Polsko pod taktovkou nacion├íln├ş pravice

Jak polsk├í levicov├í opozice vn├şm├í sou─Źasnou situaci v┬áPolsku? P┼Öetiskujeme aktu├íln├ş ─Źl├ínek novin├í┼Öe a ─Źlena organizace Krytyka Polityczna.

V Polsku se 25. ┼Ö├şjna chopila vl├ídy politick├í strana Jaros┼éawa Kaczy┼äsk├ęho Pr├ívo a spravedlnost (PiS). Nejv─Ťt┼í├ş uskupen├ş nacion├íln├ş pravice, kter├ę v┬ákv─Ťtnu zaznamenalo ├║sp─Ťch d├şky zvolen├ş Andrzeje Dudy prezidentem, dos├íhlo v─Ťt┼íinov├ęho zastoupen├ş v┬áobou komor├ích┬áparlamentu a neprodlen─Ť zah├íjilo ofenz├şvu. Pl├ín PiS je jednoduch├Ż: prom─Ťnit Polsko v┬ánacion├íln├ş autokracii, kde z├íkladn├ş soci├íln├ş zabezpe─Źen├ş ob─Źan┼» (nap┼Ö├şklad rodi─Źovsk├Ż p┼Ö├şdavek ve v├Ż┼íi p─Ťti set zlot├Żch nebo nav├Ż┼íen├ş hranice pro v├Żm─Ťr dan─Ť z┬áp┼Ö├şjmu), financovan├ę skrze korekci voln├ęho trhu (mimo jin├ę zahrnuj├şc├ş uvalen├ş dan─Ť na bankovn├ş transakce ─Źi obchodn├ş ┼Öet─Ťzce), bude distribuov├íno v├Żm─Ťnou za omezen├ş osobn├ş svobody (nap┼Ö├şklad sledov├ín├ş internetu). P┼Öi─Źem┼ż legislativa m├í b├Żt postavena na nacion├íln─Ť-katolick├ę mor├ílce (z├íkony proti potrat┼»m, z├íkaz oplodn─Ťn├ş in vitro a definov├ín├ş man┼żelstv├ş jako unie mezi mu┼żem a ┼żenou), kultu┼Öe oslavuj├şc├ş vzory hrdinsk├ęho patriotismu a velkolep├í obdob├ş n├írodn├ş historie.

Odstran─Ťn├ş demokratick├Żch brzd

Proto┼że strana Pr├ívo a spravedlnost nem├í ├║stavn├ş v─Ťt┼íinu, dosahuje sv├Żch c├şl┼» dvoj├şm zp┼»sobem: prost┼Öednictv├şm nab├Żv├ín├ş kontroly nad institucemi (v─Źetn─Ť ve┼Öejn├Żch m├ędi├ş, kulturn├şch instituc├ş, st├ítem vlastn─Ťn├Żch spole─Źnost├ş a st├ítn├ş spr├ívy) a tak├ę obratn├Żm podr├Żv├ín├şm pr├ívn├ş cesty, kter├í ji┼ż po ─Źtvrt stolet├ş dr┼ż├ş ve┼íker├ę autokratick├ę tendence na uzd─Ť. Co┼ż v┬ápraxi znamen├í zisk kontroly nad takov├Żmi org├íny, jako je ├Üstavn├ş tribun├íl, jen┼ż m├í pravomoc zpochybnit z├íkony, kter├ę shled├í neslu─Źiteln├Żmi s┬ápolskou ├║stavou. Jedn├í se tak├ę o oslabov├ín├ş tripartitn├şho rozd─Ťlen├ş moci (kter├ę┼żto nepovoluje, aby funkce ministra spravedlnosti a gener├íln├şho prokur├ítora byly zast├ív├íny jednou a tout├ę┼ż osobou) a obch├ízen├ş rozd─Ťlen├ş moci v administrativ─Ť (centr├íln├ş, ├║zemn├ş a m├şstn├ş spr├íva s┬áodli┼ín├Żmi kompetencemi). PiS chrl├ş z├íkony, kter├ę postupn─Ť odstra┼łuj├ş demokratick├ę brzdy liber├íln├şho syst├ęmu. Nech├ív├í je proj├şt parlamentem i podepsat prezidentem, p┼Öi─Źem┼ż se vyh├Żb├í v┼íem regulac├şm, kter├ę by ji mohly oslabit, zpochybnit ─Źi zastavit. To v┼íe proto, aby si p┼Öipravila p┼»du pro bezprost┼Öedn├ş realizaci politick├ę v┼»le sv├ę vl├ídy.

