Miliony lidí odmítly TTIP a CETA

Obří celosvětové protesty proti smlouvě TTIP připomínají svým charakterem velká alterglobalizační vzedmutí z přelomu milénia.

Před několika dny se na 165 místech po celém světě odehrály protesty proti smlouvě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), sdružené pod hlavičkou Trade4People (Obchod pro lidi). Kromě Evropy nechyběly ani USA, Nepál nebo Bangkok. Za výzvou k tomuto mezinárodnímu dni stojí, jak tomu bylo i v dubnu, síť organizací sdružených v platformě Stop TTIP.

Jedna z největších akcí se odehrála v Belíně. Tato takřka čtvrtmilionová demonstrace nebyla jen místním provedením globálního protestu. Svým rozsahem se vymykala i německým poměrům. Ani demonstrace proti neonacistům či proti atomové energii nedokázaly přitáhnout do ulic za poslední roky tolik lidí. Naposledy takto masivně protestovali obyvatelé Německa proti válce v Iráku.

Výjimečná spojenectví

Rozsah protestů ovšem nelze vysvětlit jen dobrými důvody, proč protestovat. Samozřejmě, témata ohrožení demokracie, pracovního práva, životního prostředí, ochrany spotřebitelů a podobně jsou závažná sama osobě. Klíčová je ale šířka německé a evropské koalice proti TTIP (a přidružené smlouvě CETA). V sobotu jsme tak mohli být svědky unikátních koalic, kdy spolu pochodovali odboráři a ekologičtí aktivisté, ochránci zvířat i drobní farmáři, socialisti, anarchisti a vůbec revolucionáři všeho druhu, stoupenci nevládních organizací i politických stran, zástupci drobných podniků i svaz nezaměstnaných. Jako by se znovu vrátily doby alterglobalizačního hnutí, kdy podobně barevné demonstrace byly u zasedání každé významné instituce globálního kapitalismu. A to přesto, že organizátoři protestů byli všemožně očerňováni. Ti v Berlíně byli kupříkladu nařčeni, že spolupracují s krajní pravicí, která je také proti TTIP. Transparenty neonacistické NPD ovšem vidět nebyly. Celá platforma je navíc postavena na principu mezinárodní solidarity, se kterým by se krajní pravice jistě jen těžko smířila.

Podpisů proti Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství se nakonec shromáždilo 3.263.920. Toto úctyhodné číslo dokládá, jaký význam smlouva TTIP pro evropské občany má.

Smlouvy TTIP a CETA nejsou žádnou novinkou. Už více než rok se o nich v Evropě intenzivně diskutuje a protestuje se proti jejich přijetí. Smlouva CETA, méně známá, ale podobně nebezpečná jako TTIP, už byla dojednána. Společně se všemi dodatky čítá přes tisíc stran právnického textu. Protože byla dojednávána dříve, obsahuje ještě mechanismus ISDS (urovnání sporů mezi investorem a státem, tedy mezinárodní arbitráže). Právě ISDS se stalo hlavní záminkou Evropské socialistické frakce (PES) k tomu, aby se dvakrát postavila proti rezoluci, která by dojednanou smlouvu schválila. Když už to vypadalo, že rezoluce skončí fiaskem, byl dohodnut kompromis. Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová přišla s reformovaným ISDS. Tento politický dokument představil původní arbitrážní systém v o něco transparentnější podobě, ačkoli neodstraňuje zásadní problém – totiž zavedení paralelního soudního systému, který bude mimo systém národní států. Tento návrh, takzvaný white paper, je především politickou deklarací a není pro Evropskou komisi nijak závazný. Stačil však šéfovi evropských socialistů Martinu Schulzovi k tomu, aby přesvědčil dostatečné množství členů PES k hlasování pro rezoluci o dosavadním průběhu vyjednávání k TTIP (proti hlasoval z českých sociálnědemokratických poslanců jen Jan Keller). Nyní by se mělo ono „reformované“ ISDS po souhlasu Kanady přidat zvláštním dodatkem k smlouvě CETA a tím zajistit její přijatelnost pro evropské socialisty. Boj o pozici této frakce, která je pro hlasování klíčová, však ještě není u konce. Jen pro úplnost dodávám, že systematicky a dlouhodobě proti CETA i TTIP jsou frakce Sjednocené levice a Zelených.

Odpor v Česku

V Bruselu se jen pár dnů před mezinárodními protesty uskutečnil happening upozorňující na uplynutí roční lhůty pro sbírání podpisů pod Evropskou občanskou iniciativu proti TTIP a CETA. Podpisů se nakonec shromáždilo 3.263.920. Toto úctyhodné číslo dokládá, jaký význam smlouva TTIP pro evropské občany má. V České republice jsme přispěli více jak 20 tisíci podpisy. Tento výsledek je nepochybně dobrou zprávou, a to i proto, že podle nedávného výzkumu veřejného mínění neví o smlouvě TTIP vůbec nic 61 procent obyvatel této země. Také proto jsou u nás protesty slabší než jinde v západní Evropě.

Ovšem i v Česku pokračuje a dále se rozvíjí odpor proti TTIP a korporátní moci, kterou má upevnit. Nedávno byla spuštěna facebooková kampaň Sbohem TTIP, na začátek listopadu chystá Škola alternativ mezinárodní konferenci o dopadech TTIP na střední a východní Evropu a čeští kritici TTIP získali další posily. Mezi ty nejnovější, ale zato významné, patří Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a nejnověji vyjádřil své znepokojení nad informacemi okolo smlouvy TTIP také odborový svaz KOVO. Právě zapojení „kováků“ je klíčové, protože se jedná o největší a nejvlivnější odborový svaz, takže jeho přímé angažmá by mohlo mít dopad i na českou sociální demokracii, jejíž vedení v čele s Bohuslavem Sobotkou TTIP podporuje. Konec konců delegace KOVO se zúčastnila i sobotní berlínské demonstrace. Výsledek zápasu o CETA a TTIP každopádně určí na dlouhou dobu kvalitu života v Evropě i to, jaký prostor budeme mít ve všeprostupující komercializaci a komodifikaci života.

Autor je doktorand politologie a člen Socialistické Solidarity.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies