Stovky tisíc lidí po celé Evropě v sobotu přivítaly uprchlíky ze zemí zmítaných válkou. Na stejný den naplánovala německá ultrapravice pod heslem „Den německých patriotů“ pochod centrem Hamburku. Německá policie však plánovaný pochod zakázala. A to především kvůli obavám ze střetů s antifašisty, kteří se mobilizovali k blokádě. Správní i ústavní soud potvrdily stanovisko policie, přesto se v sobotu ráno sešlo před hlavním vlakovým nádražím v Hamburku až čtrnáct tisíc lidí, kteří podpořili evropský den vítání uprchlíků průvodem a následnými koncerty.
Tvrdé jádro
Zhruba čtyři stovky aktivistů se však vydaly vlakem do Brém, kde se neonacisté a fotbaloví chuligáni pokusili uspořádat náhradní protiimigrantský pochod. Na místě se pak antifašisté spojili s více než tisícovkou dalších lidí, kteří plánovali ultrapravicovou delegaci “přivítat“. Policie proto zakázala pochod i v dalším velkém severoněmeckém městě, a neonacisté se tak rozdělili do několika skupin. Část uspořádala pochody v menších městech, část zůstala v Hamburku a část přijela do Brém, kde vyvolali několik potyček s místními.
Po zkušenostech v Německu, kde někteří z těžkooděnců odpovídali na prouprchlická gesta vztyčenými prostředníčky, se mi hranice mezi policií a fašismem začíná pomalu rozmazávat.
Policie kvůli obavám z dalších násilností zastavila na hodinu a půl vlak převážející stovky antifašistů a antifašistek z Hamburku do Brém. V době příjezdu posledního vlaku do Brém byla již situace uklidněná, obě antifašistické skupiny se spojily a společně prošly cestou od nádraží do centra města, kde právě probíhala demonstrace na podporu syrských Kurdů. Vše mohlo skončit okamžikem solidarity, kdy několik stovek Syřanů spolu s obyvateli Brém vítalo na náměstí Marktplatz tisícihlavý antifašistický průvod voláním „Solidarität internationales“ či „Siamo tutti antifascisti“. Jenže neskončilo.
Nepokoje v St. Pauli
V Hamburku mezitím skoro patnáct tisíc lidí slavilo, že se podařilo plánovaný pochod neonacistů nahradit pochodem na podporu uprchlíků. Radikálnější část protestujících se poté přesunula do čtvrti St. Pauli, kde v blízkosti squatu Rote Flora pokračovali v neformálních oslavách. Právě sem krátce před šestou hodinou přijelo více než deset policejních dodávek plných těžkooděnců a tři auta s vodními děly.
Nejbližší okolí bylo uzavřené policií, přesto jsme mohli vidět policejní vozy stříkající vodu na lidi v ulici Schulterblatt. Probíhalo zatýkání a divoké nájezdy policejních těžkooděnců na protestující, kteří na policii házeli kamením. Zhruba o hodinu později se situace na chvíli uklidnila a policisté odváželi zatčené. Krátce před osmou hodinou však tvrdé jádro protestujících spustilo odvetné útoky v podobě házení dělobuchů a světlic na jednotky policistů v ulici. Další dvě hodiny docházelo střídavě k potyčkám, ranám z dělobuchů a nájezdům policie, při kterých dva aktivisté skončili s vážnými zraněními v nemocnici. To už byla ulice plná lidí, někteří přihlíželi, případně se zapojovali do útoků proti policii či volali protipolicejní a antifašistická hesla. Ptal jsem se prodavačky v jednom z obchodů, jestli se to ve čtvrti St. Pauli děje často. Odpověděla mi, že čas od času policie přijede a vyvolá nepokoje, které se pak táhnou dlouho do noci. „Tady jsem ale v bezpečí,“ usmívá se za sklem vitríny místní trafiky. Kolem desáté hodiny se policie stáhla do přilehlých ulic, načež protestující začali v ulicích zakládat a zapalovat barikády. Definitivně se situace uklidnila až kolem půlnoci.
Nejvíce mě při nepokojích v St. Pauli zapamatoval pokřik „Kde jste byli v Heidenau?“, který poukazoval na fakt, že při protestech v Heidenau policie prakticky jen přihlížela řádění pravicových radikálů, zatímco antifašistickou demonstraci brutálním způsobem potlačila. Také v sobotu německá policie namísto monitorování neonacistických skupinek v Hamburku, Brémách a menších městech v okolí přijela potlačit neformální oslavy antifašistů, kteří byli koncentrováni v jedné oblasti. Na přetřes tak opět přichází otázka, jakou úlohu policie sehrává při střetech mezi fašismem a antifašismem. Po zkušenostech v Německu, kde někteří z těžkooděnců odpovídali na prouprchlická gesta vztyčenými prostředníčky, se mi však hranice mezi policií a fašismem začíná pomalu rozmazávat.
Autor je aktivista.