V├şt─Ťzstv├ş strany Pr├ívo a spravedlnost p┼Öi┼ílo jako konzervativn├ş odezva na neoliber├íln├ş transformaci.

Ani ne t┼Öi m─Ťs├şce pot├ę, co PiS z├şskala moc, zm─Ťnila formu ├║stavn├şho tribun├ílu, p┼Öetransformovala ve┼Öejn├í media v n├írodn├ş kulturn├ş instituce pod p┼Ö├şmou spr├ívou ministra a upravila z├íkon o st├ítn├ş spr├ív─Ť tak, aby mohla obm─Ť┼łovat jej├ş slo┼żen├ş dle pot┼Öeb sv├Żch p┼Öedstavitel┼». V┬átu samou dobu prob├şhal audit ve┼Öejn├Żch kulturn├şch instituc├ş ohledn─Ť jejich podpory┬áÔÇ×n├írodn├şho posl├ín├şÔÇť. To bylo doprov├ízeno zm─Ťnami ve v├Żborech, rad├ích i veden├şch spole─Źnost├ş, kter├ę pat┼Ö├ş st├ítu. Sejm projedn├ív├í postupn─Ť v┼íechny z├íkony navr┼żen├ę v┬áposledn├şch osmi letech, b─Ťhem kter├Żch PiS trp─Ťliv─Ť usilovala o moc. Nov├ę z├íkony v┬ábudoucnu pravd─Ťpodobn─Ť zm─Ťn├ş Polsko v┬ázemi, jej├ş┼ż ob─Źan├ę na tom budou materi├íln─Ť o n─Ťco m├ílo l├ępe (i kdy┼ż i o tom pochybuji), ale budou pod dohledem, infiltrov├íni, kontrolov├íni a cenzurov├íni.

Odkaz transformace

V├şt─Ťzstv├ş nacion├íln├ş pravice p┼Öekvapen├şm nebylo, jeho rozsah a z├íva┼żn├ę d┼»sledky v┼íak ano. Model politick├ę transformace p┼Öijat├Ż po p├ídu komunismu v┬ároce 1989 ÔÇô tedy konsenzus mezi komunistickou stranou, hlavn├şm proudem demokratick├ę opozice soust┼Öed─Ťn├Żm okolo Solidarity a katolickou c├şrkv├ş, jen┼ż byl zako┼Öen─Ťn v┬ásoudob├ę geopolitice (konkr├ętn─Ť jde o vztahy elit polsk├ę opozice s┬áUSA) ÔÇô byl zalo┼żen na ÔÇ×┼íokov├ę terapiiÔÇť: radik├íln├ş tr┼żn├ş reformy v kombinaci s┬ádecentralizovan├Żm modelem liber├íln├ş demokracie byly spojeny s┬ádominantn├ş kulturn├ş rol├ş c├şrkve, tenkr├ít v┬árelativn─Ť m├şrn├ę a tolerantn├ş form─Ť.

