Americký prezident Barack Obama představil minulý týden veřejnosti novou koncepci legislativních úprav, jež mají vést k omezení přístupu ke střelným zbraním. V projevu z Bílého domu a následně v debatě na CNN několikrát prohlásil, že jeho snažení nemá za cíl zázračně eliminovat veškerou kriminalitu a násilí způsobené střelnými zbraněmi, ale že jde pouze o malý krok, který by mohl nynějších třicet tisíc zastřelených ročně mírně snížit. Zdůraznil, že nevytváří žádný nový zákon, ale hodlá pouze posílit a zefektivnit zákony současné. Jenže je před volbami, a tak začali republikánští prezidentští kandidáti Donald Trump, Ted Cruz a Marco Rubio bít na poplach: „Obama nám chce vzít naše zbraně.“
Konzervativní média a politici berou hodnocení NRA velmi vážně, proto je obtížné v Kongresu, kde je v současnosti největší republikánská většina od roku 1931, s legislativními úpravami týkajícími se zbraní uspět.
Ve skutečnosti jsou Obamovy plány o něco střídmější. V minulosti už několikrát apeloval na Kongres, aby zpřísnil podmínky potřebné k získání zbraně, ale vždy neúspěšně. Proto se tentokrát s pomocí skupiny expertů na ústavní právo uchýlil k využití takzvaných výkonných rozhodnutí (executive actions), která posvěcení Kongresem nevyžadují. Předně chce minimalizovat transakce uskutečněné prodejci bez federální licence. Právě ti totiž musejí vyžadovat po kupcích střelných zbraní a výbušnin osobní kontrolu minulosti (background check) prováděnou FBI, po jejímž splnění lze zbraň zakoupit. Kupec je pak registrován ve federálním systému NICS (National Instant Criminal Background Check System). Obecně platí, že zakoupit zbraň nemohou Američané nezletilí, duševně nemocní a ti s trestní minulostí. Problém ale je, že ve většině států dnes soukromí prodejci, kteří obchodují na výstavách, bleších trzích nebo přes internet, licenci nepotřebují, a tudíž kontrolu po zákaznících nevyžadují. Obama chce nyní vládní kontroly rozšířit na veškeré obchodování se zbraněmi. Jedna ze systémových děr například umožňuje zakoupení veřejnosti nepřístupných zbraní, jako jsou kulomety, zkrácené brokovnice, molotovy nebo tlumiče, pomocí trustů nebo přes korporace, kde nejsou kontroly nutné.
Stigmatizace osob s duševními problémy
Systém kontrol je ale dlouhodobě podfinancován a potýká se s nedostatkem zaměstnanců. FBI má navíc na jednu kontrolu maximálně tři pracovní dny a může se stát, že pracovník v tomto čase neobdrží dokumenty nutné pro náležité posouzení. Tak se stalo v případě Dylanna Roofa, který loni v červnu zastřelil devět Afroameričanů v charlestonském kostele. Roof byl v únoru obviněn z ilegálního držení léků na předpis Suboxone, ale k vyšetřujícímu pracovníkovi se ve lhůtě nedostal policejní záznam, na jehož základě by prodej zbraně nepovolil. FBI má tak podle Obamy posílit o 230 nových zaměstnanců, čímž se počet agentů, jejichž náplní je kontrola zbraní, rozšíří více než o třetinu.
Instituce jednotlivých států poskytují federálnímu systému NICS údaje o trestní minulosti a duševním zdraví občanů. Obama chce s pomocí ministerstva zdravotnictví nastolit jasná pravidla, která by odbourala bariéry zabraňující poskytování těchto údajů do systému, protože zde se do hry dostává ochrana osobního soukromí. Je to problematické, protože objeví-li se u někoho duševní problémy, doktoři či nemocnice budou nuceni nahlásit je do centrálního registru. Navíc to spíše posiluje stigmatizaci osob s duševními problémy jako potenciálních pachatelů násilných činů, ačkoli jsou právě tito lidé v drtivé většině jejich oběťmi. Zhruba dvě třetiny z oněch třiceti tisíc úmrtí ročně tvoří sebevraždy, proto bude Obamova administrativa po Kongresu žádat schválení půl miliardy dolarů na péči o duševní zdraví.
