Zaměstnankyně policie Astrid O. je za poslední rok a půl už třetí odhalenou vyšetřovatelkou operující na levicové hamburské scéně. Už dřívější odhalení poukazují na chybnost systému, který porušuje svá vlastní pravidla. Nasazení tajných policejních agentů se neděje v rámci platných zákonů a nemůže být takovým způsobem zahájeno ani vedeno.
Iris P. měla během nasazení milostné poměry s lidmi z vyšetřovaného prostředí a infiltrovala se i do místní rádiové stanice – což je útok na práva osobnosti a svobodu tisku. Maria B. měla sexuální vztahy s lidmi ze scény a pod skrytou identitou se podle všeho angažovala v trestné činnosti. O Astrid O. toho zatím příliš nevíme. Její sedmileté nasazení je ukončeno s tím, že se nepřiblížila žádnému činu překračujícímu hranice legality. Už teď je jasné, že vyšetřování je ránou do obličeje především těm, kteří se s „Astrid Schutt“ přátelili, vedli s ní debaty a společně s ní plánovali akce. Astrid O. byla jednou z těch, kteří zakládali a pojmenovali skupinu Nella Facia (z italštiny přeloženo jako „do obličeje“).
Už poněkolikáté vyšlo najevo, že stát špehuje politicky aktivní skupiny, ve kterých se mladí lidé dobrovolně angažují proti neonacistům, chudobě, klimatické změně a globální nerovnosti.
Landeskriminalamt, zemský policejní úřad (LKA), si zajistil přístup na levicovou scénu, když se Astrid O. navázala na velmi mladé aktivisty. Mladiství jsou nezkušení a nenabudou tak rychle podezření, nejsou pevně politicky ukotvení, zato se nechají snadno ovlivnit a zmanipulovat. Zneužívat mladistvé takovýmto způsobem je podlé a ještě skandálnější než roky obelhávat dospělé a stavět se proti nim v ulicích.
Je to ale také úder do obličeje společnosti – už poněkolikáté totiž vyšlo najevo, že stát špehuje politicky aktivní skupiny, ve kterých se mladí lidé dobrovolně angažují proti neonacistům, chudobě, klimatické změně a globální nerovnosti. Co nám to říká o systému, ve kterém žijeme, když se levicová politika a společenská angažovanost střetávají s represí tohoto druhu?
Pro stát je to hodně špatné vysvědčení. Tyto nekalé metody využívá ke sledování sociálních hnutí a k tomu, aby je udržel na uzdě. Policie bojuje proti tomu, aby se lidé ve svém volném čase pokoušeli zabránit žhářským útokům neonacistů na uprchlická centra. Jasně, policie to dělá běžně, když chrání neonacistické demonstrace nebo blokuje antifašisty. Případ Astrid O. je ale ještě o něco více alarmující.
Autorka je novinářka.
Z německého originálu Enttarnung in Roter Flora. Schlag ins Gesicht zveřejněného na stránkách deníku Taz.de přeložil Mikuláš Černík.