Pryč s uprchlíky, pryč s demokracií


Mlčí skutečně feministky k událostem kolínského Silvestra? Anebo někdo chce, aby raději mlčely?

Silvestrovské události v Kolíně nad Rýnem jsou pro mnohé konečně jasným důkazem, že uprchlíci jsou společenský plevel, se kterým může mít soucit leda idiot. Z výjevu masivně útočících Syřanů (evidentně právě z tohoto důvodu do Evropy přišli), jenž se zprvu vyrojil na sociálních sítích, je nyní seriozní argument předních českých deníků. V Kolíně totiž prý názorně vidíme, co nás potká, přijmeme-li uprchlíky, jak to po nás chce Evropská unie: banda muslimů, kteří sexuálně obtěžují naše evropské ženy.

Komu by tenhle výjev byl málo, nabídla česká novinová scéna o úpadku naší společnosti ještě jasnější důkaz. Feministky prý všude ve světě mlčí, nedemonstrují a vidíme tak, že ženské hnutí je k ničemu a za skutečně obtěžované ženy – rozuměj obtěžované cizinci – se dnes postaví akorát slušní Češi. Poté co už je snad konečně jasné, že nepotřebujeme multikulturalismus, je na řadě skoncovat s dalším výdobytkem liberální demokracie: feminismem.

Feministky nemlčí

Jenže ono je to všechno trochu jinak. Podíváme-li se například přímo do aktuálních německých zdrojů, které sledují průběh vyšetřování a přinášejí svědectví obětí, můžeme konstatovat, že česká média si tu a tam události přibarví a něco naopak zamlčí – jako třeba ty zpropadené reakce feministek.

Všechno, co není bílé, evropské, ekonomicky aktivní nebo heterosexuální, je neslušné a je potřeba to odsoudit, nebo přinejmenším schovat z dohledu.

Podobné posunování významu se v českých médiích neděje poprvé. Běžně česká média přinášejí zprávy o změnách legislativy v sousedních zemích týkající se azylového řízení, ačkoliv jsou tyto změny teprve návrhem předneseným na tiskové konferenci jedné konkrétní strany a je velmi nejisté, zda k nim vůbec dojde. Jako by se novinářská obec nemohla dočkat, až konečně někdo dá zapravdu jejich nenávistné rétorice.

A jak je to tedy s těmi uprchlíky v Kolíně? Z posledních informací policie vyplývá nejen to, že mezi útočníky aby Syřany jeden pohledal, ale především že se nejedná ani o současné uprchlíky, nýbrž o marocký gang, který Kolín nad Rýnem trápí přinejmenším od roku 2011. To samozřejmě události nijak nezlepšuje, ale celkem podstatně to proměňuje onen argument o Syřanech, kteří se sotva dostali přes Středomoří a už se vrhají na naše ženy. A od seriózních médií by člověk čekal, že nové informace přinesou. Tak jak to udělala média zahraniční.

Totéž lze říct o domnělém mlčení feministek. Feministky v Evropě nemlčí, zběžný pohled do anglických, francouzských, německých nebo rakouských médií nabízí celou škálu textů. Feministky nicméně nemají důvod mluvit hlasitěji. Stačí jim vlastně opakovat to, co opakují neustále. Sexuální násilí páchané kýmkoliv (arabské či muslimské kultury samozřejmě nevyjímaje) je problém, který civilizovaný svět stále nedokázal vymýtit. Stále dochází ke zlehčování těchto činů okolím, ke zesměšňování výpovědí policií a k celkové stigmatizaci oběti jako spoluvinice.

Feministky neříkají nic nového, protože kolínské události jen potvrzují, že je třeba znova a znova opakovat již mnohokrát řečené: preventivní programy musejí jít oběma směry. Jednak musíme vychovat dívky k sebeurčení, aby věděly, že jejich tělo je jejich – a ne rodiny (muslimské nebo křesťanské), oplzlých nadřízených či sexistických marketingových firem –, a aby se uměly ve všech situacích obsahujících sexuální násilí bránit. A jednak musíme vysvětlit chlapcům, bez rozdílu náboženství a národnosti, co je a co není sexuální obtěžování a jak se chovat k dívkám a ženám s respektem. Bez toho se dál nepohneme, i kdyby tu uprchlík nebyl ani jeden.

Na cestě k Polsku

Jenže tenhle argument se opět nehodí a je médii opomíjen nebo zlehčován, protože neposlouží k tomu, o co jde v kauze především. Totiž o kolektivní odsouzení jedné národnostní či jedné náboženské skupiny. Když poukazujete, že sexuální násilí je potřeba řešit bez ohledu na to, zda jej páchají bílí, černí, chudí nebo bohatí, nejde o nějakou bagatelizaci. Je to naopak: takové poukázání je skutečným bojem za jeho vymýcení.

Komentování kolínského silvestra v českých médiích tak místo snahy informovat ve skutečnosti připomíná tažení proti všem výdobytkům liberální demokracie. Respekt k jinému vyznání či národnosti, který nikdy neznamenal omlouvání kulturně a nábožensky motivovaných kriminálních činů, a vzájemný respekt obou pohlaví, který nikdy neměl být nadvládou žen, jsou v českém tažení za nutnost a pragmatičnost odmítání uprchlíků obětovány jako zbytečné překážky poklidného života těch slušných.

Všechno, co není bílé, evropské, ekonomicky aktivní nebo heterosexuální, je neslušné a je potřeba to odsoudit, nebo přinejmenším schovat z dohledu. K Polsku máme blíž, než by se mohlo zdát.

Autorka je politoložka se zaměřením na zdravotní politiku. Působí na Vídeňské univerzitě.

 

A2LARM