Že by ikona českých pivních rasistů po pařížských útocích najednou otočila? Ano, řeč je o Danielu Landovi a jeho nových muslimských přátelích. Landa je vděčný cíl novinářského a mediálního zájmu. Je kontroverzní, jeho chlapáckou muziku má ráda půlka národa a v poslední době se jeho veřejné působení pohybuje na hranicí bláznovství. Zakládání různých okultních řádů s bohulibým poselstvím šlo ještě brát jako součást identity aspiranta na mystického vůdce. Landovo vystoupení na Českých slavících s kohoutem, potápění se žraloky a vyhrožování kritikům jeho případného autorství písně k poctě Karlovi IV. už působilo spíše jako transformace ve veřejného blázna.
Proti skřetům celého světa
Lidem, kteří pamatují rasistické vraždy z devadesátých let, zmrzl úsměv na rtech, když Landa nedávno oznámil, že opráší repertoár Orlíku pro svůj velekoncert v pražských Letňanech. Možná, že Landa a jeho příznivci už zapomněli na osudy obětí rasismu, který pomáhali rozdmýchávat. Šestiletému Romovi Radkovi Rudolfovi, náctiletému anarchistovi Zdeňku Čepelovi, utopenému píseckému Romovi Tiboru Danihelovi nebo súdánskému studentovi Abdelradimu každopádně veřejné pronásledování bývalého frontmana Orlíku život nevrátí. Přesto – anebo právě proto – spoustu lidí šokovalo, že Landa přes všechny proklamace o životní změně po více než dvaceti letech vytáhl repertoár, od kterého se kdysi tak tragikomicky distancoval slovy: „My proti tomu na těch koncertech nějak tak jsme.“
Co se to proboha děje s jeho postoji? Nečekali všichni, že Landa povede společně se Zemanem masy do boje s uprchlíky? Dotekla k Landovi krev obětí rasistických útoků z devadesátých let?
Skoro dvě desítky obětí rasových útoků jsou smutnou vzpomínkou na zrod neonacistické subkultury v českém prostředí. Orlík je dodnes se svými přibližně 200 tisíci prodanými nahrávkami celosvětově nejprodávanější rasistickou kapelou a o jeho vlivu na české neonacisty v raných devadesátých letech lze těžko pochybovat.
Nyní však Landa na sociálních sítích zveřejnil svoji fotku s afghánskými muslimy se slovy: „Tito lidé kolem mne jsou muslimové. Tito lidé jsou mí úžasní přátelé. Tito lidé mi stojí za to riskovat. Pomáhají nám, jak jen mohou, i s obranou a bezpečím našeho vlastního domova a já rád činím totéž. Spojují mne s nimi stejné lidské hodnoty a dlouholeté přátelství. Jsem rád a je mi ctí, že mohu kráčet ruku v ruce s těmito patrioty v boji proti skřetům celého světa.“
Multikulturalista Landa?
Dovedete si jistě představit zmatení Landových věrných, kteří ještě před pár týdny nábožně, naslouchali zpěvákovu vemlouvavému projevu o tom, že „náš svět je ve válce“, že „uprchlíci jsou součástí velké levárny, která má za úkol rozjebat naše země“. Landa volal do boje české bojovníky a bojovnice a odkazoval se ke Keltům, Germánům i Slovanům. Apeloval také na pevnost našich postojů. Tak co se to proboha děje s jeho postoji? Nečekali všichni, že Landa povede společně se Zemanem masy do boje s uprchlíky? Dotekla k Landovi krev obětí rasistických útoků z devadesátých let? Nebo je všechno, co dělá, jeden velký kejkl, který skončí poselstvím multikulturalismu a antirasismu? Dělá si Landa ze všech nehoráznou legraci? Není to všechno jen nová marketingová strategie nějakého Landova věrného kamaráda? Co bude další Landův krok? Dobrovolnická práce v romské osadě na Slovensku?
Jasně, že legrační projevy deziluze Landových fanoušků můžou antirasistům vyloudit úsměv na rtech, ale po zamyšlení Landův krok vyvolává spíše nepříjemné otázky. Jisté je, že ještě předtím, než jako sluníčkoví humanisti se srdcem na pravém místě Landu přizveme na první benefit na podporu uprchlíků, bychom si měli vzpomenout na období jeho pomoci rapperovi Gypsymu. Člověk, který to s úctou k menšinám myslí opravdu vážně, totiž stěží opakovaně vytáhne rasistickou kartu – i kdyby to bylo jen proto, aby mu na koncert přišlo co nejvíc lidí.
Autor je folkpunkový hudebník.