Kauza Klinika: Kolaudační rozhodnutí neexistuje

,

Podezření Matěje Stropnického, že budova plicní kliniky nebyla nikdy zkolaudována, dnes potvrdil šéf stavebního úřadu pro Prahu 3.

Po Peroutkově článku Hitler je gentleman se v Česku začíná hledat další dokument. Tentokrát se pátrá po kolaudačním rozhodnutí ve věci objektu Jeseniova 60, v němž sídlila žižkovská plicní klinika a nyní ji využívají aktivisté z Autonomního sociálního centra Klinika. Předseda Strany zelených, Matěj Stropnický, včera na svém Facebooku upozornil, že podle jeho informací stavební úřad Prahy 3 takový dokument nemá, protože budova ve skutečnosti nikdy zkolaudována nebyla. „Když byl objekt někdy v šedesátých letech dokončen jako plicní klinika a byl už ohlášen termín přestřihávání pásky kterýmsi městským tajemníkem KSČ, ukázalo se, že dosah rentgenového záření z tehdejších přístrojů na okolní zástavbu neodpovídá normám. Jenomže tajemník už měl připravené nůžky, hrozila blamáž a postih podřízených. A tak plicní kliniku otevřeli v provizorním režimu. A padesát let byla takto provozována, aniž kdy získala kolaudační rozhodnutí. Nemít ho znamená, že stavba ve smyslu stavebního zákona vůbec neexistuje,“ vyjádřil se včera Stropnický.

Úředníci a politici tak budou muset buď přiznat svou chybu a vyvodit z ní profesní, respektive politické důsledky, nebo následovat příkladu Miloše Zemana s Jiří Ovčáčkem a do hledání neexistujícího dokumentu se s elánem pustit.

Dnes Stropnického slova pro iDnes.cz potvrdil vedoucí stavebního úřadu Prahy 3 Václav Tětek. „My ho v archivu nemáme. Ani se nehledá, archiv byl prohledán dvakrát a to stačí, my ho zkrátka nemáme.“ Zároveň ale dodal, že jeden papír není pro rozhodnutí úřadu ve věci Klinika důležitý. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ale 19. února použil kolaudaci ve svém zdůvodnění, proč se rozhodl kolektivu Kliniky neprodloužit smlouvu. „Stavba byla zkolaudována jako plicní zdravotnické zařízení, a jiné využití je tudíž nelegální,“ psalo se v něm a úřad pro to měl své důvody.

V paragrafu 125, druhém odstavci Stavebního zákona se totiž uvádí: „Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.“ (Zákon 183/2006 Sb.) V takovém případě by prodloužení smlouvy o výpůjčce neměly stát právní komplikace nadále v cestě.

„Chcete zničit Kliniku“

Podle Arnošta Nováka, aktivisty z kolektivu Klinika, je postup ÚZSVM skandální. „Neustále je nám předhazováno, že zákony jsou zákony a musí platit pro všechny, a přitom se proti nám používá neexistující dokument.“ Aktivisté jsou přesvědčeni, že aktuální vývoj naplno ukazuje, že Klinika nemůže nadále fungovat nikoli kvůli právním nebo technickým důvodům, ale z důvodů politických. „Nějakých padesát let se v objektu provozovala poliklinika, aniž by vůbec existoval papír, který by tento provoz umožňoval. Po letech chátrání dostal prostor našimi aktivitami nové využití a najednou je tu vymáháno něco, co nikdy vymáháno nebylo. Navíc se lživě operuje s kolaudací, která nikdy neproběhla,“ naráží Novák na opakované výroky ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu, která se v debatách o budoucnosti Kliniky kolaudačním výměrem zaštiťovala.

Kolektiv hodlá dům nadále obývat a fungovat tak, jako fungoval po celý rok. „Širokou veřejnou podporu vnímáme jako pozitivní zpětnou vazbu, že to, co děláme, děláme správně. Je pro nás důkazem legitimity našeho pobytu v domě i našich aktivit,“ uvádí další člen kolektivu. „I když stavební úřad tvrdí, že kolaudační rozhodnutí není potřeba, bylo jím argumentováno. Jsme ochotní dále se účastnit všech jednání o našem budoucím setrvání stejně, jako jsme jim byli otevření doposud. Ale zatím to opravdu vypadá, že pod byrokratickými složitostmi se skrývá jediný záměr – zničit Kliniku, i kdyby důvod zániku měl být naprosto smyšlený.“

Úterní mimořádné zasedání zastupitelstva Prahy 3 ukázalo, že existence Kliniky je ožehavým tématem především pro Radu městské části. Ta se sice tváří, že ji existence Kliniky vůbec nezajímá, svým chováním (otevřený dopis vládě žádající „bezpečnost v žižkovských ulicích“, soukromý hanopis radního Alexandra Bellu rozeslaný žižkovským rezidentům do poštovních schránek) ale prokazují, že jsou jim aktivity centra trnem v oku.

Počátkem února nic nenasvědčovalo tomu, že by aktivistům nebyla výpůjčka prodloužena (o pokračování Kliniky v rozhovorech mluvil i ministr financí Babiš, pod nějž ÚZSVM spadá), avšak vstupem stavebního úřadu do debaty a snahou Rady MČ Prahy 3 Kliniku dehonestovat nabralo dění na obrátkách.

Zajímavé je, že ÚZSVM na svém zdůvodnění neprodloužení smlouvy kolaudačním rozhodnutím stále trvá a opírá se o dokument, jehož existenci dnes veřejně popřel i sám šéf stavebního úřadu pro Prahu 3, tedy instituce, která s informací o nalezení kolaudačního rozhodnutí ve svém archivu před nedávnem přišla. Úředníci a politici tak budou muset buď přiznat svou chybu a vyvodit z ní profesní, respektive politické důsledky, nebo následovat příkladu Miloše Zemana s Jiřím Ovčáčkem a do hledání neexistujícího dokumentu se s elánem pustit.

Autoři jsou redaktoři A2larmu.

 

A2LARM