Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Úmluva TTIP ztíží regulaci palmového oleje

Bude-li schváleno Transatlantické partnerství, zkomplikuje se mnoho kampaní zaměřených na ochranu životního prostředí, zdraví a práv spotřebitelů.

Bude-li schváleno Transatlantické partnerství, zkomplikuje se mnoho kampaní zaměřených na ochranu životního prostředí, zdraví a práv spotřebitelů.

Často se ve veřejné diskusi objevuje teze, že obchodní a investiční úmluva mezi Evropskou unií a Spojenými státy zasáhne nějakým způsobem do života každého občana. TTIP je skutečně natolik robustní dohoda, že je obtížné vůbec domyslet všechny možné následky. Jedním z nich může být i ohrožení kampaně za udržitelné pěstování palmového oleje. Jedná se o jedno z témat, kterým se bude věnovat dnešní společná tisková konference neziskových organizací Iuridicum Remedium a Greenpeace. Dohoda TTIP přináší nejen konkrétní pravidla pro mezinárodní obchod, ale i nástroje pro ovlivňování podoby legislativy do budoucna. Zahraniční firmy vyvážející nebo zpracovávající palmový olej získají nové účinné metody, jak komplikovat přijímání nové legislativy omezující spotřebu palmového oleje. Jednou z těchto metod je i využívání systému mezinárodních investičních arbitráží.

Investiční soud jako nástroj prosazování korporátního vlivu

Právo investorů žalovat stát je novinka devadesátých let, kdy státy začaly ve velkém podepisovat investiční dohody s doložkou mezinárodních investičních arbitráží, v zahraničí známou pod zkratkou ISDS. Česká republika podepsala desítky dvoustranných investičních dohod a stala se třetím nejžalovanějším státem na světě. Daňové poplatníky tato doložka mezinárodních investičních arbitráží zatím stála dohromady přes 15 miliard korun. Situace ale není stejná ve všech zemích Evropské unie. V současnosti je pod „ochranou“ mezinárodních investičních arbitráží jen jedno procento všech zahraničních investic z USA. Úmluva TTIP přináší nástupce systému ISDS v podobě mezinárodního Investičního soudu (ICS), který by kryl všechny americké investice. Aby korporace mohla použít ochranu ICS, nemusí sídlit v USA, právo žalovat se vztahuje i na firmy, které mají v USA byť jen pobočku. Podobná situace se stala v případě arbitráže ve věci banky IPB. Japonská firma Nomura žalovala Česko skrze Nizozemskou firmu Saluka na základě investiční dohody mezi Českou republikou a Nizozemskem. S Japonskem taková investiční dohoda uzavřena nebyla.

Investoři mohou žádat mimo jiné náhradu za budoucí očekávatelné zisky a pro výši částky neexistuje žádná horní hranice. Stát může pouze „neprohrát“, protože nedisponuje stejným žalobním právem, jaké mají korporace.

Po přijetí TTIP by tedy mohla například firma Wilmar International, která je největším vývozcem palmového oleje na světě, žalovat Francii za zavedení zvýšené spotřební daně na neudržitelný palmový olej skrze svou pobočku v USA. Základ argumentace pro takovou žalobu můžeme najít na informačním webu lobbistické organizace MPOC, kde je postup Francie označen jako porušení pravidel Světové obchodní organizace. MPOC argumentuje, že zvýšená daň na palmový olej představuje nedovolenou překážku obchodu, protože nesleduje legitimní cíl a zároveň diskriminuje zahraniční surovinu (palmový olej) ve prospěch domácí alternativní suroviny (slunečnicový olej).

Podle pravidel WTO mohou státy regulovat ve veřejném zájmu, pokud sledují legitimní cíl. Jako příklad jsou zmíněny mimo jiné ochrana zdraví a životního prostředí, tedy přesně ty cíle, kterými francouzský Senát odůvodňuje navržení zvýšené daně. Výše zmíněná argumentace by tedy měla před Světovou obchodní organizací problém uspět. Naopak tribunály systému ISDS již v minulosti označily za nedovolenou překážku obchodu či jiný zásah do práv investora nejrůznější opatření na ochranu zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu. Například švédská firma Vattenfall žalovala Německo (a požadovala odškodnění ve výši 1,4 miliardy eur) za opatření na ochranu životního prostředí regulující činnost uhelných elektráren. Spor byl ukončen dohodou, která obsahovala závazek Německé vlády toto environmentální opatření zmírnit.

