Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Soud se Ševcovem: Co znamená být zaskočený

Soud odhalil „bujnou fantazii“ Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Zaskočený byl syn ministra obrany, když mu někdo sdělil, že předchozí den uklízel důležité stopy po teroristickém útoku do popelnice – ničeho takového si předtím nevšiml, přestože ho v noci vzbudilo několik ran, prošel celý dům, podíval se do zahrady, ale nic zvláštního neviděl a šel zase spát. Zaskočen byl i ministr obrany, když jeho žena a matka jeho dcery našla více než den po útoku na zahradě nástroj teroristického útoku – nezažehnutou zápalnou láhev, a to v době, kdy policie neměla o útoku ještě ani tušení. I jeho žena byla zaskočená, když zjistila, že nikdo nehlídá dům ministra obrany státu, který je už více než deset let členem mezinárodní koalice vedoucí válku proti teroru po celém světě, jakmile je ministr se svou ochrankou na chalupě. Zaskočen byl i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), když zjistil, že nemá žádného podezřelého. Pak si jednoduše podal zahraničního studenta se „závadnými“ názory, bydlícího v okolí místa činu, a věřil, že mu to u soudu bude stačit. Zaskočen byl i Igor Ševcov, když ho policie obvinila ze zvlášť závažného zločinu spáchaného v noci, během níž se prokazatelně zdržoval na studentských kolejích. Zaskočilo ho pak ale i rozhodnutí vazebního soudce, který ho jako člověka obžalovaného z teroristického činu propustil z vazby domů.

Zpráva o aktuálním stavu fungování státu

Zaskočeni byli profesoři fakulty, na níž Ševcov studuje, kteří do jeho hodnocení napsali, že Ševcov je „mimořádně nadaný student“ s nejlepšími výsledky ve své skupině, vždy slušný a zdvořilý, který se do studia zapojuje i nad rámec svých povinností. Zaskočena byla i městská státní zástupkyně, když na jejím stole přistála obžaloba ze zvlášť závažného zločinu se spisem neobsahujícím žádné přímé důkazy ani řetězec důkazů nepřímých. Zaskočená byla nakonec i soudkyně, a to v momentě, kdy státní zástupkyně kladla otázky ve prospěch obžalovaného, a pak pro něj navrhla zproštění obžaloby z nejzávaznějšího žalovaného skutku, avšak zároveň také vyhoštění s podmínečným trestem vězení za zcela bagatelní přečin.

Petr Uhl o případu v Lidových novinách napsal: „Nastává asi znovu čas rozhodného nenásilného občanského odporu.“ Slovo „asi“ už dnes můžeme vynechat.

I novináři mainstreamových médií vypadali zaskočeně, když se mladík po roku pobytu v zemi suverénně obhajoval v češtině a nebojácně argumentoval proti celorepublikově obávanému policejnímu útvaru, který ho chtěl poslat až na dvacet let do vězení. Zaskočen jsem byl i já, stejně tak jako soudkyně i státní zástupkyně, když obžalovaný na dotaz, zda souhlasí s trestem nesmírně mírným v porovnáním s tím, co ho za žalovaný zločin mohlo čekat, se na místě odvolal s poukazem na to, že rozsudek postavený na „bujné fantazii“ ÚOOZ je „politicky motivovaný a nespravedlivý“. Nemůže přece souhlasit s tím, že byl odsouzen jen za projev svých názorů.

Za tuto absurditu může policejní útvar

Nyní ale k podstatě zatím nepravomocného rozsudku prvoinstančního soudu. Několik faktů, které zatím ve veřejně přístupném zpravodajství o daném případu nezazněly:

Podle prvoinstančního soudu z poloviny letošního dubna byl pražský student Igor Ševcov neodůvodněně obžalován ze zločinu obvodním státním zástupcem Ladislavem Malovcem z Prahy 6. Obvodní soud se nato vyloučil z případu, což Vrchní soud v Praze uznal a přidělil případ Městskému soudu s tím, že je možné ho překvalifikovat na teroristický čin, který ze zákona nemůže soudit Obvodní soud. Obžalobu Malovce pak povinně převzala městská státní zástupkyně Martina Adámková. V průběhu řízení zjistila, že obžaloba v případě žhářského útoku nejen neobstojí, ale je zcela smyšlená. Její odvaha obžalovaného zprostit i tohoto skutku nestačila na to ho úplně vyvinit z celé obžaloby. Způsob, jakým městská soudkyně Blanka Bedřichová odůvodnila svůj rozsudek, však vzbuzuje naděje, že odvolací soud obžalovaného nakonec zprostí viny ve všech bodech obžaloby. Vyzvala ho totiž například, aby po dobu dvou let svého vyhoštění přerušil své studium na české vysoké škole a následně se do Česka vrátil a ve studiu pokračoval.

V soudní síni také zaznělo, že vyšetřovatel ÚOOZ působící pod příznačným krycím jménem Kafka se během přípravného řízení ptal svědkyně a známé obviněného Daniely D., zda se obžalovaný účastnil konkrétních demonstrací nebo pochodů, na což svědkyně odpověděla, že o tom nic neví a nadále nebude vypovídat.

Během hlavního líčení městská soudkyně poukázala také na to, že po porovnání DNA obžalovaného se stopami na zmíněné zápalné láhvi soudní znalec absolutně vyloučil shodu. Ve svém odůvodnění rozsudku upřesnila, že Vazební věznici Praha-Ruzyně nemůže uznat nárok na odškodnění za posprejovanou zeď, když se dá jedním kliknutím na internetu zjistit, že výše věznicí vyčíslené škody je zcela přehnaná.

Koncem loňského července novinář a doyen nekomunistické levice Petr Uhl o případu napsal v Lidových novinách: „Nastává asi znovu čas rozhodného nenásilného občanského odporu.“ Slovo „asi“ už dnes můžeme vynechat. Tedy alespoň do té doby, než ÚOOZ změní vedení svého oddělení pro boj s extremismem a terorismem. Jednání tohoto oddělení se totiž v poslední době až příliš podobá aktivitám, proti nimž by mělo bojovat.

Autor je novinář a překladatel.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image