Kauza Goodyear: Výjimečně přísné tresty pro francouzské odboráře

Radikální stávka francouzských odborářů má soudní dohru. Stávkující nejspíš půjdou na několik měsíců za mříže.

V úterý 12. ledna skončilo soudní řízení s bývalými zaměstnanci koncernu Goodyear. Ti v reakci na masivní propouštění, ke kterému došlo v rámci tzv. restrukturalizace, uspořádali ve francouzském Amiens v lednu roku 2014 stávku, během níž došlo k zadržení dvou členů vedení.

Komunismus ve Francii?

Hlavní náplň přečinu, kterého se odboráři podle francouzského soudu dopustili, spočívala v tom, že ředitele továrny a vedoucího personálního oddělení přinutili 6. ledna 2014 po neúspěšném vyjednávání strávit noc v kancelářích továrny (k jejich propuštění došlo následujícího dne). Tento radikální, avšak ve Francii nikoliv ojedinělý krok si vynutil drastický restrukturalizační plán amerických vlastníků, jehož cílem bylo v poslední fázi továrnu prodat nebo uzavřít. Stávka představovala vyústění několikaměsíčního boje o zachování 1 143 pracovních míst. Poté co se toto úsilí začalo jevit jako čím dál beznadějnější, přešli odboráři k odlišné strategii, v jejímž rámci usilovali o prosazení důstojného odstupného. To mělo podle návrhu zástupců francouzské odborářské organizace CGT (Confédération générale du travail) dosáhnout výše 80 000 euro plus 2 500 euro za každý odpracovaný rok (vedení firmy nabízelo pouhých 20 000 euro). Zástupci majitelů továrny však projevili prakticky nulovou ochotu k vyjednávání.

Udělené tresty dokazují, že „komunismu“ francouzského státního aparátu se prozatím nemusí „velcí kluci“ ve Francii ani jinde nikterak obávat.

Spor se neobešel bez intervence francouzské vlády, jejíž snahy o nalezení investora však skončily neúspěchem, a zaměstnanci tak zůstali odkázáni sami na sebe. K vyostření atmosféry významnou měrou přispěly arogantní výroky Maurice Taylora, jednoho z oslovených investorů. Výkonný ředitel korporace Titan International kritizoval především pracovní morálku „takzvaných dělníků“, neboli zaměstnanců firmy: „Francouzští zaměstnanci dostávají vyšší platy, ale pracují pouze tři hodiny. Hodina na přestávky a na oběd, tři hodiny se baví a tři hodiny pracují.“ Za hlavní motiv svého zamítnutí plánovaného převzetí továrny však Taylor označil zaměstnaneckou politiku Francie, z níž se dle jeho soudu stala „komunistická země“ ve stylu současného Ruska. Zprávu o zadržení manažerů Taylor komentoval slovy: „Víte, co tím sdělujete zbytku světa? Můj bože, to jsou magoři. Vláda by na místo měla vtrhnout a zatknout tyto piráty, ale je jasné, že tohle se nestane, protože jsme ve Francii.“ Samotným stávkujícím pak doporučil, že „pokud si myslí, že jsou tak chytří“, pak by měli „přepadnout několik francouzských bank“, a továrnu si pak budou moci odkoupit.

Odbory: Rozsudek je nepřijatelný

Vyústění incidentu však mohlo Maurice Taylora jedině potěšit: továrnu její majitel ještě v lednu roku 2014 uzavřel a účastníci stávky skončili před soudem. Udělené tresty dokazují, že „komunismu“ francouzského státního aparátu se prozatím nemusí „velcí kluci“ ve Francii ani jinde nikterak obávat. Soudní proces, který začal v listopadu minulého roku, skončil výrokem, který podmíněně odsoudil osm účastníků stávky k devíti měsícům vězení. Odbory CGT na situaci zareagovaly prohlášením, ve kterém označují rozsudek za „nepřijatelný“ a hovoří zde o „asociální a represivní vládní kampani“. Dle zástupců CGT se jedná o zbraň, jíž francouzská vláda zastrašuje všechny zaměstnance bojující za svá práva. Samotní odsouzení se podle vlastních slov chystají proti výroku soudu odvolat. Jeden z nich, Hassan Boukri, rozsudek okomentoval slovy: „Něco podobného jsem očekával, ale rozhodnutí soudu zároveň považuji za velmi nespravedlivé. Odvoláme se. Má důvěra ve spravedlnost však již dávno vzala za své…“ Za výjimečně tvrdý označují rozsudek shodně také francouzská média. Potvrzují tím slova dalšího z odsouzených, Reynalda Jureka: „Vláda z nás chtěl udělat příklad: ‚Dejte si pozor, pokud bojujete o svou práci, sledujte, co se vám může stát.‘“

Celá kauza již dříve jasně prokázala bezzubost zaměstnanecké politiky současných kapitál-parlamentaristických vlád tváří v tvář reálné politice finančního kapitálu. Úterní rozsudek dále potvrzuje, že soudobý právní stát nenabízí z této situace žádné východisko.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies