Proč chtějí světové metropole omezit Airbnb?

Berlínská samospráva zakazuje pronajímání celých bytů skrze portál Airbnb pod pokutou až sto tisíc eur. Jaké pro to má důvody?

Myšlenka, se kterou byl v roce 2008 založen portál Airbnb, zněla sympaticky: umožnit cestovatelům ubytovat se u místních ve zrovna nepoužívaném pokoji, a zažít tak místo sterilního hotelu domáckou atmosféru, poznat nové lidi a dozvědět se od nich o navštíveném městě víc, než lze vyčíst z průvodce. Tato myšlenka rezonovala zpočátku o to více, že po propuknutí finanční a hospodářské krize v roce 2008 začalo mnoho lidí ve sdílení věcí vidět alternativu k zrychlujícímu se koloběhu produkce a konzumu, a tím i možnost, jak zmírnit excesy dosavadní podoby kapitalismu.

Jak slepé bylo tehdejší nadšení pro všechno, co se deklarovalo jako součást domněle spásné ekonomiky sdílení, se nyní ukazuje v plné síle. Nabídky Airbnb a podobných portálů ostatně byly od počátku komerčního rázu – návštěvníci za nocleh u místních platí a určitý podíl z této transakce připadá zprostředkovatelskému portálu. Toto sdílení tedy, na rozdíl třeba od couchsurfingu, kapitalistických principů využívá, místo aby bylo jejich alternativou. A jako takové samo plodí excesy, se kterými nyní bojují jak města a jejich obyvatelé, tak zaměstnavatelé a zaměstnanci po celém světě.

Kapitalismus platforem

Airbnb je největším online portálem pro zprostředkování soukromého ubytování pro turisty. Podobně jako řada jiných digitálních platforem jako například Google nebo Amazon zažila platforma Airbnb během osmi let od svého založení bezprecedentní růst. V prvním roce své existence začínala s 21 tisíci nabídkami ubytování a o pouhých šest let později, v roce 2014, měla již 800 tisíc ubytovacích možností ve všech zemích světa (tradiční síť hotelů Hilton pro srovnání disponuje celosvětově pouze 680 tisíci pokoji). Při cestování využívá Airbnb měsíčně zhruba milion lidí, v Německu odhadují, že to je již každý jedenáctý člověk vyrážející na dovolenou do některého z německých měst, což za rok dělá celkem 14 milionů noclehů – především v metropolích, jako jsou Berlín, Hamburk nebo Mnichov.

Rozmach Airbnb jde především ve velkých městech ruku v ruce s masivním nárůstem cen bydlení a vytlačováním obyvatel z atraktivních oblastí v centrech měst.

Airbnb má v současnosti hodnotu přes 25 miliard dolarů, a je tak cennější než síť hotelů Marriott – ta však po celém světě zaměstnává tisíce lidí a vlastní hotelové objekty. Airbnb nevlastní žádnou z nemovitostí, kterou nabízí, a zaměstnává pouze tolik lidí, kolik je potřeba na spravování a rozvoj portálu. Je tak jedním z příkladů fenoménu, který bývá označován jako kapitalismus platforem. Během několika posledních let se dominantními, často kvazimonopolními hráči světového hospodářství staly digitální platformy. Konglomerát Alphabet, k němuž patří Google, se počátkem tohoto roku stal s hodnotou půl bilionu dolarů nejcennějším koncernem světa.

Rozmach Airbnb přitom jde především ve velkých městech ruku v ruce s masivním nárůstem cen bydlení a vytlačováním obyvatel z atraktivních oblastí v centrech měst. Podnikaví majitelé nemovitostí si rychle spočítali, že pronajímat turistům byty za 100 eur na noc se jim vyplatí mnohonásobně víc než dostávat v případě regulérního nájmu třeba jen čtyř- nebo pětinásobek této částky za celý měsíc.

Vyšší nájmy, obcházení regulací a prekarizace

V Berlíně, na který připadá skoro polovina z uvedených 14,5 milionů noclehů zprostředkovaných za rok v Německu přes online platformy, se počet bytů pronajímaných turistům tímto způsobem odhaduje na 15 tisíc. To je sice pouhé procento kapacity určené k bydlení ve městě, nicméně se jedná především o byty v centru, které jsou pro obyvatele města mimořádně atraktivní, avšak čím dál tím hůře dostupné. Když deník Süddeutsche Zeitung dělal průzkum v oblíbené čtvrti Kreuzberg, počet nabízených možností ubytování přes Airbnb skoro třikrát převyšoval počet volných bytů k pronájmu. U nabídek portálů jde navíc spíše o menší byty, o které mívají zájem lidé ze skupin se slabší pozicí na trhu s byty, ať už jde o důchodce, studenty nebo nezaměstnané. Pro ty se stává bydlení v centru naprosto nedostupným – počátkem tohoto roku na to upozornila iniciativa nezaměstnaných Basta, která jeden z turistických apartmánů na několik dní demonstrativně obsadila.

Nejde ale zdaleka jen o problém znevýhodněných skupin obyvatel. Mezi lety 2010 a 2015 stouply v Berlíně nájmy o více než 32 procent a v tomto roce se očekává nárůst o dalších minimálně šest procent. Na každý volný byt se aktuálně přijde podívat 20 až 40 zájemců. Vedle obecného trendu vylidňování venkova a stěhování lidí do měst a zájmu investorů především o výstavbu luxusních bytových objektů pro horní příjmové skupiny je významný podíl na tomto vývoji připisován právě působení Airbnb a jemu podobných portálů.

To však není jejich jediný negativní efekt. Městům nejenže utíkají daně, které jsou obvykle uvaleny na turistické pobyty, ale v naprosté většině také daně z příjmů generovaných pronajímáním nemovitostí přes Airbnb – ať již příjmů pronajímatelů nebo příjmů firmy samotné. Nebezpečnou a do značné míry nekalou konkurenci Airbnb představuje pro hotely, které nejenže zmíněné daně platit musí, ale kromě toho podléhají řadě smysluplných regulací – od požárních předpisů po hygienické standardy, s nimiž jsou spojeny další náklady, kterým se může jejich digitální konkurence vyhnout.

V neposlední řadě jsou portály jako Airbnb součástí neblahého trendu prekarizace práce – co mělo být občasným příjemným přivýdělkem, teď už asi polovinu lidí živí. Nejedná se však jen o zámožné majitele nemovitostí, kteří se snaží pronájmem přes Airbnb vydělat víc než regulérním pronájmem. Přes Airbnb si často vydělávají také lidé s prekérním zaměstnáním, které je samo o sobě neuživí. Paradoxně je častokrát neuživí právě proto, že v důsledku rozmachu Airbnb stouply náklady na bydlení.

Poté, co se řada měst nechala rychlým nástupem ubytovacích portálů zaskočit a problémy nabobtnaly do popsaných masivních rozměrů, objevuje se čím dál víc pokusů o usměrnění situace. Americká města se většinou snaží soukromým pronajímatelům uložit stejné povinnosti, jako mají hotely. Mnoho německých měst přijalo zákaz zbavit obytné prostory jejich účelu, tedy bydlení. Tento zákaz se nevztahuje jen na komerční pronájem turistům, ale také na nevyužívání obytných prostor.

Novodobé rozbíjení strojů?

Jedno z celosvětově nejpřísnějších opatření tohoto typu začalo počátkem května platit v Berlíně: kdo komerčně pronajímá celý byt turistům, tomu hrozí pokuta ve výši až 100 tisíc eur. Zároveň mají zprostředkovatelské portály povinnost poskytnout jména a kontaktní údaje pronajímatelů úřadům, které zaměstnaly desítky nových lidí na kontrolu dodržování tohoto zákazu. Berlín si od tohoto kroku slibuje navrácení tisíců bytů na regulérní trh s obytnými prostory.

Platformy a pronajímatelé se však nevzdávají bez boje. Berlínským soudům už byly doručeny desítky žalob napadajících zákaz z důvodu porušování ústavně zaručeného práva na disponování svým majetkem a svobodné vykonávání činnosti za účelem obživy. Portály také avizují, že budou ověřovat, zda je nová povinnost hlásit údaje pronajímajících osob slučitelná s evropským právem na ochranu osobních dat. Pokud by berlínské opatření v tomto ohledu neobstálo, bude výrazně ohrožena možnost, jak podobnou regulaci prosadit. Rozhodnutí každopádně způsobilo kontroverzi – dle některých pozorovatelů jde o marný pokus zvrátit technologický pokrok, srovnatelný s rozbíjením výrobních linek dělníky za průmyslové revoluce. Vzhledem k popisovaným negativním efektům Airbnb ale dost dobře nelze složit ruce do klína. I kdyby se z nějakého důvodu berlínské opatření ukázalo jako chybné či neúčinné, je třeba přemýšlet o jiném. Velký díl odpovědnosti přitom vždy leží i na jednotlivcích. Tak, jako se postupně prosazuje přesvědčení o tom, že u oblečení je nutno dbát na to, zda ho vyráběli lidé ve férových zaměstnaneckých podmínkách, musí se stát běžnou rozvaha, jak férové je naše cestování vůči lidem žijícím v cíli našeho výletu.

Airbnb každopádně nezahálí. Plánuje expanzi za hranice zprostředkování ubytování – nově bude nabízet kupříkladu i zprostředkování člověka, který cestovatelům uvaří speciality lokální kuchyně, samo sebou za poplatek. Další kolo bitvy o oprávněnost své existence tedy Airbnb zřejmě svede s restauracemi a hygienickými úřady. A nás po zamýšlení se nad tím, jak chceme bydlet, cestovat a pracovat, postaví před další rozhodování, co v éře digitálních platforem má, a co nemá být možné.

Autorka je politoložka.

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image