Švédsko zavádí hraniční kontroly

Švédsko dosud mělo jednu z nejvstřícnějších imigračních politik. Nyní však vyčerpalo svoje kapacity, začíná hlídat hranice a apeluje na solidaritu uvnitř Evropské unie.

Švédsko tradičně přijímá nejvíc žadatelů o azyl v přepočtu na obyvatele z celé Evropské unie. V posledních dvou týdnech to bylo kolem dvou tisíc žadatelů denně, z toho zhruba třetina byli samotné děti bez rodičů. Azylanti dosud přijížděli většinou vlakem z Kodaně do Malmö, kde buď požádali o azyl, anebo pokračovali dál na sever do Finska. Přijíždějícím lidem kromě policie a pracovníků migračního úřadu pomáhali i místní dobrovolníci. Minulý týden ale ministr pro migraci Morgan Johansson prohlásil, že země už dále není schopna příchozím zajistit ubytování. Žadatelé si tedy musí zajistit ubytování sami. Většina z nich tak míří k příbuzným nebo k dobrovolníkům domů. Minulý čtvrtek pak Švédsko zavedlo na hranicích pasové kontroly, které by podle vyjádření politiků měly zabezpečit v zemi pořádek.

Zavedení kontrol

Policie bude příštích deset dní namátkově kontrolovat vlaky mezi Kodaní a Malmö. Běženci bez dokladů si můžou při zastavení vybrat, jestli požádají o azyl ve Švédsku, anebo se vrátí do země, odkud přijeli bez možnosti pokračovat dál. Policie proto očekává nárůst žádostí. Zatím to však vypadá, že vyhlášení kontrol mělo spíše odrazující efekt. V pátek dopoledne, téměř 24 hodin po zavedení kontrol, zaevidovali pouze 500 až 600 žádostí o azyl a přibližně třicet lidí se rozhodlo vrátit do Dánska. Policie kontroluje všechna auta přijíždějící přes Öresund a kdo chce na sever z Rostocku cestovat trajektem, musí mít pas (což dosud nebylo nutné).

Švédsko bez solidární pomoci ostatních evropských zemí toto břemeno samo těžko dlouhodobě unese.

Média kritizují premiéra Stefana Löfvéna za to, že na Dánsko netlačí, aby se zavázalo následovat Dublinský protokol a dál pouští uprchlíky přes své území. Premiér na druhé straně vybízí východoevropské státy k solidaritě při přerozdělování uprchlíků. Bývalé země východního bloku jsou z velké části příjemci strukturálních fondů, do kterých Švédsko přispívá 40 miliardami švédských korun ročně a zpátky se mu vrací jen 10 miliard.

Švédské království se nachází pod velkým tlakem. Vláda nedávno v reakci na krizi vydala manifest k přijetí opatření, od kterých si slibuje urychlení procesu udílení azylu i rychlejší integraci nově příchozích. Jedná se například o snížení požadavků na azylové bydlení, dále nutnost co možná nejrychleji začít se studiem švédštiny nebo o možnost bývalých vystudovaných učitelů z řad uprchlíků vyučovat svůj obor pro rodilé mluvčí daného jazyka. V zemi, kde panuje více než sedmiprocentní nezaměstnanost a zároveň existují obory, které se potýkají s nedostatkem pracovní síly (školství, zdravotnictví, doprava, stavebnictví), se nabízí pro migranty možnost rychlého uplatnění.

Nedostatek kapacit

Hlasy z pravé části politického spektra tvrdí, že Švédsko na současný příliv uprchlíků nemá peníze, podle levice by se problém mohl vyřešit opětovným zvýšením daní, které v posledních dvou volebních obdobích pravicová vládní Aliance snížila o 140 miliard švédských korun.

I když podle průzkumů veřejného mínění je většina Švédů k uprchlíkům přátelsky nakloněna, roste počet těch, kteří si myslí, že země by měla přijímat méně nebo výrazně méně uprchlíků než v současnosti (42 procent dotázaných), což představuje dvanáctiprocentní nárůst oproti říjnovému měření. Na druhé straně 26 procent lidí je toho názoru, že země by měla pomáhat více nebo výrazně více. Migračnímu úřadu v současné době chybí odhadem 110 tisíc lůžek a podle prognóz na příští rok požádá v zemi o azyl něco mezi 160 a 190 tisíci lidí. Jestli se zavedením hraničních kontrol situace uklidní, je nejisté. Jisté však je, že Švédsko bez solidární pomoci ostatních evropských zemí toto břemeno samo těžko dlouhodobě unese.

Autorka je skandinavistka.

Dny_Severu_2015

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies