Vyzbrojeni sekerami a baseballovými pálkami řádili pravicoví extremistické minulé pondělí v lipské alternativní čtvrti Connewitz, známé tím, že zde již od devadesátých let žije mnoho levicových autonomů. Zatímco v centru probíhala demonstrace Legidy (lipské verze Pegidy, tedy „vlasteneckých Evropanů proti islamizaci Západu“), přibližně dvě stovky maskovaných chuligánů proměnily xenofobní hesla v činy: zapalovaly auta, rozbíjely výlohy dlažebními kostkami, zranily pět policistů a naháněly lidi na ulicích. Nejvíc zdemolovaná byla místní kebabová restaurace. V dočasné vazbě skončilo 211 pravicových extremistů. Velká část levicových aktivistů žijících v Connewitzu byla v té době v centru města blízko trasy Legidy nebo chránila zařízení pro uprchlíky. Během večera pak podle policejních informací antifašisté zapalovali popelnice a stavěli barikády.
Součástí každodennosti
Přes nápadnou podobnost těchto výtržností s pogromy, nezaznívá z německé společnosti žádný hlasitý projev nesouhlasu. Zdá se, jako by si lidé na pravicové násilí už zvykli. Tyto události jsou totiž jen dalším z vrcholů dlouhodobého vývoje. Jen za srpen 2015, pro který jsou dostupná nejaktuálnější čísla ministerstva vnitra, se v Německu každý den odehrálo skoro 50 pravicově motivovaných trestných činů jako úmyslné zakládání požárů v zařízeních pro uprchlíky či sprejování rasistických hesel. Za celý rok 2015 proběhlo přes 800 útoků na podobná zařízení, více než 60 žhářských útoků. Stále častěji najdeme mezi pachateli rovněž lidi, kteří předtím nebyli v extrémně pravicovém spektru aktivní.
Tatjana Festerling, jedna z ústředních postav Pegidy, ve svém proslovu mluvila o předzvěstech „sexdžihádu“ a o „teroristických útocích proti německým ženám – bílým blonďatým ženám“.
Demonstrace Legidy, která je považována za ještě radikálnější než drážďanská Pegida, byla již delší dobu plánovaná na pondělí 11. ledna jako oslava prvních narozenin hnutí v Lipsku. Byla to ale také první demonstrace islamofobního hnutí poté, co se silvestrovské události v Kolíně nad Rýnem, kde skupiny „severoafricky vyhlížejících“ mužů sexuálně obtěžovaly a okrádaly ženy, staly německým celospolečenským tématem. Kolín byl také nepřekvapivě hlavním tématem řečníků a demonstrantů. Tatjana Festerling, jedna z ústředních postav Pegidy, ve svém proslovu mluvila o předzvěstech „sexdžihádu“ a o „teroristických útocích proti německým ženám – bílým blonďatým ženám“. Další její slova mohla být chápána přímo jako výzva k násilí: „Kdyby většina občanů měla rozum, vzala by vidle a vymlátila by tyhle vlastizrádné protilidové elity z parlamentů, soudů, církví a novin.“
„Oslavujících“ se nakonec sešlo na tři tisícovky, z nichž velkou část tvořili fotbaloví chuligáni a neonacisté. Jedna novinářka byla na demonstraci fyzicky napadena, když se snažila vyfotit Luzte Bachmanna s piketem „Rapefugees not welcome“. Připomeňme, že tento bývalý vůdce Pegidy téměř před rokem pózoval na Facebooku coby Hitler. Regionální televizní stanice MDR, pro kterou napadená novinářka pracuje, se již nechala slyšet, že bude pro příště své novináře na islamofobní demonstrace posílat pouze v doprovodu ochranky.
Rovněž atmosféra mezi příznivci Pegidy a protidemonstranty byla velmi napjatá. Celkem proběhlo osm protiakcí s tisíci účastníky, jako byl například řetěz světel za toleranci, na který zval také lipský primátor za SPD Burkhard Jung. Zaznívá kritika na adresu policie pro její nepřipravenost, ale i kvůli úniku interních policejních záznamů o účastnících antifašistické demonstrace, které se objevily na Twitteru neonacistické strany NPD. Policie potvrdila pravost dokumentu.
Čtyřicet na čtyřicet
Průzkumy veřejného mínění v Německu po událostech v Kolíně ukazují o několik procent nižší míru souhlasu s uprchlickou politikou než v létě loňského roku, změny ale nejsou zásadní. Zhruba 40 procent dotázaných si stále myslí, že společnost uprchlickou krizi „zvládne“, jak prohlásila Angela Merkelová a dalších 40 procent je spíše skeptických, anebo je proti její politice. Ministr spravedlnosti Heiko Maas z SPD nepokoje odsoudil: „Pondělní výtržnosti pravicových chuligánů v Lipsku jsou stejně pohoršlivé jako události v Kolíně.“ Přestože se politici v souvislosti s Kolínem vzájemně předhánějí v požadavcích na přísnější zákony a spolková vláda právě připravuje zákon s cílem usnadnit deportace po páchání trestných činů, podobné hlasy ohledně dění v Lipsku nejsou slyšet. Nyní se spíše zdá, že celá země debatuje o tom, kdo jsou to vlastně ti arabští muži. „Německy vyhlížející“ násilníci z Lipska se v této debatě zdají méně zajímaví.
Možná je to dané i tím, že dlouhodobá strategie Pegidy přece jen aspoň částečně slaví úspěch. S jejich tvrzením, že pouze „reprezentují normální starostlivé občany“, se jim podařilo protlačit xenofobní názory do medií i do politiky. Na místo jasného vymezení se ze strany politiků nastoupila snaha o dialog s lidmi, kteří jsou sami dost často hluší vůči argumentům druhých či bezostyšně šíří spiklenecké teorie, které – z jejich pohledu – každý protiargument jen potvrzuje. Také xenofobní politické síly jako Alternativa pro Německo (AfD) z uprchlické krize profitují. Pokud by nyní probíhaly volby, získala by tato strana podle průzkumu až 10 procent hlasů. V posledních spolkových volbách v roce 2013 přitom s 4,7 procenty těsně nezvládla překročit pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu.
Změny se nečekají
Connewitz boj proti pravicovému extremismu nevzdává. Už v úterý proběhla solidární antifašistická demonstrace za účasti více než dvou tisíc lidí. Fotbalový klub Roter Stern Leipzig a mnoho dalších iniciativ sbírají peníze pro poškozené, probíhají benefiční koncerty a stejně tak antifašistická dokumentace pracuje na plné obrátky. Přestože již nejsou tolik vidět v médiích, nesčetné množství dobrovolníků stále vypomáhá v zařízeních pro uprchlíky, učí děti, anebo doprovází imigranty na úřady. Protiuprchlický aktivismus a násilí budou ale nejspíš nadále sílit. Angela Merkelová už často ukázala, že má výborný smysl pro nalezení střední pozici ve společnosti. Tomu odpovídá, že německá vláda právě připravuje zákon, který vyhlásí za bezpečné země původu Maroko a Alžírsko. Náhlá změna směru uprchlické politiky se nedá očekávat.
Autorka je politoložka a členka Iniciativy Ne Rasismu!