení používat zbraně za účelem ochrany hranic.
Původně se mluvilo o vytvoření takzvané tranzitní zóny u maďarských hranic, která by byla jediným prostorem pro podání žádosti o azyl. Mělo jít o prostor o šíří šedesáti metrů, který neměl být na území Maďarska. Klíčové pro zamítnutí žádosti má být zařazení Srbska, Makedonie a Řecka mezi „bezpečné země“. Podle tiskové konference z 10. září nebudou tranzitní zóny vyhlášeny, ale bude vytvořeno několik bodů, kde bude možné podat žádost o azyl. Podat žádost mohou pouze ti, kteří chtějí získat azyl v Maďarsku, zřejmě ale i zde bude platit předpoklad Srbska jako bezpečné země. Paralelně mají být rozšířeny kapacity přijímacích středisek. V případě zamítnutí mají být žadatelé deportováni.
Došlo tedy k určitému zmírnění, zároveň ale má podle prohlášení předsedy vlády Janose Lazara v úterý 15. září maďarský parlament hlasovat o vyhlášení mimořádného stavu z důvodu masového přistěhovalectví. Podle Lazara dostává kabinet národní bezpečnosti „indicie, že vzrůstá organizovaný zločin a pravděpodobnost teroru v Maďarsku“.
Podle některých informací v současnosti maďarská vláda připravuje vyslání příslušníků armády na hranice. Aktuální informace z Twitteru mluví o vyklízení tábora v Röszke v noci z pondělí na neděli, průběžně jsou uprchlíci zřejmě z jižních hranic odváženi rovnou do Rakouska. V Maďarsku se tak rozehrává nebezpečný tyjátr aplikované xenofobie. Bohužel ho nejde číst jen jako spektákl pro místní obyvatele, odlesky jsou až příliš vidět i dál v Evropě. Posledních pár dnů se zdálo, že jsou víc slyšet solidárnější přístupy, avšak Rakousko, Německo a Slovensko už zavírají hranice. A ani v Česku neumíme přesvědčit veřejnost, aby se nebála rodin, které utíkají před válkou.
Autorka se věnuje výzkumu v oblasti migrace a sociálních politik v Multikulturním centru Praha.