Důvod, proč Obama v minulosti v Kongresu tolikrát neuspěl, spočívá z velké části v obrovském vlivu lobbistické organizace za práva vlastníků zbraní NRA (National Rifle Association). Ta ohodnocuje politiky známkami od A do F, které odráží jejich postoje ke kontrolám. Ted Cruz, který loni opékal slaninu pomocí kulometu, si vede s hodnocením A+ výborně, což se nedá říct o Berniem Sandersovi, který si svou sžíravou kritikou americké zbraňové politiky vysloužil neúprosné D-. Konzervativní média a politici berou hodnocení NRA velmi vážně, proto je obtížné v Kongresu, kde je v současnosti největší republikánská většina od roku 1931, s legislativními úpravami týkajícími se zbraní uspět. Podle Caroline Fredrickson, předsedkyně American Constitution Society for Law and Policy, přes devadesát procent Američanů se zpřísněním kontrol souhlasí. Jsou totiž plně v souladu s druhým dodatkem ústavy, jehož porušování je Obamovi vyčítáno. Je až absurdní, jak jsou organizace jako NRA a GOA (Gun Owners of America) vlivné, třebaže jsou na úplném okraji názorového spektra. Dokonce i konzervativní komentátor z Fox News Bill O’Reilly je přesvědčen o nutnosti kontrol u každého, kdo si v USA pořizuje zbraň, a tvrdí, že kdokoli si myslí, že FBI shromažďuje o občanech informace, aby jim vzala jejich zbraň, je paranoidní.
Lobbisté proti chytrým zbraním
Významný posun má podle Obamy nastat také ve financování výzkumu moderních technologií, které učiní zbraně bezpečnější a sníží riziko nehod. Ale i v této oblasti NRA v minulosti zasahovala. Když byl v letech 1996 až 1998 výkonným ředitelem Colt’s Manufacturing Ronald L. Stewart, zasazoval se o vývoj zbraně obsahující čip, který by reagoval pouze na náramek na ruce jejího oprávněného majitele. Vzápětí musel on i firma čelit obrovské kritice ze strany NRA, GOA a výrobců zbraní. Společnost začala vyvíjet prototyp, ale než se dostal na trh, byl Stewart vyhozen a projekt zrušen. V roce 2001 podepsala firma Smith & Wesson dohodu s vládou, v níž přislíbila instalaci zámků na své zbraně a začala výzkum technologie „smart gun“. Reakce NRA a GOA byla natolik negativní, že prodeje firmy radikálně poklesly, propustila přes stovku zaměstnanců a z projektu vycouvala. NRA dokázala své příznivce přesvědčit, aby byli kritičtí k technologii „smart gun“, přestože by byla bezpečnější pro majitele zbraní a lukrativní pro prodejce.
Když Taya Kyle, manželka „amerického snipera“ Chrise Kylea, konfrontovala v debatě na CNN Obamu s tím, že momentálně je v USA nejnižší úmrtnost, protože lidé vlastní největší množství zbraní, snažil se jí tuto falešnou korelaci vyvrátit. V lokalitách, kde je zbraní nejvíce, totiž úmrtnost nikterak nepoklesla. Už v roce 1993 vypracoval The New England Journal of Medicine studii, která ukazovala, že zbraň v domácnosti riziko zabití značně zvyšuje. Výzkumníci byli financováni jedním z center pro prevenci a léčbu nemocí (Centers for Disease Control and Prevention – CDC) a po zveřejnění výsledků se NRA snažila o to, aby přestalo být centrum dotováno. I když neuspěla, v roce 1996 Kongres odhlasoval, že výsledky výzkumu centra nemohou být použity k obhajobě kontroly zbraní. K tomu odebral 2,6 milionů dolarů z rozpočtu CDC. Zastavení výzkumu kritizovaly tisícovky doktorů a vědců, Obama se o jeho znovunastartování neúspěšně pokoušel v roce 2013 a nyní téma opět oživil v debatě na CNN.
V USA se bohužel relativně často opakuje pořád ten samý sled událostí: někde dojde k hromadné střelbě, načež se vzedme vlna kritiků zbraňové politiky, ta vyvolá z druhé strany hysterické unisono: „Chtějí nám vzít naše zbraně!“ – a to zvýší momentální zisky prodejců zbraní. A stalo se tak i nyní. Aktuální kroky, které Obama navrhl, si ale stávající hysterii prezidentských kandidátů a konzervativních médií nezaslouží. Veřejnou debatu o kontrole zbraní se nyní snaží prezentovat hlavně jako debatu o veřejném zdraví.
Autor vystudoval sociální a kulturní antropologii na FHS UK.