Ve středu 20. ledna 2016 se na Ovocném trhu konalo další ze série bizarních soudních řízení. Po obvinění Petra Vrabce z „poškození cizí věci“ – údajně způsobeného posprejováním chodníku před Sněmovnou omyvatelnou barvou (včetně následného umytí) se ve středu jednalo o osudu aktivistky Kateřiny K. Ta se dne 1. července účastnila demonstrace proti šíření nenávisti svolané Mladými zelenými v reakci na shromáždění vyhlášeného antisemity Adama B. Bartoše. Tato demonstrace vešla do povědomí veřejnosti především maketami šibenic, které někteří z demonstrantů třímali v ruce na znamení toho, co čeká údajné vlastizrádce. Celá tato událost byla hojně komentována nejen médii, ale také politiky, aktivisty nebo zástupci studentské obce i dalšími občany a vyústila v apel na vrcholné představitele českého státu.
Údajné křupnutí v rameni policisty
V průběhu demonstrace došlo k několika slovním přestřelkám mezi oběma stranami. Následně se mělo shromáždění vedené Bartošem přesunout pochodem k Úřadu vlády. Někteří z demonstrujících na podporu multikulturalismu se rozhodli průchodu nenávistného procesí zabránit symbolickou blokádou vsedě. Přítomní policisté včele s velitelem zásahu Zdeňkem Šídem ovšem sedící vyzvali k opuštění prostoru a následně je zajistili. Některé odnesli a propustili, jiné však zadrželi a propustili až na služebně v Bartolomějské. Mezi nimi byl také aktivista Tomáš Schejbal, jemuž zasahující policisté brutálně vyrazili část zubu. V momentě, kdy byl Schejbal policisty držen na zemi, se mezi něj a dva zasahující policisty dostala právě obžalovaná aktivistka.
Svým dlouhodobým pohledem na to, co je extremismus, BIS (teoreticky) stejně jako Policie ČR (prakticky) přispívají k letité diskriminaci antixenofobních postojů.
Situaci v průběhu řízení komentovala tak, že ji policisté odnesli z místa, následně propustili, ovšem její přítel Schejbal stále ležel na zemi zakleknut dvěma policisty, kteří se evidentně vyžívali v jeho týrání. „Na to jsem se nedokázala koukat a chtěla jsem zabránit ještě většímu násilí,“ prohlásila. Během řízení také několikrát zopakovala, že nechtěla nikomu ublížit, jen bránit blízkou osobu, které bylo ubližováno. Kateřina K. čelí obžalobě za napadení veřejného činitele a hypoteticky jí hrozí až čtyři roky odnětí svobody. Výrazným argumentem pro trestní stíhání byl také fakt, že jeden ze zasahujících policistů Filip Dlesk od padesátikilové ženy údajně utrpěl zranění ramene. Celý tento „útok“ je možné detailněji zhlédnout na veřejně dostupném videu.
Dlesk prohlásil, že ke zranění nemohlo dojít jiným způsobem než atakem obžalované a relevanci svého tvrzení se snažil posílit tvrzením, že kvůli závažnosti zranění nastoupil na týdenní nemocenskou. Tento domnělý fakt však v průběhu středečního řízení v podstatě vyvrátil soudní znalec Tomáš Adámek. Doslova řekl, že „k takovému zranění nemohlo dojít způsobem, jaký popisuje poškozený. Muselo k němu dojít jinak.“ Je tedy možné, že si postižený údajné křupnutí v rameni a další detaily zranění vymyslel. Otázkou tedy je, jak moc je jeho výpověď relevantní a jak s touto informací bude dále nakládat soudkyně.
Nešlo sedící obejít?
V další části řízení i ostatní dotazovaní policisté potvrdili, že obžalovaná Kateřina K. zřejmě nechtěla Dleska napadnout, všichni se shodli, že chtěla spíše zakročit a zamezit zajištění Schejbala. Svědek a další zajištěný z 1. července Ondřej Slačálek potvrdil, že pohled na ležícího Schejbala byl opravdu smutný. „Bylo mi ho v podstatě líto, zákrok vůči němu byl neadekvátní,“ popisoval při své svědecké řeči Slačálek.
Určitý obrat nastal, když se k svědčení dostal velitel červencového zásahu Zdeněk Šída. Ten zcela popřel, že by se policejní sbor dopustil jakéhokoli zásahu do práv některých účastníků a evidentně nesdílel názor obhájce Kateřiny K. Pavla Uhla, že právem shromažďovacím bylo pro účastníky demonstrace právě ono sezení, a že tudíž jejich odnesení lze vnímat jako zásah do jejich občanských práv.
Vedle toho Šída zmínil, že v žádném případě nešlo sedící skupinu například nechat obestoupit příslušníky speciálních pořádkových jednotek, aby byla zajištěna bezpečnost obou stran, protože je prý prostor dolní části Václavského náměstí příliš úzký. Zajímavé je, že o necelý měsíc později se na Můstku opakoval v podstatě obdobný scénář: 18. července se zde konaly dvě demonstrace. Jedna organizovaná Adamem B. Bartošem, druhá s názvem „Braňme ČR, naši budoucnost a budoucnost našich dětí před xenofobií a nenávistí“ na ni reagovala. Stejně jako první červencový den se skupina (tentokrát o zhruba šedesáti lidech) rozhodla vyjádřit nesouhlas s konáním nenávistného pochodu, a to formou blokády vsedě. Policisté v této situaci reagovali jinak, příslušníci speciálních jednotek demonstrující obešli, aby umožnili průchod druhé skupiny a přitom nezasáhli do práv sedící skupiny. Proč to takto nešlo udělat již 1. července, zůstává otázkou.
Kde je PEX, je i LEX
Z důvodu nepřítomnosti jednoho z klíčových svědků, a sice policisty Martina Kloubka, který společně s Filipem Dleskem zasahoval proti Schejbalovi, se řízení odročuje na 17. února. Tohoto jednání by se měl jako svědek zúčastnit také bývalý mluvčí Mladých zelených Tomáš Křemen. Zdá se, že mládežnická organizace pořádající akce proti nenávisti či proti prolomení limitů těžby bude v příštím čtvrtletí zařazena na seznam BIS. Z projevu velitele zásahu Šídy vyplynulo, že obě červencová shromáždění měla značku LEX (levicoví extremisté) a PEX (pravicoví extremisté), přičemž zásahy na tyto skupiny se zřejmě odlišují od zásahů na jiné skupiny a shromáždění. Policisté se stále drží hesla „Kde je PEX, tam je rozhodně i LEX“, a Mladí zelení se tak po boku Bloku proti islámu stali pro své postoje proti nenávisti extremistickou organizací. Jenže právě svým dlouhodobým pohledem na to, co je extremismus, BIS (teoreticky) stejně jako Policie ČR (prakticky) přispívají k letité diskriminaci antixenofobních postojů.
Autorka je studentka politologie.