Abys mohl šetřit, musíš být bohatý

Ekologické organizace kritizují Energetický regulační úřad. Jeho nový návrh jde na ruku velkým energetickým hráčům.

Pro širší veřejnost za běžných okolností nenápadná instituce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se v poslední době dostává do mediálního zájmu. Bohužel ne kvůli tomu, jak plní nebo neplní své funkce, k nimž patří například hájení práv spotřebitelů energie, podpora využívání obnovitelných zdrojů a dohled nad trhy v energetických odvětvích. Namísto toho, abychom se o úřadu doslechli díky prosazování potřebných změn na energetickém trhu, je jeho poslední mediální kauzou návrh tarifní struktury plateb za elektřinu. Tímto návrhem ERÚ vytváří dojem, že reaguje na proměnu trhu s elektrickou energií směrem k větší decentralizaci a růstu podílu obnovitelných zdrojů, což je změna, které se dříve nebo později nebude možné vyhnout. Ekologické organizace jako Hnutí DUHAŠance pro budovy tento plán kritizují. Jeho největší problém vidí v tom, že nechá zvýšené náklady na měnící se infrastrukturu zaplatit lidi s nízkou spotřebou elektřiny, tedy osoby, které šetří buď záměrně, anebo z donucení.

Když máte problémy vyjít se svými měsíčními příjmy, stěží můžete investovat do moderních technologií, které umožňují „lépe“ šetřit.

V České republice neexistují statistiky o početnosti ani jedné z výše zmíněných skupin spotřebitelů. Obě skupiny jsou přitom hybnou silou proměny způsobu využívání elektřiny, který by odpovídal míře dostupnosti energetických zdrojů a požadavkům po spravedlnosti. Lidé, kteří energii šetřit umí a chtějí, ukazují ostatním, za jakou cenu je možné spotřebu energie snižovat a co to znamená pro jejich způsob života. Je dost dobře možné, že při sledování jejich návyků a vychytávek zjistíte, že šetřit elektřinou neznamená vrátit se zpátky na stromy.

Energetická chudoba

Zvýšení tarifních poplatků může citelně zasáhnout spíše druhou skupinu. Pro nízkopříjmové skupiny má každý výdaj navíc podstatný vliv na udržení kvality života. Teplo a elektřina jsou přitom zásadní podmínkou důstojného života. Vzhledem ke zvýšeným cenám energií, které pro nízkopříjmové skupiny obyvatel mohou tvořit zásadní problém, se začalo hovořit o energetické chudobě. Podstatu energetické chudoby ilustruje dilema „heat or eat“ – topit nebo jíst. Vinit tuto skupinu z neekologické spotřeby je minimálně z jednoho ohledu scestné. Když máte problémy vyjít se svými měsíčními příjmy, stěží můžete investovat do moderních technologií, které umožňují „lépe“ šetřit. Dokonce i doporučovaná investice do jističe s nižší paušální sazbou může být jednoduše nad vaše síly. Pokud navíc vlastník bytu nebo nemovitosti s investicemi do energetických úspor nesouhlasí, můžete na ně zapomenout, i kdybyste na ně sehnali dostatek financí.

Pozitivum návrhu nové tarifní struktury se dá nalézt v otevření debaty nad tím, koho má vlastně ERÚ chránit. Ekologové varují, že návrh jde na ruku velkým energetickým firmám, jako jsou ČEZ, E.ON a RWE. Dle vyjádření ERÚ je nyní proces pro následující tři měsíce otevřený veřejnosti k připomínkování, což si ovšem můžeme vyložit jako alibi pro přijetí původního návrhu.

V debatě je proto důležité zajít ještě o krok dál a diskutovat dosavadní působení ERÚ. Silný a progresivní úřad, který se soustavně věnuje potírání energetické chudoby, decentralizaci a podpoře obnovitelných zdrojů bezesporu potřebujeme, stejně jako hlídacího psa velkých energetických hráčů. Otázkou ovšem je, zda je úřad v odpovídající kondici, když jeho ředitelka Alena Vitásková odmítá složit slib služebního zákona a navíc čelí žalobě za jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní úřadu, přestože jí chybí odpovídající praxe.

Autor vystudoval environmentální studia.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies