Vratimovská halda jako symbol nezodpovědné společnosti

Ve Vratimově na Ostravsku mají od roku 2010 několik tun toxického odpadu, který nikomu nepatří, a tak tam asi zůstane.

„My bychom někoho zabili, ale nevíme koho,“ vtipkuje během natáčení epizody Halda! z pořadu Nedej se plus starší paní před panelákem ve Vratimově. Neznalost viníka je největším problémem případu toxického odpadu-neodpadu ve Vratimově. Panelák stojí přímo nad haldou „alternativního paliva“, které je ale podle některých expertů (a také podle polských úřadů) spíše směsí toxických látek s negativním vlivem na zdraví. Hromada tohoto materiálu tady je už pátý rok a vypadá to, že se to jen tak nezmění. Jak je vlastně možné, že vám bez jakékoli kontroly a bez vašeho vědomí někdo navrší za domem hromadu jedovatého odpadu a na radnici vám pak sdělí, že s tím nemůžou nic dělat? Celá kauza párkrát proletěla médii, ale jediným zjištěním novinářů i místních politiků je, že za haldu vlastně není nikdo zodpovědný, halda nikomu nepatří, a tedy nikdo není povinen ji odstranit.

Co se stalo?

Státní podnik Diamo, který má na starost likvidaci ekologických zátěží na Ostravsku, svěřil likvidaci tzv. lagun (což jsou toxické pozůstatky výroby z chemiček) seskupení soukromých firem s chytlavým názvem Čistá Ostrava. Přestože na ekologickou likvidaci byly ze státního rozpočtu vyčleněny peníze a firmy měly dostat 2,6 miliardy, sdružení Čistá Ostrava, konkrétně firma Goesan Group a. s., vyrobila z odpadu smícháním s uhlím a dalšími hmotami palivo, se kterým dále obchodovala. Jedním z obchodníků byla i společnost Baltom. Proti spalování tohoto „alternativního paliva“ například v Litoměřicích protestovali místní občané a příslušný úřad přes tyto protesty změkčil pravidla pro to, co se smí jako palivo do tepláren používat. Ještě katastrofálněji skončil obchod s tímto palivem v Polsku – případem se v současnosti zabývá i Evropská komise.

Ekologie není v moravskoslezském kraji tématem číslo jedna. Ani číslo dva nebo tři, spíš tak deset.

Předefinování materiálu na alternativní palivo sice umožnilo firmám zacházet s ním podobně jako třeba se stavebním materiálem, samotný materiál se ale svým úředním překvalifikováním toxicity nezbavil. Dostal se ale mimo regulace a státní dohled. Když obchody s tímto materiálem přestaly jít, firma Baltom palivo jednoduše vyvezla na pozemek ve Vratimově. Ten patří místní firmě Datafish Ostrava, která se jinak zabývá finančním poradenstvím. V současnosti je na pozemku ve Vratimově asi devět tun materiálu, ale bylo jich tu i čtyřicet. Firma Baltom, která dříve v Liberci podnikala ve stavebnictví, krátce po vykládce materiálu ve Vratimově zkrachovala. Nyní je v insolvenčním řízení.

Podle vratimovského zastupitele a advokáta Jiřího Klegy ze Strany Zelených je celá kauza podezřelá takřka na každém kroku a často zavání účelovým jednáním. Zkrachovalá firma Baltom nikdy v regionu nepodnikala a zabývala se úplně jiným typem podnikání. Celý spletenec vztahů, ve kterém si firmy přeprodávaly „palivo“, je podle něj těžko rozklíčovatelný, a to komplikuje, až znemožňuje, najít zodpovědné osoby. Právní vakuum, ve kterém se odpad ve Vratimově nachází, posiluje i skutečnost, že status toxického odpadu není jasný a právně se stále může jednat o neškodný materiál. Nicméně na ostravském sídlišti Fifejdy mají ropné kaly, o jejichž toxicitě sice není pochybnosti, ale místním obyvatelům to stejně k ničemu není a likvidace toxických látek přímo v místě bydliště tisíců lidí je také v nedohlednu.

Institucionální nezodpovědnost

Ekologie není v moravskoslezském kraji tématem číslo jedna. Ani číslo dva nebo tři, spíš tak deset. Životní prostředí v tomto regionu bylo před listopadem katastrofické, všudypřítomný prach a vypouštěné chemikálie z komínů byly viditelné pouhým okem. V devadesátých letech sice došlo ke zlepšení, ale i dnes zde lidé dýchají nejhorší vzduch v České republice – a ten úplně nejhorší mají ve Vratimově. Vzduch, který znečišťují průmyslové podniky, ale není jediným problémem. Staré ekologické škody nejsou stále napravené. A to přesto, že stát do nápravy investoval už stovky miliard.

Zplundrování krajiny a přerod Česka v kolonii uhlobaronů a jiných dobyvatelů renty vidíme na Ostravsku v učebnicové podobě. K privatizaci zisků a socializaci ztrát zde dochází opakovaně. Když Zdeněk Bakala fakticky zadarmo (za čtyři miliardy) koupil OKD, ekologická zátěž a náklady spojené s její likvidací byly dávno převzaty státem a na odstranění toxického materiálu byly vyčleněny peníze. To znamená, že když firmy začaly obchodovat s alternativním palivem, byly už předem určené peníze na likvidaci ekologických škod. Obchodovaly tedy s materiálem, na jehož likvidaci dostaly peníze. Podobně vysoké nájmy v někdejších OKD bytech (dnes RPG) jsou hrazeny z neadresné státní podpory na bydlení, díky které se společnosti vyplatí držet nájmy tak vysoko. Není snad ani třeba dodávat, že paneláky nad vratimovskou haldou, jsou právě bývalé byty OKD.

Rázovitý region

V regionu je – oproti jiným velkým městům – relativně málo občanských aktivistů, a ti jsou navíc deprimovaní pasivitou obyvatel. Popisují je jako snadno manipulovatelné lidi, kteří se ze všeho nejvíc obávají, že přijdou o práci. Mocným hráčům ostravské politiky se podařilo onálepkovat ekology jako nepřátele pracovních míst, k čemuž pomáhají i absurdní výroky představitelů korporací působících na Ostravsku. Mluvčí Artmitali například prohlásil, že pokud nainstalují nové filtry do komínů, budou muset propustit polovinu zaměstnanců.

V takovémto prostředí se sice dobře podniká, ale špatně žije. Hrozící chudoba podlamuje sebevědomí obyvatel, kteří se neustále strachují o místo. Když před třemi lety Akademie věd provedla v Ostravě výzkum ohledně zdraví, našla u lidí zde narozených genetickou odchylku, kterou média překřtila na Ostragen. Tato genová variace je reakcí na prostředí a patně může za kratší život. Podle Jiřího Klegy však spousta Ostraváků namísto zděšení reagovala nadšeně: „To jsme my, rázovitý region.“

Autor je redaktor A2larmu.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image