Na konci loňského roku se mihla médii zpráva, že v rámci revitalizace Klementina bude velká část studoven uzavřena a mnohé fondy nebudou dostupné. Ve čtvrtek 21. ledna proběhne na půdě Filozofické fakulty debata o chystané nové etapě revitalizace Klementina s ředitelem Národní knihovny Petrem Kroupou a náměstkem pro knihovní fondy a služby Hanušem Hemolou.
Plně funkční knihovna bez knih
Národní knihovna i ministerstvo kultury, které je jejím zřizovatelem, odmítají, že by knihovna byla uzavřena po celou dobu poslední etapy revitalizace Klementina. „Nepopíráme, že dojde k omezení služeb, ale rozhodně ne k úplnému uzavření Národní knihovny. Jsme si plně vědomi důležitosti naší instituce a jedinečnosti v poskytování informací a služeb. Vedení Národní knihovny nedopustí, aby byly služby zcela ochromeny,“ říká tisková mluvčí knihovny Irena Maňáková.
Knihovna s velkou částí nedostupného fondu zůstává prakticky paralyzovanou knihovnou, a to i v případě, že by se podařilo sehnat náhradní prostory za uzavřené studovny.
O celkovém uzavření nemluví ani námi oslovení zaměstnanci. Ti se ovšem domnívají, že provedení poslední etapy revitalizace je zatím nedostatečně naplánované. Knihy ze skladů, jež budou rekonstrukcí dotčeny, by se měly začít stěhovat již v říjnu. Poslední etapa revitalizace se totiž dotkne nejen Haly služeb a takřka všech studoven v areálu Klementina, včetně Všeobecné studovny, ale také většiny skladů knih v historickém areálu. Jak upozorňuje ve svém článku pro oběžník knihovny Hanuš Hemola, „díky probíhajícím stavebním pracím budou i již zrekonstruovaná skladiště v Klementinu většinou nepřístupná, protože budou destruována současná komunikační jádra a průběžně budou budovány nové komunikační vazby, včetně dopravníkového systému.“
Hlavním problémem tak bude nedostupnost fondů, vzhledem k tomu, že revitalizací tou dobou bude procházet i budova v Hostivaři. Rozsah zásahů připouští i Národní knihovna. Ta uznává, že v kritických momentech bude nedostupných až 80 procent fondů knihovny. Chybět budou také studovny, s výjimkou té v Hostivaři. V průběhu revitalizace bude dle Národní knihovny zajištěno garantované minimum služeb, a sice přístup k digitalizovaným obsahům, kontaktní centrum s podobnými službami, které aktuálně poskytuje Hala služeb či Referenční centrum. Ovšem knihovna s velkou částí nedostupného fondu zůstává prakticky paralyzovanou knihovnou, a to i v případě, že by se podařilo sehnat náhradní prostory za uzavřené studovny.
Tři v jednom
Za velkou částí komplikací, které vyděsily akademickou veřejnost a další uživatele knihovny, stojí především rozhodnutí spojit tři poslední fáze revitalizace do jedné. To v září minulého roku posvětilo i ministerstvo kultury. „Pro MK ČR coby správce programu je spojení III., IV. a V. etapy rekonstrukce a revitalizace Klementina do jedné etapy zejména z časového hlediska logickým řešením pro dokončení celé stavební obnovy Klementina, a to k 31. 12. 2018. Výsledkem sjednocení etap bude dosažení uváděného termínu pro dokončení celé rekonstrukční a revitalizační akce,“ tvrdí tisková mluvčí MK ČR Simona Cigánková.
V prvním plánu revitalizace Klementina se počítalo s pěti etapami. Přípravné a revitalizační práce by se tak zároveň nedotkly celé poloviny areálu Klementina. V původním plánu se také počítalo, že objekty po Národní technické knihovně budou v rámci třetí a čtvrté etapy používány jako „kompenzační komora“ za nedostupné sklady a studovny. Tento plán dostal první zásadnější trhlinu, když se v rámci první etapy zjistilo, že plánovaná kapacita podkrovního skladu v objektu bývalé Technické knihovny bude muset být snížena. Původně plánovaná kapacita by totiž ohrozila statiku objektu.
V průběhu prvních dvou revitalizačních etap se práce dostaly do značného skluzu. Na zpoždění se podepsaly jak problémy se soutěžemi o veřejné zakázky na realizace prací, tak archeologické nálezy v objektu Klementina. Sloučení tří etap by mělo omezit počet vyhlašovaných soutěží, a tudíž i eventuálních problémů. Dokud však nebudou všechny práce vysoutěžené, zůstává nejasné, kdy práce na třetí etapě opravdu začnou. Průtahy a nepřesnosti v plánování a zadávání veřejných zakázek nejsou v Česku ničím neobvyklým. Tentokrát se však dotknou deseti tisíců uživatelů, již využívají služby Národní knihovny pro své studijní a badatelské aktivity.
Národní knihovna a Ministerstvo kultury argumentují, že dočasné nepohodlí bude vyváženo kvalitou opraveného areálu. „Kapacity pro uživatele Národní knihovny budou v oblasti volného výběru značně rozšířeny, poskytované služby budou komfortnější, studovny budou přívětivější, bude možnost využít také soukromé studovny. Klementinum získá vlídnější tvář a stane se z něj oáza v centru Prahy,“ uvádí Irena Maňáková. Stěžejní otázkou zůstává, jak dlouhý a náročný bude pochod pouští, než se do této oázy dojde.
Autor je spolupracovník italského deníku Il Manifesto.