D┼Ö├şve funguj├şc├ş soci├íln├ş st├ít byl rozlo┼żen velmi rychle a privatizace zdravotnictv├ş, vzd─Ťl├ív├ín├ş i ve┼Öejn├ę dopravy a osek├ív├ín├ş pr├ív pracuj├şc├şch ┼íly ruku v┬áruce s┬áliberalizac├ş pracovn├şho trhu a zru┼íen├şm univerz├íln├şho syst├ęmu soci├íln├şho zabezpe─Źen├ş. St├ít nebral v┬á├║vahu sv├ę povinnosti ┼Ö├şdit soci├íln├ş, kulturn├ş a ekonomick├ę syst├ęmy a p┼Öenechal je trhu, neziskov├Żm organizac├şm a charit├ím (kter├ę byly ─Źasto ┼Ö├şzeny c├şrkv├ş). K┬átomu se odv├í┼żil d├şky samotn├ę struktu┼Öe politick├ęho syst├ęmu vypl├Żvaj├şc├şho ze strachu p┼Öed autorit├í┼Öskou vl├ídou: moc byla rozd─Ťlena mezi vl├ídu, dvoukomorov├Ż parlament, prezidenta, p┼Öedstavitele provinci├ş, provin─Źn├ş parlamenty, starosty, municip├íln├ş vl├ídy a rady, z├ístupce kraj┼» a samospr├ívn├Żch m─Ťst a obc├ş. Mimo to byly zaji┼ít─Ťny brzdy ve form─Ť speci├íln├şch org├ín┼» (nap┼Ö├şklad ombudsman a Nejvy┼í┼í├ş kontroln├ş ├║┼Öad) a ├║stavn├şho tribun├ílu.

Neoliber├íln├ş reformy p┼Öivodily prohlouben├ş soci├íln├şch nerovnost├ş, chudoby, ┼ípatn├Żch pracovn├şch podm├şnek a jen velmi nejist├Ż pocit ┼żivotn├ş stability a d┼»stojnosti, zat├şmco decentralizace st├ítu nesla sv┼»j pod├şl viny t├şm, ┼że institucionalizovala liber├íln├ş koncepci nezasahov├ín├ş do ve┼Öejn├ę politiky ze strany st├ítn├şch instituc├ş. To vedlo k┬átomu, ┼że se st├ít stal neschopn├Żm vynutit dodr┼żov├ín├ş z├íkona a garantovat spole─Źensk├Ż po┼Ö├ídek. Vstup Polska do EU v┬ároce 2004 umo┼żnil kone─Źn─Ť p┼Öesunout politick├ę jedn├ín├ş do nadn├írodn├şch struktur a polsk├ę vl├íd─Ť z┼»stala role prost┼Öedn├şka mezi r┼»zn├Żmi z├íjmov├Żmi skupinami a moder├ítora spole─Źensk├ę dynamiky, kter├Ż p┼Ö├şle┼żitostn─Ť zas├íhne, kdy┼ż se situace vymkne z┬árukou. Takto se vyvinula ideologie ÔÇ×tepl├ę vody z┬ákohoutkuÔÇť ├║sp─Ť┼ín─Ť roz┼íi┼Öovan├í Donaldem Tuskem, sou─Źasn├Żm prezidentem Evropsk├ę rady, a jeho centristickou Ob─Źanskou platformou v┬áletech 2007 a┼ż 2015. Prohlubov├ín├ş soci├íln├şch nerovnost├ş spolu s┬át├şm, ┼że st├ít upustil od sv├Żch soci├íln├şch povinnost├ş, vytvo┼Öilo ┼żivnou p┼»du pro polsk├Ż nacionalismus. Jej├şm z├íkladem byl ztracen├Ż pocit d┼»stojnosti a sv├ępr├ívnosti, reakce na chudobu a na kulturn├ş transformaci, kterou bylo pro zna─Źnou ─Ź├íst spole─Źnosti t─Ť┼żk├ę n├ísledovat, a obecn─Ť krize identity, kter├ę nemohla odpomoci ani c├şrkev. Pravice po l├ęta ┼Ö├şdila tyto emoce a pracovala s nimi. V├şt─Ťzstv├ş strany Pr├ívo a spravedlnost p┼Öi┼ílo jako konzervativn├ş odezva na neoliber├íln├ş transformaci.

Kde jsi, levice?

