Otevřený dopis Radě městské části Praha 3


Publikujeme otevřený dopis redaktorky A2larmu ve věci Autonomního sociálního centra Klinika.

Petr Zewlakk Vrabec

Vážení,
jako rezidentní obyvatelka Prahy 3 chci reagovat na váš otevřený dopis Vládě České republiky ve věci objektu v ulici Jeseniova 60, kde sídlí Autonomní sociální centrum Klinika. V dopise mimo jiné uvádíte, že nechcete, aby „Praha 3 byla bojištěm levicových a pravicových extremistů“. Odkazujete tím k incidentu, který se dne 6. února v ulici odehrál a během kterého došlo k napadení Kliniky skupinou (pravděpodobně) pravicových extremistů. Ti rozbili okna a vhodili do objektu hořící dýmovnice, přičemž museli vědět, že se v něm v tu dobu nacházejí lidé. Je velkým štěstím, že se nikomu z přítomných nic vážného nestalo, že byl „pouze“ jeden člověk zraněn letícím kamenem a chvíli hořela vstupní část budovy.

Kdo je tady oběť?

Ve svém dopise vládě se nepřímo vyjadřujete v tom smyslu, že k napadení domu vedly centrem deklarované vstřícné postoje k uprchlíkům a organizování sbírek na ně. Pomoc a solidaritu s lidmi v nouzi, do které se zapojily tisíce lidí, nazýváte „naivní vstřícností“ a po vládě žádáte, aby zamezila přenášení uprchlických témat do ulic. To vše je údajně v zájmu občanů Prahy 3, aby prý nedošlo k ohrožení bezpečnosti obyvatel města. Domnívám se, že vaše vize a chápání politiky – toho, co je, i toho, co být může – je normalizační a sterilní. Rovná se představě, že se problémy kolem nás vyřeší jednou za čtyři roky u volebních uren, a pohrdá možnostmi participace a organizace zdola. Je více než zjevné, že právě Klinika tyto principy ztělesňuje. Ba co víc: podporou, kterou si dokázala za dobu svého krátkého působení vydobýt, dokazuje, že je ztělesňuje úspěšně a inkluzivně – což patrné otřásá vaším chápáním světa i přístupem k politice.

Váš přístup k útoku na Kliniku a vaše argumentace připomínají situaci, kdy se o znásilněných ženách mluví jako o provokatérkách, které „si o to říkaly“.

Zásadní a nejvíce problematické však je, že v dopise zcela obracíte a rozostřujete otázku viníka a oběti. Váš přístup k útoku na Kliniku a vaše argumentace připomínají situaci, kdy se o znásilněných ženách mluví jako o provokatérkách, které „si o to říkaly“. Tomuto chování se říká „blaming a victim“ a je krajně nepřípustné.

Namísto toho, abyste se navzdory odlišným politickým postojům jasně postavili proti útoku a kolektiv Autonomního sociálního centra Klinika podpořili, demagogicky jej relativizujete za účelem zisku politických bodů. Namísto toho, abyste se jako zastupitelé Prahy 3 na Kliniku vypravili (pro některé, například pro paní starostku Vladislavu Hujovou, by to bylo poprvé za roční existenci centra) a podobně jako mnoho řadových občanů Prahy se ujistili, že jsou všichni napadení v pořádku, využíváte násilného útoku k odstranění svého ideového nepřítele.

Jen trochu tolerance

Kdyby agresoři zaútočili na budovu vaší radnice, přestěhovali byste se raději do severních Čech, jak opakovaně radíte „klinikářům“? Váš účelový dopis navíc, určitě jen čistě náhodou, přichází v tu nejvypjatější dobu, kdy se jedná o prodloužení výpůjčky ze strany ÚZSVM. Ze strany pronajímatele objektu byl ostatně váš dopis citován jako jeden z důvodů, proč nyní odmítá dům kolektivu a přidruženým organizacím znovu pronajmout.

Pokud přistoupíme na vaši „logiku“, můžeme z veřejného prostoru postupně odstraňovat vše, co v rámci společenské diskuze zrovna vede k názorovému tření. Jenže projevem demokraticky vyspělé společnosti není podléhat zastrašování a ustupovat násilí. Naopak. Není to Klinika a lidé kolem ní, kdo ohrožuje bezpečnost naší čtvrti. Jsou to konkrétní lidé, kteří se z konkrétních pohnutek (legitimizovaných dnes i z těch nejvyšších pozic) pokusili zapálit dům obývaný lidmi. Pokud měl být nějaký dopis vaší Radou přijat a odeslán Vládě České republiky, měl to být dopis žádající co nejrychlejší vyšetření tohoto případu. To jediné povede k navýšení bezpečnosti v žižkovských ulicích.

Jako obyvatelky Žižkova se mě pocitově nejvíce ze všeho dotýká zbabělý postoj radnice. Chápu, že vás Autonomní a sociální centrum může iritovat svou jinakostí. Nicméně její existence vás absolutně nic nestojí. Jen trochu tolerance. Ta je však dnešní době tím, co nám jako společnosti chybí nejvíce.

Autorka je redaktorka A2larmu.

 

A2LARM