Evropské sdružení pro obranu lidských práv (AEDH) a jeho polská členská organizace Otwarta Rzeczpospolita (Otevřená republika) odmítají politická rozhodnutí proti svobodám a demokracii přijatá polskou vládou. Výroky nových vládnoucích polských politiků navíc naznačují, že poté, co bude země donucena k poslušnosti, se mají stát terčem útoků práva žen. Předsedkyně vlády a vláda vzešlá ze strany Právo a spravedlonost (PiS), jejíž předseda Jarosław Kaczyński chce, aby „ve Varšavě byla Budapešť“, si zvolily autoritářskou cestu a pokoušejí se přesvědčit veřejnost, že to schvalují všechny složky polské společnosti. To by však mohlo vést k tomu, že by se země vyvázala z ústavní kontroly, zajišťované prostřednictvím zákonů a svobodným tiskem.
Nová vláda zaútočila na ústavní soud. Jmenovala do něj pět nových soudců a zároveň změnila pravidla jeho činnosti tak, aby nebyl schopen postavit se proti novým návrhům zákonů. Přímé kontrole také podřídila média. Připravuje regulaci internetu. Vyměnila i vedoucí pracovníky nejdůležitějších institucí nebo je podrobila své moci. Dalšími kroky mají být změny zákona o prokuratuře a zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, aby to omezilo soukromá média. Karol Modzelewski, jenž byl v sedmdesátých a osmdesátých letech v opozici, to nazval krachem polské demokracie.
AEDH a všechny její členské organizace, které se připojily k tomuto prohlášení, očekávají od evropských orgánů, že rozhodným způsobem odmítnou myšlenku, že demokracie by se v Evropské unii mohla v různých zemích uplatňovat různou měrou a intenzitou.
Jména „nepřátel“ strany PiS svědčí o jejím ideologickém extremismu. Například jeden z jejích předních činitelů, Witold Waszczykowski, zaútočil v německém deníku Bild, jak se vyjádřil, na „novou směsici kultur a ras, onen svět cyklistů a vegetariánů, který prosazuje obnovitelné zdroje energie a bojuje proti jakémukoliv náboženství“. A autor tohoto prohlášení je ministrem zahraničí! V rozhovoru pro francouzský časopis l’Obs představuje Stanisław Pita, poslanec vládnoucí strany PiS, „komunisty, ty, kteří pohrdají katolickou tradicí, ty, kteří nejsou vlastenci, a ty, kteří sem z degenerovaného západního světa zavlékají nemoci a homosexuální svazky, eutanazii a potraty“. To není zlý sen, to je realita Polska roku 2016.
Ale proti tomu se zvedá odpor a opoziční skupiny se ozývají, i když to vláda, oslepená duchem nacionalistické odplaty, popírá. Mnoho Polek a Poláků si dobře vzpomíná na postupné odstraňování svobod a na následný útlak lidí v době autoritářských režimů třicátých let, později, po dvojí agresi – z Německa a z SSSR – za nacistické okupace a za sovětské nadvlády. Nemohou proto připustit, aby se zpochybnily základní svobody a aby justici ovládala výkonná moc. Proti tomu se v Polsku statečně, silně a aktivně protestuje. Činí tak mezi jinými Výbor na obranu demokracie (KOD), jenž tak přebírá dosud nevyhaslou pochodeň historického Výboru na obranu dělníků (KOR).
AEDH a Otwarta Rzeczpospolita požadují, aby polská vláda zrušila opatření, jež v Polsku omezují demokracii. Vyzýváme evropské instituce k použití všech prostředků, jež by donutily polskou vládu ustoupit. Existence Evropské unie bude přímo ohrožena, pokud se nebude nic dělat proti politice vlády členského státu, která hrubě porušuje demokratické zásady.
AEDH a všechny její členské organizace, které se připojily k tomuto prohlášení, očekávají od evropských orgánů, že rozhodným způsobem odmítnou myšlenku, že demokracie by se v Evropské unii mohla v různých zemích uplatňovat různou měrou a intenzitou. Souhlasíme s tím, že Evropská komise znovu aktivizovala nový rámec právního státu, vytvořený v roce 2014, což znamená, že Polsko je nyní pod dohledem Evropské unie. Požadujeme však, aby orgány EU, zvláště pak Evropská rada, neváhaly jít dále, pokud by se současný dohled ukazoval jako neúčinný, a to včetně použití článku 7 smlouvy o EU (pozastavení hlasovacích práv při „závažném a trvajícím porušení“ hodnot EU – pozn. překl.) Jinak by to znamenalo, že představitelé členských států souhlasí s tím, co dnes nejvíce Evropu ohrožuje, tedy s rozhodováním v pouhém zájmu jednotlivé vlády, popírajícím pravidla unijního práva. Tato pravidla ale všechny státy přijaly a ratifikovaly proto, aby mohly do EU vstoupit. Orgány EU by tak souhlasily s rozkládáním Evropy, jehož jsme svědky.
Z francouzštiny přeložil Petr Uhl.