Tento triumf m├í co do ─Źin─Ťn├ş s dal┼í├şm historick├Żm fenom├ęnem: absenc├ş siln├ę levice jak v┬áPolsku, tak v┬ádal┼í├şch zem├şch b├Żval├ęho V├Żchodn├şho bloku. B─Ťhem cel├ęho obdob├ş transformace a┼ż do roku 2015 na polsk├ę levicov├ę sc├ęn─Ť dominoval postkomunistick├Ż ├║tvar, postaven├Ż na d┼Ö├şv─Ťj┼í├şm apar├ítu Polsk├ę sjednocen├ę d─Ťlnick├ę strany.

Delegitimizace levicov├Żch idej├ş kv┼»li autoritativn├şm patologi├şm komunismu znemo┼żnila levici jako soci├íln├şmu hnut├ş se po roce 1989 obnovit. V┬ádevades├ít├Żch letech jsme zaznamenali v├Żvoj feministick├Żch, ekologick├Żch a anarchistick├Żch hnut├ş, ale a┼ż v p┼Ö├ş┼ít├ş dek├íd─Ť se levice dovedla postavit na vlastn├ş nohy. Vznik LGBT organizac├ş, nov├ę pracovn├ş odbory, polsk├í Strana zelen├Żch a organizace jako Krytyka Polityczna stvo┼Öily zcela nov├Ż levicov├Ż diskurs, soci├íln├ş praktiky a hodnotov├Ż sv─Ťt. M─Ťstsk├í aktivistick├í hnut├ş a nekomunistick├ę levicov├ę politick├ę strany, jako je strana Razem, kter├ę se v┬áposledn├şch volb├ích dostalo jist├ę pozornosti ve┼Öejnosti, levici kone─Źn─Ť umo┼żnily st├ít se viditeln├Żm, rozpoznateln├Żm a siln─Ťj┼í├şm akt├ęrem na politick├ę sc├ęn─Ť. Ale v├Żvoj polsk├ę levice v┬ákulturn├şho, soci├íln├şho a v┬áneposledn├ş ┼Öad─Ť politick├ęho ─Źinitele bude trvat roky ÔÇô pokud nebude potla─Źena nacion├íln├ş autorit├í┼Öskou moc├ş. Je v├şce ne┼ż jasn├ę, ┼że dlouhotrvaj├şc├ş obsazen├ş levicov├ęho pole postkomunisty spolu s historick├Żmi vlivy u─Źinily levici neschopnou zastavit onen v├şt─Ťzn├Ż pochod nacionalist┼».

Probuzen├ş

├Ütok na demokratick├ę instituce ze strany Pr├íva a spravedlnosti podn├ştil okam┼żitou reakci ┼íirok├ę ve┼Öejnosti, jej├ş┼ż nejp┼»sobiv─Ťj┼í├ş manifestac├ş bylo soci├íln├ş hnut├ş okolo V├Żboru na obranu demokracie (KOD). V├Żbor byl ustanoven v┬álistopadu 2015 jako iniciativa aktivist┼» zasv─Ťcen├í ob─Źansk├Żm z├íle┼żitostem. Od 3. prosince KOD organizuje st├ívky proti rozhodnut├şm parlamentu. Jedn├şm z┬ánejz├ísadn─Ťj┼í├şch z nich byl pokus PiS p┼Öevz├şt kontrolu nad ├║stavn├şm tribun├ílem. Na demonstraci na obranu ├Üstavn├şho tribun├ílu 12. prosince ve Var┼íav─Ť bylo dle organiz├ítor┼» p┼Ö├ştomno zhruba 50 tis├şc ├║─Źastn├şk┼». O t├Żden pozd─Ťji se konaly tis├şcov├ę demonstrace ve 23 m─Ťstech po cel├ęm Polsku a 9. ledna 2016 se lid├ę na dvaceti r┼»zn├Żch m├şstech vydali do ulic na obranu ve┼Öejn├Żch m├ędi├ş.

Demonstrace organizovan├ę V├Żborem spojuj├ş aktivisty, l├şdry parlamentn├ş opozice, pokrokov├ę neziskov├ę organizace, mainstreamov├ę i nez├ívisl├ę novin├í┼Öe a tis├şce ob─Źan┼». Dohromady tvo┼Ö├ş jednot├şc├ş s├şlu ÔÇ×v├Żznamn─Ťj┼í├ş opoziceÔÇť. Demonstrace jsou z├írove┼ł podporov├íny historick├Żmi l├şdry Solidarity v─Źetn─Ť Lecha Wa┼é─Ösy a opozi─Źn├ş n├ízory v┼»─Źi PiS jsou manifestov├íny i v┬ádal┼í├şch kruz├şch, nap┼Ö├şklad stranou Razem. Tak├ę centra ve┼Öejn├ęho m├şn─Ťn├ş (v─Źetn─Ť soukrom├Żch a nez├ívisl├Żch m├ędi├ş) zcela z┼Öejm─Ť odsuzuj├ş toto zpronev─Ť┼Öen├ş Polska sou─Źasnou vl├ídou. Opozice se ka┼żd├Żm dnem st├ív├í zaryt─Ťj┼í├ş, stejn─Ť jako roste pocit solidarity a opr├ívn─Ťnosti v┬áboji proti t├íboru nacion├íln├ş pravice.

Co te─Ć?

Polsko se nach├íz├ş v historick├ęm bod─Ť. Akt zpronev─Ť┼Öen├ş st├ítu nacion├íln├ş pravic├ş je od p├ídu komunismu bezprecedentn├ş. Nicm├ęn─Ť podobn─Ť nev├şdan├í je i spole─Źensk├í reakce ÔÇô odpor v┼»─Źi ─Źin┼»m vl├ídy a vl├ídnouc├ş strany. ─îlov─Ťk zajist├ę mus├ş d─Ťlat v┼íe pro┬ápodn─Ťcov├ín├ş ob─Źansk├ę povinnosti a p┼Öisp─Ťt k┬ámasov├ęmu charakteru mobilizace proti org├ín┼»m poka┼żd├ę, kdy┼ż dojde k┬á─Źinu naru┼íuj├şc├şmu demokracii. Z├írove┼ł je v┼íak nutn├ę podniknout dal┼í├ş krok. Polsko po p┼Ö├şpadn├ęm p├ídu PiS (pokud usp─Ťjeme, ubr├ín├şme to, co zb├Żv├í z┬á├║stavn├şho po┼Ö├ídku, a tuto stranu svrhneme) ji┼ż nesm├ş b├Żt tou zem├ş, kterou bylo posledn├şch dvacet p─Ťt let. Onen dal┼í├ş krok spo─Ź├şv├í v┬átvrd├ę pr├íci na vytvo┼Öen├ş takov├ę vize Polska, kter├í by omezila neoliber├íln├ş sm─Ť┼Öov├ín├ş ve prosp─Ťch soci├íln├ş spravedlnosti, vyrovn├ív├ín├ş nerovnost├ş, harmonick├ęho a udr┼żiteln├ęho v├Żvoje a obrany svobody jedince, stejn─Ť jako diverzity kolektivn├şch identit. Dosa┼żen├ş t─Ťchto c├şl┼» je bezesporu z├ísadn├ş pro mezin├írodn├ş solidaritu a spolupr├íci hnut├ş a soci├íln├şch organizac├ş pe─Źuj├şc├şch o demokracii v┬áPolsku i cel├ę st┼Öedoevropsk├ę oblasti. ─îek├í n├ís hodn─Ť tvrd├ę, t─Ť┼żk├ę, ale napl┼łuj├şc├ş pr├íce.

Autor je liter├írn├ş kritik a ─Źlen organizace Krytyka Polityczna.

Z┬áanglick├ęho origin├ílu Poland brought to heel by the national right publikovan├ęho na koment├í┼Öov├ęm webu organizace Krytyka Polityczna p┼Öelo┼żila Veronika Flanderov├í.

 

─ît─Ťte d├íle