Německo ve čtvrtek vyslalo ostatním státům Evropské unie zprávu o budoucnosti frakování. Německá vláda následuje příkladu jiných zemí, například Francie, když se rozhodla tuto rozporuplnou technologii těžby zemního plynu zakázat. Jestliže zákon schválí spolkový parlament, Německo se může stát výrazným oponentem této metody získávání fosilních paliv, která se v současnosti znepokojivě rozmáhá například v USA.
Hrozby hydraulického štěpení
Hydraulické štěpení neboli frakování patří mezi nekonvenční technologie extrakce zemního plynu a ropy a často se považuje za životodárnou alternativu pro fosilní průmysl a energetickou bezpečnost. Při frakování se do vrtů v břidlicovém podloží pod vysokým tlakem pumpují voda a chemikálie. Následně se pomocí řízených detonací břidlice štěpí a uvolněný plyn se pumpuje ven z vrtu. Bezpečnostní stránka této techniky je každopádně problematická a z environmentálního hlediska jde o krajně nepřípustnou metodu.
Kromě hrozby možných úniků tato úložiště představují trhliny v geologickém podloží, které mohou způsobit zemětřesení.
Chemikálie využívané při frakování jsou často toxické. Při frakování hrozí kontaminace podzemních i povrchových vod, což může mít dopady nejen na lidské životy, ale i na populace dalších živočišných a rostlinných druhů, stejně jako na celkovou dynamiku lokálních ekosystémů. Samotná těžba rovněž snižuje kvalitu ovzduší a způsobuje nadměrný hluk. Případné úniky toxické vody z hlubinných úložišť můžou mít také fatální dopady, nemluvě o tom, že už jenom samotné ukládání toxické vody po delší dobu v nestabilním geologickém podloží je samo o sobě rizikové.
Odpadová voda z vrtu je totiž opět napumpována do speciálních hlubinných úložišť. Kromě hrozby možných úniků tato úložiště představují trhliny v geologickém podloží, které mohou následkem vyplnění velkým množstvím vody způsobit zemětřesení. Takováto lidmi způsobená zemětřesení jsou sice vzácná, nicméně souvislost mezi frakováním a seismickou aktivitou je již desítky let známá. Příkladem může být zemětřesení v Oklahomě 6. listopadu 2011 o síle 5,6 stupňů Richterovy škály.
Na cestě k úplnému zákazu
Z těchto i dalších důvodů je frakování v mnoha zemích přísně regulováno. Na rozdíl od Spojených států amerických, kde je například využívání toxických látek chráněno obchodním tajemstvím, jsou státy EU mnohem obezřetnější a využívání takovýchto chemikálií vylučují. Konkrétně Německo třeba již dříve uvalilo moratorium na nejkontroverznější podoby této technologie, související právě s využíváním toxických aditiv ve vodě určené k těžbě. Prakticky však tento zákaz znamenal omezení těžby jenom pro výzkumné a vědecké účely. V roce 2014 však bylo moratorium částečně přerušeno.
Veřejné mínění v Německu rozhodně těžbě břidlicových plynů není nakloněno a environmentální hnutí tak mají při prosazování zákazu frakování silnou podporu. Výsledkem je nová dohoda o téměř úplném zákazu, která by měla být po schválení parlamentem revidována opět v roce 2021. Do té doby bude povoleno provést jenom čtyři testovací vrty pro vědecké účely a frakování, včetně jeho konvenčnějších forem, nebude povoleno v zónách, kde se vyskytují podzemní zásoby pitné a užitné vody. Všech šestnáct spolkových států navíc získá právo veta na všechny pokusy o frakování na svém území. Environmetální organizace přesto varují, že zákaz není úplný a jde jenom o další krok na cestě k úplnému odmítnutí této technologie.
Autor je externí redaktor A2larmu pro environmentální problematiku.