Minimalistický obal

Úmluva TTIP by rovněž mohla ohrozit legislativu, na základě které musí být palmový olej jasně označen ve složení výrobků. Průběžné výsledky vyjednávání sice nejsou známy, nicméně jistou indicii, jak by mohla finální dohoda vypadat, poskytuje text obdobné úmluvy TPP. Veřejně k dispozici je i původní vyjednávací pozice Evropské unie. Podle článku 8 kapitoly o technických bariérách obchodu (TBT) by požadavky na povinné značení měly být omezené na to, co je zcela nezbytné pro dosažení legitimního cíle. Použitý jazyk jde v ochraně obchodních zájmů zahraničních dovozců mnohem dál než obecná ustanovení dohody o technických překážkách obchodu pod WTO. Výrobce by tak neměl povinnost používat značení, které nejlépe informuje zákazníka, místo toho by mohl volit takový obal, který co možná nejlépe skrývá například informace o obsahu palmového oleje. Zahraniční dovozce zboží obsahující palmový olej by si mohl svůj výklad TTIP vynucovat u výše zmíněného Investičního soudu. Samotná hrozba prohry investiční arbitráže a následné povinnosti může stačit ke změně legislativy, jak ukázal výše zmíněný příklad Vattenfall versus Německo. Domácí výrobci potravin by však přístup k tomuto soudu neměli (je totiž určen jen zahraničním investorům).

Co nás může čekat?

Stávající legislativa by ještě mohla být uhájena, přijetí nové legislativy by ale mohlo být zásadním způsobem ztíženo. Například pokud by některý stát Evropské unie chtěl zavést povinnost graficky výrazného značení palmového oleje ve složení výrobků, dovozce takových výrobků by mohl nejprve vyhrožovat vládě či parlamentu vznesením žaloby u Investičního soudu (hrozba žaloby se již dnes běžné používá jako lobbistický nástroj, stačí si vzpomenout na poslance Jana Bartoška z KDU-ČSL, který obhajoval vlastní návrh hazardu mimo jiné slovy: „Já nechci nahnat Českou republiku do arbitráží.“). Investor by argumentoval tak, že stát má podle TTIP právo požadovat jen takové opatření, které je nejmenší možnou překážkou obchodu. Opatření nařizující graficky výrazné značení palmového oleje by se do úzké definice dovolené překážky obchodu nemuselo vejít. Pokud hrozba nestačí, podání žaloby tlak dále zvyšuje a často vede k dohodě se státem o vyplacení části požadovaného odškodného a změně legislativy. Odolá-li stát tlaku a stojí-li si za svou legislativou, tribunál spor rozhodne a buď žalobu zamítne, anebo žalobci přiřkne zpravidla vysoké odškodné. Investoři mohou žádat mimo jiné náhradu za budoucí očekávatelné zisky a pro výši částky neexistuje žádná horní hranice. Stát může pouze „neprohrát“, protože nedisponuje stejným žalobním právem, jaké mají korporace. Dohoda TTIP by tedy zásadním způsobem ztížila přijímání legislativy na ochranu spotřebitelů nebo by mohla přijetí takové legislativy zásadně prodražit.

A tak je to se vším

Kampaň za udržitelný palmový olej je jen jedním z mnoha projektů, které by přijetí dohody TTIP zásadním způsobem zkomplikovalo. Neziskové organizace řeší desítky problémů týkajících se ochrany životního prostředí, zdraví či spotřebitelů. Dohoda TTIP je klíčové téma, a pokud se nám ji nepodaří zastavit, všechny další snahy budou vážně ohroženy. Jeden příklad za všechny, odborníci z řad neziskových organizací zabývajících se ochranou životního prostředí se shodují, že TTIP je v přímém protikladu nedávno přijaté Pařížské dohodě o změně klimatu. Evropská veřejnost se však hlasitě ozývá a říká jasné „ne“. Petici proti TTIP již podepsalo přes 3 400 000 lidí, nejvyšší počet v historii Evropské unie. Pořád není pozdě připojit vlastní podpis.

Autor je spolupracovník kampaně Špatný vTTIP.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image